Účet za koronakrizi mají zaplatit bohatí. Ve světě sílí volání po solidární dani

Mezinárodní měnový fond (MMF) vyzval světové vlády, aby zavedly zvláštní daň pro největší boháče. Mají pomoci zaplatit škody, napáchané koronakrizí. Na snímku šéfka MMF Kristalina Georgievová.

Mezinárodní měnový fond (MMF) vyzval světové vlády, aby zavedly zvláštní daň pro největší boháče. Mají pomoci zaplatit škody, napáchané koronakrizí. Na snímku šéfka MMF Kristalina Georgievová. Zdroj: Profimedia

Americký zpravodajský web ProPublica nedávno obvinil nejbohatší lidi světa v čele s majitelem Amazonu Jeffem Bezosem, že v některých minulých letech neodvedli vůbec žádné daně z příjmu.
Solidární daň má pomoci podnikům nejhůře zasaženým pandemií a snížit sociální nerovnost.
O vyšší zdanění velkých firem dlouhodobě usiluje například současný prezident USA Joe Biden.
Obří společnosti, jako jsou například Google nebo Apple, během koronakrize nadále prosperují. Podle některých by proto měly více pomáhat zaplatit dluhy, které vznikly kvůli pandemii.
Skotský ekonom a držitel Nobelovy ceny Angus Deaton zavedení solidární daně nepodporuje. Boháči se podle něj odvodům stejně vyhnou.
6
Fotogalerie

V západních zemích se čím dál tím intenzivněji hovoří o zavedení takzvané solidární daně. Nejbohatší jedinci a korporace, které prosperují i během současné pandemie, mají výrazněji přispívat na dluhy a škody napáchané koronakrizí. Zda je alespoň dočasné vyšší zdanění bohatých dobrý nápad, se však ekonomové neshodují.

Ačkoliv se koronavirem může nakazit každý člověk bez ohledu na jeho sociální status, ekonomické dopady pandemie pro všechny stejné nebyly. Zatímco řada malých podniků loni zkrachovala a podle březnové analýzy Pew Research Center se po velmi dlouhé době zastavil i globální růst střední třídy, pětistovka nejbohatších lidí světa za rok 2020 navýšila své jmění o 1,8 bilionu dolarů, tedy přes 38 bilionů korun. Dařilo se hlavně technologickým korporacím, jako je Google, Apple nebo Amazon.

Mezinárodní měnový fond (MMF) proto  vyzval politiky, aby pandemičtí vítězové dočasně odváděli zvláštní daň. Získané peníze by se následně použily na zmírnění sociální nerovnosti ve světě a na pomoc firmám a lidem, které koronakrize postihla nejhůře.

Podle šéfa finančního úseku MMF Vítora Gaspara by měly státy zvážit alespoň symbolické zdanění nejmajetnějších vrstev, i když to jejich pokladny nepotřebují. „Občané budou mít pocit, že všichni přispívají k hospodářskému zotavení z pandemie,“ uvedl Gaspar pro Financial Times.

Když boháči neplatí vůbec

Podpora pro zavedení solidární daně výrazně vzrostla v červnu, kdy nezávislý zpravodajský web ProPublica obvinil několik miliardářů z neplacení daně z příjmu. Investigativní skupina například zjistila, že zakladatel Amazonu a nejbohatší člověk na světě Jeff Bezos v roce 2011 neodvedl do federální pokladny USA ani cent a ještě si požádal o vrácení čtyř tisíc dolarů za své děti.

Mezi údajnými neplatiči jsou třeba také šéf automobilky Tesla Elon Musk, investoři Warren Buffett a George Soros nebo mediální magnát Rupert Murdoch. Profesor ekonomie Arun Advani z britské University of Warwick přitom upozorňuje, že zmiňovaní lidé nejspíš neudělali nic nezákonného. „Skandální není, že by porušili pravidla, ale to, že pravidla jsou velmi špatná,“ sdělil Advani deníku The Guardian.

„Zpráva webu ProPublica je důkazem, že je toho potřeba udělat více, abychom zajistili, že korporace a jednotlivci zaplatí férovější podíl,“ reagovala mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. A jak se prozatím zdá, vyšší zdanění miliardových podniků se už brzy může stát realitou.

Americký prezident Joe Biden dlouhodobě plánuje zvednout v USA korporátní daň. Stejný záměr oznámil v březnu též britský ministr financí Rishi Sunak. Ve Spojeném království se přitom sazba firemní daně naposledy zvýšila v roce 1974. Nedávný průzkum agentury Bloomberg potvrdil, že více než dvě třetiny z 250 nejbohatších Britů mají z vyššího zdanění svých byznysů obavy. 

V Česku chce výrazněji zdanit bohaté ČSSD. Ta by v případě svého vítězství v blížících se volbách například uvalila zvláštní roční daň na obří majetky nad sto milionů korun. „Jsme jediná parlamentní strana, která otevřeně hovoří o tom, že náklady na boj s covidem a následné snižování státního dluhu bude muset někdo zaplatit. V žádném případě nedopustíme, aby to odnesla zase a jen střední třída,“ řekl deníku E15 šéf sociálních demokratů Jan Hamáček.    

Názory expertů se rozcházejí

Někteří odborníci by zavedení dočasné solidární daně pro nejbohatší vrstvy uvítali. „Pokud je potřeba snížit veřejné dluhy a cesta snižování výdajů je neschůdná, pak je přijatelná v podstatě každá daň, která bude dávat smysl, tedy především bude považována za férovou,“ myslí si Michal Skořepa z České spořitelny. 

„Návrh MMF určitý smysl dává, rozhodně větší než například plošné zvýšení daně ze zisku. Ostatně už řadu let se mnozí bohatí lidé ozývají s tím, že by souhlasili s vyšším zdaněním svých příjmů nebo majetku. Z jejich pohledu může jít o snahu oslabit sociální nerovnosti, a tím snížit riziko nástupu politiků navrhujících násilná řešení,“ dodává Skořepa.

Ne každý však souhlasí. „Návrh MMF zdanit speciální sazbou firmy s neobvykle vysokými zisky v roce 2020 by znamenalo vnášet do daňového systému subjektivní prvky. Nabízí se dočasná solidární přirážka daňové sazby pro všechny firmy a všechny fyzické osoby od určitého příjmu, ale v Česku máme s takovou dočasností špatné zkušenosti,“ míní Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. Nalézt řešení však bude podle něj kvůli stabilizaci veřejných financí nutné.

Vyšší zdanění bohatých v dubnu ostře zkritizoval také nositel Nobelovy ceny za ekonomii Angus Deaton. Skotský ekonom především varoval, že bude velice obtížné miliardáře k placení solidární daně donutit a největší boháči si stejně najdou cestu, jak se odvodům vyhnout. Dočasné zdanění se navíc na základě Deatonova mínění velmi pravděpodobně změní na trvalou povinnost.

„Například daň z příjmu byla v Británii původně také zavedena dočasně, aby země měla peníze na válku s Napoleonem, a dnes je to jeden z hlavních zdrojů financování státní pokladny,“ zmínil Deaton příklad z historie.