Nová vláda v Polsku má ke vzniku ještě daleko. Už nyní je však jasné, že jedna z nejtěžších prací ji čeká na poli energetiky. Po éře Práva a spravedlnosti (PiS) zdědí několik nedořešených projektů, které se týkají transformace na uhlí silně závislého Polska. Předpokládaný budoucí premiér Donald Tusk a jeho spojenci budou muset rozhodnout, co s těžbou suroviny a desítkami uhelným elektráren. Bude také nutné jasně se postavit k plánu na výstavbu šesti jaderných bloků a podpoře obnovitelné energie.
Očekává se, že Občanská koalice (KO) sestaví vládu s Novou levicí a Třetí cestou. Všechna tři uskupení v programu kladla důraz na přechod země k obnovitelným zdrojům.
„Představíme podrobný plán energetické transformace, který do roku 2030 sníží emise oxidu uhličitého o 75 procent. Urychlíme rozvoj nízkoemisních zdrojů energie. Vypracujeme ucelený program rozvoje jaderné energetiky a přesně určíme způsob jejího financování,“ slibovala Občanská koalice před volbami.
Poptávka po uhlí klesá
V zemi se už spekuluje o tom, zda by budoucí kabinet mohl otevřít otázku termínu odchodu země od uhlí. Výroba elektřiny z tohoto zdroje v Polsku sice poměrně rychle klesá, stále z něj však pocházejí zhruba dvě třetiny elektrické energie. Vláda Práva a spravedlnosti v roce 2021 navzdory zpřísňujícím se klimatickým plánům Bruselu uzavřela s těžaři a odbory dohodu, že útlum produkce uhlí bude trvat až do roku 2049.
Po ruském vpádu na Ukrajinu otázka energetické bezpečnosti ještě získala na významu a kabinet hovořil dokonce o zpomalení útlumu, ačkoli konečný termín zůstal beze změny. „Nemůže se nám zvýšit závislost na dovozu uhlí, které je mnohem dražší než to naše,“ argumentoval před rokem tehdejší vicepremiér a ministr státního majetku Jacek Sasin.
Dnes někteří zainteresovaní doufají, že budoucí vláda s termínem uzavření posledního dolu hýbat nebude. Objevují se však i názory, že bude muset reagovat na realitu, která je jiná, než se loni očekávalo. Rozvoj obnovitelných zdrojů v kombinaci s teplým počasím a velkými zásobami snižují poptávku po uhlí i jeho produkci.
„Příští rok bude potřeba vládních dotací,“ citovala aktuálně Gazeta Wyborcza šéfa státní uhelné společnosti Polska Grupa Górnicza (PGG) Tomasze Rogalu. „Konečná částka bude záviset na mnoha faktorech, které se v čase mění. Klíčová bude výše cen uhlí a s ní související úroveň tržeb společnosti,“ dodal.
Zdůraznil, že už v době podpisu dohody přede dvěma lety bylo zřejmé, že postupný útlum těžby bude dotován a vyjde na zhruba sto miliard zlotých. Připustil rovněž, že změna poptávky po uhlí jistě otevře jednání o harmonogramu uzavírání jednotlivých dolů.
Uhelné elektrárny měly přejít pod státní agenturu
Další ožehavou otázkou je, co bude s uhelnými elektrárnami. Strana PiS plánovala, že téměř sedm desítek uhelných provozů přejde pod Národní agenturu pro energetickou bezpečnost (NABE), což umožní jejich financování z veřejných prostředků. Čtyři provozovatelé elektráren PGE, Tauron, Energa a Enea dokonce v létě dostali nabídky na jejich odkup.
Cílem plánu bylo, že se po odpoutání od uhelných aktiv stanou atraktivnější pro investory a snáze budou hledat cestu k financování obnovitelných a jaderných zdrojů. Jenže komplikovaný záměr se nepodařilo do voleb dokončit. V tuto chvíli to vypadá, že budoucí kabinet patrně nepřevezme projekt v plném rozsahu. Místo státní agentury by mohla vzniknout jakási „rezerva“ v podobě uhelných elektráren, kterou by měl k dispozici provozovatel přenosové soustavy.
„Musíme se na projekt NABE podívat velmi pečlivě. Teprve až budeme znát podrobnosti, rozhodneme se, co dál,“ řekl pro polský Business Insider energetický expert Grzegorz Onichimowski, který se podílel na tvorbě programu Tuskovy partaje.
Debata o harmonogramu útlumu těžby a osudu státní agentury by mohla být každopádně pro Česko zajímavá, jelikož pod NABE měly spadnout i dva hnědouhelné doly. Jedním z nich je Turów, o jehož fungování se Praha s Varšavou přela.
Otázkou pochopitelně je, čím bude chtít budoucí vláda uhelné zdroje nahradit. Shoda na podpoře obnovitelných zdrojů patrně nebude problém. Polsku se už nyní v této oblasti daří. Loni přidalo nejvíce solární kapacity v Evropské unii po Německu a Španělsku, a to 4,9 gigawattu. Budoucí kabinet nejspíš zajde v podpoře zelené energie ještě dál. Patrně také umožní výstavbu větrných turbín blíž obytným budovám, což by mělo do odvětví přinést nové investice.
Budoucí kabinet se zaměří na financování jádra
„Předpokládáme, že do roku 2030 se bude 68 procent energie v Polsku vyrábět z obnovitelných zdrojů,“ tvrdí Tuskův poradce a nastupující poslanec Andrzej Domański. Nyní je to zhruba pětina.
Rychlé rozšiřování obnovitelných zdrojů má však svá úskalí. Polská přenosová soustava je na samé hraně kapacit a do distribuce elektřiny bude potřeba masivně investovat. „Potřebujeme do roku 2040 investovat přibližně 500 miliard zlotých (zhruba 2,7 bilionu korun) do přenosových a distribučních sítí,“ uvedl už dříve podle Reuters šéf provozovatele energetické soustavy PSE Tomasz Sikorski.
Tým Práva a spravedlnosti také ambiciózně naplánoval výstavbu až šesti jaderných bloků s výkonem až devíti gigawattů. První reaktor by měl být uveden do provozu v roce 2033. V nejpokročilejší fázi je projekt v Pomoří, kde má tři reaktory postavit společnost Westinghouse. „Jsme pro realizaci této investice, ale za transparentních podmínek,“ naznačuje Onichimowski, že nový kabinet nejspíš bude velkou pozornost věnovat otázce financování energie z jádra.
Domański zatím obecně hovořil o tom, že v energetickém systému země je místo pro dvě velké jaderné elektrárny. Tvrdí, že vidí i prostor pro budování malých modulárních reaktorů.
