Švýcarská neutralita se v poslední době opět dostala na mezinárodní pranýř. Nelibost vyvolávají jak přístup země k ruským financím, tak její neochota umožnit reexport zbraní švýcarského původu na Ukrajinu. List Neue Zürcher Zeitung (NZZ) navíc informoval o tom, že Bern aktuálně vyřazuje ze služby britské systémy protiletadlové obrany Rapier, které by napadený stát ještě mohl využít. Švýcarsko je ale podle něj nemá v úmyslu poslat Kyjevu na obranu před ruskými útoky, v plánu je jejich likvidace.
V době, kdy má Západ problémy s udržitelností vojenské pomoci Ukrajině, vyvolává nevoli švýcarské rozhodnutí stát si za svou neutralitou. Nadšení z něj nejsou ale ani všichni obyvatelé alpské země. „Je absurdní, že ve Švýcarsku vyhazujeme obranné systémy,“ řekl podle NZZ François Pointet, politik za Zelené liberály, který je pro dodávky zbraní na pomoc napadenému státu na východě Evropy.
Systémy protivzdušné obrany Rapier by se hodily k obraně ukrajinské civilní infrastruktury
Bern totiž od konce loňského roku vyřazuje šest desítek protiletadlových systémů Rapier, které švýcarská armáda nakoupila od Britů v osmdesátých letech. „Rakety jsou staré, ale ne zcela zastaralé,“ uvedl k využitelnosti Rapieru expert Peter Schneider, bývalý šéfredaktor Allgemeine Schweizerische Militärzeitschrift.
VIDEO: Ukrajinská kontrarozvědka se na sociálních sítích pochlubila sestřelením tanku pomocí dronu
„Dají se velmi dobře použít proti nízko letícím cílům, jako jsou drony,“ podotkl s tím, že by mohly posloužit i proti vrtulníkům či stíhačkám. Ukrajina by jimi mohla chránit svou civilní infrastrukturu, dodal. Ostatně Britové na systém spoléhali v roce 2012 v rámci bezpečnostních opatření v souvislosti s olympiádou.
Zahraniční systémy by dle NZZ měly být přednostně poslány do země původu. List však podotýká, že Bern neobdržel z Londýna žádost a dosavadní praxe byla nenabízet aktivně vyřazené zbraně k prodeji. Neutrální země přitom v příštích letech plánuje ze služby uvolnit celou řadu techniky, která by ještě mohla sloužit. Například 248 obrněných transportérů M113 a více než stovku samohybných houfnic M109. Tyto americké produkty Ukrajina nyní aktivně používá a jejich další dodávky by jistě uvítala.
Nejde přitom pouze o zahraniční vojenský materiál, který Švýcarsko v minulosti nakoupilo. V pátek zdůraznilo, že nezmění svou dlouhodobou politiku, zakazující transfer zbraní vyrobených ve Švýcarsku do třetí země navzdory rostoucímu tlaku evropských zemí. „Federální rada se zavázala k hodnotám švýcarské neutrality a bude pokračovat v práci, aby zajistila, že výhody neutrality budou zrealizovány,“ uvedl v prohlášení kabinet podle Reuters.
Politici se bojí, že lpění na neutralitě zničí zbrojní průmysl země
O víkendu hájil tento postoj i prezident Alain Berset, podle něhož je neutralita důležitější než kdy jindy. „Švýcarské zbraně se nesmějí používat ve válkách,“ prohlásil. Od začátku ruské agrese Bern získal žádosti o reexport zbraní z Německa, Dánska a ze Španělska a všechny zamítl. Šlo o systémy protivzdušné obrany Aspide a obrněnce Piranha III; obojí obsahuje díly švýcarské výroby. Zájem je také o švýcarskou munici, Němci chtěli dodat na Ukrajinu náboje do svých protiletadlových systémů Gepard.
Pro Západ je přitom velkým problémem udržet dodávky munice na Ukrajinu, kde její spotřeba dalece překračuje výrobu, designovanou pro mírovou dobu. Berlín podle The Wall Street Journal pohrozil i rozvázáním dlouhodobých smluv. Reexport by mohla odblokovat připravovaná změna zákona. Není však jasné, zda projde, a je jisté, že je to záležitost na dlouhé měsíce.
Někteří experti podotýkají, že Švýcarsko se dostalo do složité situace, kdy chce na jednu stranu zůstat neutrální, na druhou stranu rozvíjet svůj zbrojní export. „Chce dělat byznys se zbraněmi. Chce mít nad nimi kontrolu. A také chce být ten hodný. V tom naše země nyní škobrtá,“ řekl The New York Times profesor mezinárodního práva na univerzitě v Curychu Oliver Diggelmann.
Švýcarský zbrojní průmysl je podle politiků nutný k udržení obranyschopnosti země, která se nemůže spoléhat na alianční pomoc. Připouštějí však, že bez exportu by nepřežil. „Zbraně jsou vyráběny pro válku, a pokud odmítneme dodávat našim partnerům, můžeme také zrušit zbrojní průmysl,“ podotkl podle WSJ představitel Liberální strany Thierry Burkart. Země je čtrnáctým největším zbrojním exportérem, toto odvětví tvoří procento HDP a zaměstnává na čtrnáct tisíc lidí.
Švýcarsko odmítá konfiskovat ruský majetek
Švýcarsko počátkem války podlehlo tlaku a přijalo unijní sankce proti Moskvě, Rusko ho tak zařadilo na seznam zemí, které se nechovají přátelsky. Země ke konci minulého roku zmrazila ruský majetek v hodnotě 7,5 miliardy franků.
Minulý měsíc však uvedla, že jeho konfiskace a následné využití na obnovu Ukrajiny by byly protiústavní. „Nemůžeme si vzít peníze, které nám nepatří, jen proto, že si myslíme, že je to morálně správné. Právo na vlastnictví je základ,“ uvedl už dříve podle Bloombergu šéf švýcarské diplomacie Ignazio Cassis.
Asociace švýcarských bankéřů (SBA) navíc před rokem odhadla, že banky v zemi drží ruským klientům celkem 150 až 200 miliard franků. Je tedy otázka, zda se podařilo zmrazit veškerý majetek podléhající sankcím.
V posledních týdnech budila mediální pozornost kauza „Putinova cellisty“. Švýcarská prokuratura v rámci ní obvinila čtyři bankéře z pomoci při skrývání desítek milionů švýcarských franků v letech 2014–2016 v zájmu ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle obžaloby zaměstnanci švýcarské pobočky Gazprombank umožnili v zemi otevření účtů jménem Sergeje Roldugina, violoncellisty a kmotra Putinovy dcery, aniž se dotazovali na původ finančních prostředků.
Množí se názory, že švýcarská taktika vyjít oběma stranám vstříc napůl, začíná být pro zemi neúnosná. „Každý ví, že to Švýcarsku škodí. Celá EU je naštvaná. Američané jsou naštvaní. I Rusové to nesou nelibě. Všichni víme, že nás to bolí,“ řekl The New York Times historik švýcarské neutrality na univerzitě v Bernu Sacha Zala. „Ale ukazuje to, jak hluboko tato víra v neutralitu sahá v našich hlavách,“ dodal.
