Místo předpokládaných tisícovek úředníků jich vláda propustí jen další stovky. Zeštíhlení státní administrativy o 13 procent, které ODS, lidovci a TOP 09 slibovali před sněmovními volbami v roce 2021, se v upraveném programovém prohlášení kabinetu neobjevilo. Pouze se v něm obecně píše o inventuře, která je však odsunuta až na konec roku. V úsporném balíčku, pomocí něhož chce šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) snížit rozpočtový schodek o 70 miliard korun, se redukce úředníků příliš neprojeví.
„Ve státní správě není prostor pro snížení počtu úředníků o více než desetinu, jak se očekávalo. Z dosavadních analýz vychází, že rezervy mají spíše samosprávy,“ uvedl zdroj E15 blízký ministerstvu financí.
Ze studie Národní rozpočtové rady (NRR) plyne, že přede dvěma roky pracovalo ve veřejné sféře na plný úvazek 880 tisíc lidí, z toho téměř 465 tisíc bylo placeno ze státního rozpočtu. Úředníci tvořili 17 procent všech státních zaměstnanců včetně učitelů, policistů nebo vojáků. Bylo jich 76,5 tisíce.
Z údajů NRR vychází, že kraje, města a obce zaměstnávají další stovky tisíc lidí. Hospodaří však s vlastními rozpočty, v tom státním by se případný personální průvan neprojevil. Vláda navíc nemá nástroje, jimiž by na odtučňovací kúru regionálních úřadů tlačila.
Po nástupu současného kabinetu bylo z ministerstev koncem minulého roku propuštěno 850 úředníků, jejich počet klesl na 75,6 tisíce. Státní pokladna však neušetřila. Z důvodu desetiprocentního zvýšení tarifních platů, které platí od ledna, naopak celkové výdaje na administrativu stouply o dvě stě milionů korun.
„Na základě inventury všech agend státu do konce roku 2023 představíme konkrétní plány na snížení počtu úřednických míst,“ stojí nyní ve změněném programovém prohlášení vládní koalice.
Příchod hlubších změn ohlásil i premiér Petr Fiala. „Vláda a velká část občanů nejsou spokojeny s tím, jak stát funguje. Jsme si vědomi toho, že to není chyba zaměstnanců. Je to spíš strukturální chyba,“ řekl před týdnem premiér Fiala na sjezdu Odborového svazu státních orgánů a organizací. Dodal, že stát musí definovat, jaké služby by měl poskytovat a jak má jeho správa vypadat. Agendu je podle premiéra nutné revidovat a zmodernizovat pomocí digitalizace.
Přestože mají být kroky vedoucí ke štíhlé a efektivní státní správě součástí Stanjurova balíčku, zřejmě přinesou nejvýše stovky milionů korun. Úspory mají přitom tvořit dvě třetiny z předpokládaných 70 miliard, o něž hodlá ministr financí příští rok snížit rozpočtový deficit.
„Otázka rušení zbytných agend a zeštíhlování úřednického aparátu zůstává důležitým bodem programového prohlášení vlády. Kroky vedoucí k tomuto cíli budou součástí připravovaného balíčku,“ uvedl mluvčí rezortu financí Tomáš Weiss.
Platy všech lidí ve státní sféře letos spolknou 264 miliard korun, o 17 miliard více než loni. Počet míst se podle schváleného rozpočtu zvýší o téměř osm tisíc, z toho v regionálním školství o šest tisíc pozic. Průměrný plat státních zaměstnanců stoupne o 2361 korun na 42 932 korun hrubého.
Například ministerstvo obrany počítá s navýšením o šest set míst, z toho 550 má připadat na vojáky a padesát na občanské zaměstnance. Celkem si to vyžádá přes 280 milionů korun. Na druhé straně však o 250 milionů klesnou výdaje na příplatky za službu v zahraničí. V rezortu vnitra vznikne pět set nových míst pro policisty.
| Výdaje na platy státních zaměstnanců (v miliardách korun) | |||||||
| Rok | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
| Částka | 162 | 186 | 210 | 227 | 239 | 252 | 264 |
| Pramen: ministerstvo financí. Údaje nezahrnují výdaje na platy z rozpočtů krajů a obcí | |||||||
