Trumpovy právní problémy se kupí. Mohou ho stát šanci v příštích prezidentských volbách | E15.cz

Trumpovy právní problémy se vrší. Mohou ho stát šanci v příštích prezidentských volbách

Dominika Odvárková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Agenti amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) v pondělí prohledali floridskou rezidenci někdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pátrali po dokumentech, které si nelegálně odvezl z Bílého domu, když opouštěl funkci, a které přes opakované výzvy odmítal vrátit. Nejedná se o jediný právní problém, jemuž exprezident v poslední době čelí.

První ze dvou nynějších vyšetřování se točí kolem prověřování Trumpovy údajné snahy ovlivnit výsledky prezidentských voleb v roce 2020. Jeho naléhání na přepočet hlasů v některých státech, aby dosáhl na počet volitelů potřebných k výhře, obletělo svět. Policii zaujal především Trumpův 62 minut dlouhý telefonát republikánskému ministrovi zahraničí Bradu Raffenspergerovi několik dní před konečným zvolením stávajícího prezidenta Joea Bidena 6. ledna 2021.

„Chci jen najít 11 780 hlasů,“ řekl Raffenspergerovi, který si rozhovor nahrával. Trump veřejně tvrdil, že má důkazy o manipulacích při sčítání hlasů v jeho neprospěch a že pokud by Raffensperger mohl výsledek voleb „přezkoumat“, ukázalo by se, že má pravdu. Raffensperger věřil, že jeho oficiální čísla jsou správná, a tak Trumpovu nátlaku nepodlehl. V budoucích soudních řízeních Trump nikdy důkazní břemeno neunesl a podvody nedokázal.

Vyšetřování potenciálních volebních zločinů zahájil hlavní prokurátor okresu Fulton ve státě Missouri. Pokud by se podařilo prokázat, že si Trump uvědomoval podvodnou podstatu svých činů, bylo by možné mu uložit pokutu nebo trest odnětí svobody.

Druhé vyšetřování se týká údajných finančních zločinů, kterých se měl Trump dopustit ve státě New York. Jedná se například o zvyšování hodnoty majetku za účelem získání půjček, za něž by mohl exprezident skončit ve vězení.

Pro státní zástupce byly dvěma zásadními průlomy získání Trumpových daňových přiznání a obvinění finančního ředitele jeho společnosti z daňových podvodů. Případ byl po rezignaci okresního prokurátora a dvou žalobců pozastaven. Některá obvinění jsou také předmětem zvláštního civilního vyšetřování, které v roce 2019 zahájil newyorský generální prokurátor.

K oběma aférám se Trump staví odmítavě, vyšetřování týkající se telefonátu považuje za „hon na čarodějnice“ a své údajné finanční zločiny důrazně popírá.

Trumpovi příznivci řádili v Kapitolu: Čtyři mrtví, infarkt v davu a Biden završil výhru

Video se připravuje ...

Trump je obviněn také z podněcování povstání 6. ledna 2021 ve chvíli, kdy členové Kongresu po sečtení hlasů volitelů schvalovali výsledky prezidentských voleb. Jeho příznivci v ten den násilně vnikli do budovy Kapitolu, protože uvěřili Trumpovým lžím, že volby byly zmanipulovány a ukradeny. Twitter kvůli tweetům, ve kterých Trump dav k akci vyzýval, účet bývalého prezidenta trvale zablokoval.

Krátce poté byl Trump v politickém procesu v Senátu, který kontrolují jemu naklonění republikáni, zproštěn viny. V červenci loňského roku ale demokratičtí a někteří republikánští politici vytvořili výbor, který Trumpovy kroky podrobně zkoumá. Veřejná slyšení mluví v jeho neprospěch, svědectví Trumpových poradců a poradkyň totiž ukazují, že o ukradených volbách lhal vědomě.

Mezi těmito slyšeními a klasickým trestním řízením je však jeden podstatný rozdíl. Trump a jeho příznivci zatím neměli příležitost se obhájit. Výbor také nemá zákonné pravomoci k trestnímu stíhání, mohl by ale postoupit trestní oznámení hlavnímu právníkovi americké vlády, generálnímu prokurátorovi Merricku Garlandovi.

Trump by mohl být obviněn z maření sčítání hlasů v Kongresu a spiknutí s cílem oklamat Spojené státy americké zvrácením výsledků voleb, za což by mu opět mohla hrozit pokuta nebo trest odnětí svobody. Situace by byla bezprecedentní také tím, že žádný bývalý americký prezident dosud nebyl stíhán. Trumpa již zažalovalo z podněcování k útoku několik policistů, kteří byli 6. ledna při zásahu zraněni.

Trumpa v únoru příštího roku čeká i první soudní jednání k obvinění, že v devadesátých letech sexuálně napadl novinářku E. Jean Carrollovou. Poté, co to popřel, se ho Carrollová rozhodla zažalovat, neboť ji označil za lhářku.

K seznamu žalobců se připojila také Trumpova neteř Mary Trumpová, protože ji její strýc a jeho sourozenci údajně ošidili v dědickém řízení. K federálnímu soudu podal žalobu také Trumpův bývalý osobní právník Michael Cohen, který tvrdí, že ho Trump poslal zpět do vězení jako odplatu za to, že o něm napsal rozsáhlou monografii.

Posledním skandálem je již zmíněný zásah FBI v Trumpově soukromé rezidenci Mar-a-Lago ve městě Palm Beach. Ten proběhl 8. srpna vůli tomu, že si Trump při odchodu z prezidentského úřadu odnesl patnáct krabic s dokumenty obsahující „utajované informace národní bezpečnosti“, což je podle zákona o prezidentských záznamech nelegální.

Trumpova právnička Christina Bobbová pro NBC News uvedla, že skutečně byly zabaveny některé dokumenty, ale FBI a ministerstvo spravedlnosti se k situaci zatím nevyjádřily. Trump tvrdil, že vláda „nic nenašla“ a že demokraté pouze „hledali svůj další podvod“.

Trump se tak stal prvním bývalým americkým prezidentem, kterému FBI prohledala domov. Aby to agenti vůbec mohli udělat, museli dostat soudní rozhodnutí. To by se bez dostatku důkazů podporujících podezření z trestné činnosti nestalo, rozhodnutí se obvykle vydává v případech, kdy hrozí zničení cenných důkazních materiálů.

Trumpovi spojenci v Kongresu mezitím slíbili, že zahájí vyšetřování, pokud se jim podaří získat zpět kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů a Senátem v listopadových volbách. Mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová veřejnost ujistila, že stávající prezident Joe Biden nebyl ze strany FBI o razii předem informován a že se o ní dozvěděl až z médií.

Pokud by aféra dospěla tak daleko, že by byl Trump za špatné nakládání s dokumenty odsouzen, nemohl by ze zákona kandidovat nejen v příštích prezidentských volbách, ale ani do žádného jiného federálního úřadu. Z ostatních kauz ale stejné pravidlo nevyplývá. Ústava Spojených států amerických totiž účast prezidentského kandidáta se záznamem v trestním rejstříku nezakazuje.

Autor: Dominika Odvárková

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery