Venezuela a Guyana na prahu konfliktu: Mapa, armády, počet vojáků a proč hrozí válka

Mapa: Kde leží Guyana a Venezuela?

Venezuela a Guyana se nacházejí na severu Jižní Ameriky při pobřeží Atlantského oceánu. Rozporované území Esequibo se rozkládá na západ od stejnojmenné řeky a má rozlohu 159 tisíc kilometrů čtverečních, je tedy zhruba dvakrát větší než Česko.   

Jak vysoký počet vojáků mají armády obou zemí?

Pokud by opravdu došlo na vojenskou konfrontaci, Venezuela by měla v konfliktu jednoznačně navrch. Maduro má k dispozici 343 tisíc vojáků, více než stokrát tolik co Guyana. Guyanská armáda výrazně zaostává za venezuelskou i v počtu letadel, těžkých zbraní a systémů protivzdušné obrany. V případě anexe Esequiba by jihoamerická republika přišla zhruba o dvě třetiny svého území a o více než osminu obyvatel.

Na druhé straně, dá se předpokládat, že Guyana by se jako člen Commonwealthu a Karibského společenství v případě nepřátelské invaze obrátila na své spojence včetně Spojených států. Naproti tomu Venezuela by se ocitla v naprosté politické izolaci. „Madurův režim nemá ve světě prakticky žádné podporovatele,“ míní Phil Gunson z Mezinárodní krizové skupiny.

Kdo je prezident Venezuely a kdo vede Guyanu?

Prezidentem Venezuely a zároveň hlavním strůjcem současného napětí je jedenašedesátiletý Nicolás Maduro, jenž stojí v čele země již od roku 2013. Většina západních demokracií ho považuje za diktátora. Kvůli tomu je i na sankčním seznamu Spojených států a Evropské unie. Jeho moc se však začala drolit po roce 2019, kdy část Venezuelanů i desítky světových zemí včetně Česka uznaly za legitimního prezidenta Madurova politického rivala Juana Guaidóa. Guaidó se nicméně letos svého nároku na prezidentský úřad vzdal. Politickou krizi ve Venezuele by měly definitivně vyřešit prezidentské volby, které se konají v příštím roce.

Hlavním politickým lídrem Guyany je třiačtyřicetiletý prezident Irfaan Ali, který se v roce 2020 stal historicky prvním muslimem, zvoleným do čela této jihoamerické republiky. Za jeho vlády pokračuje politické a ekonomické sbližování země s USA.     

Proč vyhlásil prezident Maduro referendum?

Spor o Esequibo má hluboké kořeny. Území patřilo od 18. století španělské Venezuele. V roce 1899 však připadlo na základě arbitráže pod dohledem USA, Velké Británie a Ruska Guyaně, která byla tehdy britskou kolonií. Poté, co Guyana dosáhla v roce 1966 nezávislosti, začala Venezuela vznášet nároky na své bývalé teritorium u mezinárodních soudů, dodnes ale nebyla úspěšná. 

Napětí mezi jihoamerickými státy vzrostlo v posledních letech, kdy byla u pobřeží Esequiba objevena nová naleziště ropy a zemního plynu. Guyana se dokonce díky tomu stala nejrychleji rostoucí ekonomikou světa. Venezuelský prezident Maduro, jenž se potýká s poklesem popularity, proto v prosinci vyhlásil celostátní referendum, v němž obyvatelé odpovídali na otázku, zda má Venezuela převzít správu nad rozporovaným územím. 

Madurovým cílem bylo patrně nasbírat politické body před blížícími se volbami. „Esequibo je jediným velkým problémem, na němž mezi Venezuelany panuje shoda napříč celou společností,“ vysvětlil pro deník The Guardian hlavní analytik Mezinárodní krizové skupiny Phil Gunson. Pro anexi dvou třetin guyanského území se v plebiscitu vyslovilo kolem 96 procent obyvatel.      

Socialistický prezident Venezuely Maduro je na Západě považován za diktátora.|Reuters     

Jak významná je pro oblast ropa?

Venezuela má největší naleziště ropy na světě, její těžba je nicméně hodně omezená. Částečně kvůli západním sankcím, ale také proto, že tamní diktátorský režim ze země vypudil všechny nadnárodní ropné koncerny a trpí tak nedostatkem odborníků a moderních technologií. Zájem o venezuelskou ropu však stoupl po vypuknutí války na Ukrajině, kdy Západ přestal dovážet fosilní paliva z Ruska. 

Produkce ropy v Guyaně se v posledních letech rychle rozšiřuje. Jihoamerická republika v současnosti těží 390 tisíc barelů denně a do roku 2027 může jejich počet přesáhnout jeden milion. Guyana se tak může za pár let stát největším producentem ropy na počet obyvatel ze všech států světa. Propuknutí vojenského konfliktu v regionu by tak nepochybně mělo výrazný vliv na globální ceny energetických zdrojů.

Hrozí anexe guyanského území a válka?

Vývoj z posledních dnů napovídá, že ano. Maduro už dva dny po referendu nařídil venezuelským státním společnostem, aby se připravily na těžbu ropy a vzácných kovů na území Guyany. Hovořil také o zákonu, jenž by vedl k vytvoření provincie Esequibo v rámci Venezuely. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu sice zakázal Caracasu podnikat kroky, které by zbavily Guyanu kontroly nad Esequibem, venezuelští voliči však v plebiscitu mimo jiné odmítli, aby Haag rozhodoval územní spory mezi oběma zeměmi. Obyvatelé Guyany v den konání referenda vytvořili lidské řetězy, aby podpořili setrvání Esequiba pod správou jejich vlády.

„Lidé v pohraničí jsou velmi znepokojeni. Maduro je despotický vůdce a chování despotických vůdců se velmi špatně odhaduje,“ varoval šéf guyanské diplomacie Hugh Todd. Podle venezuelské bezpečnostní expertky Rocíi San Miguelové ještě nikdy nebylo napětí mezi státy tak vysoké, jako dnes. Brazílie dokonce v úterý vyslala na hranice s Venezuelou a Guyanou své vojáky a obrněná vozidla. Esequibo je totiž z velké části tvořeno nepřístupnou džunglí a hlavní silniční spojení mezi Venezuelou a Guyanou vede přes brazilské území. Brazilci chtějí předejít tomu, aby ho kterákoliv strana využila k útoku na tu druhou.