Jen každý pátý pracující uprchlík v Německu má zájem o další vzdělávání, které mu německé úřady nabízejí. Naopak mezi pracujícími Němci se o další vzdělávání zajímá celá třetina lidí.
Nejnovější průzkum Institutu pro pracovní trh a výzkum povolání (IAB) v Norimberku ale ukazuje, že o pracovní vzdělávání mají už mnohem větší zájem lidé z dalších přistěhovaleckých generací, kde se o možnosti rozšiřujícího vzdělávání zajímá také celá třetina. Převažují mezi nimi ženy; o rozšíření kvalifikace a zvýšení ceny na trhu práce se jich ve druhé přistěhovalecké generaci snaží 35 procent.
Nízký zájem o vzdělávání mezi čerstvými uprchlíky vyplývá podle výzkumníků z toho, že jich většina vykonává nekvalifikovanou práci a jinou práci v dohlednu nevidí. Statistiky nicméně ukazují, že každý druhý pracující uprchlík je na místě, které vyžaduje jisté minimální školení a zapracování.
Důvody nezájmu o formální vzdělání mohou být i kulturního charakteru. Imigranti ze Sýrie, zjistil výzkum IAB, nejsou například zvyklí, že by se kvůli specializované práci chodilo do školy. V Sýrii bylo podle nich zvykem, že se zaučování a pracovní výcvik prováděly přímo v továrních provozech.
Martin Wansleben z Německé průmyslové a obchodní komory v této souvislosti také připomněl, že zaměstnavatelé by ocenili, kdyby vláda zajistila lepší kurzy pro výuku němčiny. „Smysluplnější by byla výuka v menších skupinách a větší nabídka kurzů na internetu, zkrátka aby se učení stalo flexibilnější a více odpovídalo potřebám praxe,“ vysvětlil Wansleben, podle něhož jsou současné kurzy placené ministerstvem pro migraci a uprchlíky nevyhovující.
Podle oficiálních údajů vlády v současnosti pracuje v Německu až 400 tisíc uprchlíků ve věku 15 až 64 let, což je 36 procent práceschopných migrantů, kteří od roku 2015 do země přišli. „Počítáme s tím, že během podzimu to bude už 40 procent. To by znamenalo, že pracovní trh je schopen integrovat uprchlíky o jeden rok rychleji, než vláda počítala,“ říká Herbert Brücker, který má v IAB na starosti migraci.
Podle Brückera se polovina těchto lidí dostala ke kvalifikované práci, což je překvapivé zejména proto, že jen pětina z nich měla ukončené odborné vzdělání nebo vysokou školu. Vysvětlení je i tady jednoduché: německý pracovní trh trpí nedostatkem středně kvalifikované pracovní síly a přistěhovalci jsou schopni tento nedostatek částečně nahrazovat.
Uprchlíci nejčastěji pracují v gastronomii, na stavbách nebo v sociální péči. Velký počet jich také působí v úklidových službách a v bezpečnostních agenturách.
