Předběžné výsledky polských parlamentních voleb naznačují, že osmiletá vláda Práva a spravedlnosti (PiS) je u konce. Cesta k novému polskému kabinetu ale nejspíš nebude přímá. PiS jakožto vítěz voleb patrně dostane od spřízněného prezidenta Andrzeje Dudy mandát k vyjednávání o vytvoření koalice. Úsilí strany ale s největší pravděpodobností ztroskotá a na tahu pak bude Občanská koalice (KO) v čele s expremiérem Donaldem Tuskem. Ta se snadno dohodne s Třetí cestou a Novou levicí, snahu o reformy jim však bude komplikovat silné prezidentské veto a dědictví dosavadní vlády.
Průběžné sčítání výsledků nedělního hlasování potvrzuje odhady nového rozložení sil na polské politické scéně. PiS sice zřejmě zůstane nejsilnější stranou, nejspíš se jí ale nepodaří dát dohromady většinu v Sejmu. Za jejího možného partnera komentátoři považovali nacionalistickou Konfederaci. Její výsledek však nebude stačit k tomu, aby uskupení měla 231 křesel potřebných k majoritě. PiS se zřejmě nebude chtít vzdát snadno a očekává se, že Duda pověří jednáním o vládě současného premiéra Mateusze Morawieckého.
PiS bude patrně tlačit na lidovce
„Pokud nám prezident dá šanci, pokusíme se sestavit stabilní vládu,“ prohlásil Morawiecki. Šéf volebního štábu partaje Joachim Brudziński se netají záměrem oslovit Polskou lidovou stranu (PSL), která je součástí aliance Třetí cesta. Polská média spekulují o tom, že by mohla padnout i nabídka postu premiéra. Z dosavadních reakcí v médiích a na sociálních sítí se však zdá, že PSL nemá o spolupráci zájem. „Vylučuji koalici s PiS, ti, kdo nás volili, chtějí změnu vlády,“ vzkázal lídr lidovců Władysław Kosiniak-Kamysz.
Další možností je, že se Právo a spravedlnost pokusí přetáhnout z opozičního tábora jednotlivé poslance. Pokud se však potvrdí prognózy, bude mu i s Konfederací chybět zhruba dvacítka hlasů k většině. Je tak nepravděpodobné, že by lovení odpadlíků bylo dostatečně úspěšné. Zvlášť když existuje velká šance na bezproblémový vznik vlády v čele s Občanskou koalicí.
„Při předpokládaném výsledku je to prakticky vyloučené. Dalo by se to očekávat, kdyby ten rozdíl byl těsný,“ komentoval šance PiS na odlákání jednotlivců odjinud Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky. „Kdyby to bylo v minulosti, tak bych věřil, že lidovci budou slabý článek, ale ne za této situace,“ dodal.
Tři uskupení dopředu deklarovala chuť změnit Polsko
V momentě, kdy úsilí PiS ztroskotá, bude mít druhý pokus o složení vlády v rukách Sejm. Lebduška očekává, že tímto úkolem pověří Tuska, který se v kampani prezentoval jako hlavní opoziční lídr. „V Polsku jsou poměrně jasně dané lhůty a pravidla pro vytváření vlády a hlasování o důvěře, takže i když bude jako první pověřen kandidát PiS, zásadní problém to pro opozici nebude,“ vysvětluje analytik.
Jakmile bude mít Tusk v rukách pověření, nečekají se žádné zásadní problémy s dohodou o koalici. Zmíněná uskupení jsou sice v některých směrech rozdílná, ale dopředu deklarovala ochotu vládnout společně. „Nebál bych se srovnání s Českou republikou, kde současná koalice, byť je také značně nesourodá, byla hodně tažena touhou odstavit od vlády Andreje Babiše,“ podotkl Lebduška.
Zástupci některých stran už také zopakovali chuť přispět ke změně. „Mohu zaručit jednu věc, všichni levicoví politici vytvoří novou vládní většinu,“ prohlásil představitel Nové levice Krzysztof Śmiszek. Zdůraznil, že strana bude v nové vládě silným hlasem a zaměří se na to, o čem hovořila v kampani: sekulární stát, práva žen či bytovou výstavbu.
Duda může ještě téměř dva roky mařit vládní snahy
Velkou otázkou však je, jak se bude budoucí koalici dařit naplňovat sliby a očekávání, která jsou poměrně velká. PiS provedla na domácí scéně řadu kontroverzních kroků, především na poli justice, které Varšavu vtáhly do vleklého sporu s Bruselem. Evropská komise kvůli tomu Polsku blokuje desítky miliard eur z fondu obnovy po covidové pandemii.
„Je nanejvýš důležité okamžitě transformovat veřejnoprávní média, zdevastované instituce právního státu, soudy a tribunály. S Evropskou unií musí být znovu vybudovány dobré vztahy, založené na důvěře,“ vytyčil budoucí vládě úkoly komentátor deníku Gazeta Wyborcza Jarosław Kurski.
Velkou překážkou může být nesouhlas Dudy, kterému vyprší mandát až v roce 2025. Jeho veto musí Sejm přehlasovat třípětinovou většinou a na to opozice nebude mít sílu. „Tusk slíbil, že jedna z prvních věcí, co udělá, bude odblokování unijních prostředků z fondu obnovy, ale to je podmíněno změnami v soudnictví, a tak není vůbec jisté, že se mu to podaří,“ zdůraznil Lebduška. Zatímco v socioekonomických otázkách by mohla být s Dudou domluva, v hodnotových záležitostech nejspíš bude vládní snahy mařit, dodává.
Duda se ale nakonec může s vidinou další politické kariéry chovat jinak než do současnosti. Právo a spravedlnost bude nyní nejspíš hledat nástupce lídra Jarosława Kaczyńského, kterému je 74 let a strana se může všelijak štěpit. Není zcela vyloučené, že Duda bude usilovat o nějaký post na mezinárodním poli a pokusí se tak přispět k nápravě vztahů s Bruselem.
Nejde ale pouze o prezidenta. Nová vláda patrně učiní velké čistky ve státní správě a dozorčích radách některých firem. V neposlední řadě zůstane problémem ústavní soud, jehož nález vedl ke kritizované přísné potratové politice.
