Léta neřešené problémy Venezuely stále více dopadají na ostatní země Jižní Ameriky. Především Kolumbie, Ekvádor, Peru a Brazílie se potýkají s přílivem imigrantů z hroutící se země. V ropné velmoci totiž po necelých dvou dekádách socialistického režimu řada obyvatel trpí hlady, nemá přístup k lékům a zápolí s astronomickým růstem cen.
Mimo Venezuelu nyní žije přes 2,3 milionu jejích obyvatel. Tvrdí to alespoň statistika OSN, ve velmi krátké době by však ze země mohl odejít obdobný počet Venezuelců. „Odhadujeme, že do Kolumbie se během příštích dvanácti měsíců přesunou dva miliony Venezuelanů. Totéž se může stát v Peru, Ekvádoru, Argentině, Chile a v dalších zemích,“ řekl listu The Miami Herald šéf kolumbijského migračního úřadu Christian Krüger.
Tvrdí, že kolumbijskou hranici v poslední době každý den překračuje na 45 tisíc Venezuelanů ve snaze získat alespoň základní potraviny. Na čtyřicet tisíc se jich vrací domů, dva tisíce zůstávají v Kolumbii a zbytek podle něj pokračuje do dalších zemí. OSN podotýká, že v rámci regionu jde o bezprecedentní uprchlickou krizi.
„Toto spěje ke krizovému momentu, který jsme viděli v jiných částech světa, zejména ve Středomoří,“ uvedl k současnému exodu také mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Joel Millman. Jedenáctka jihoamerických států minulý týden rozhodla o navýšení prostředků pro uprchlíky z vlastních řad a apelovala na OSN a další organizace, aby rovněž přispěly. Delegace se také shodly na tom, že Venezuelany budou vpouštět i s propadlými cestovními doklady. Před nedávnem jim přitom některé země na krátký čas zpřísnily podmínky vstupu.
Prezidenta Nicoláse Madura zúčastněné státy vyzvaly, aby přijal humanitární pomoc. Prezident si ale nechce připustit, že jeho vláda selhala, a tak kupříkladu nemocnicím chybějí antibiotika, anestetika, ložní prádlo, toaletní papíry a dokonce i propisky a papíry. Často tak svým pacientům nemohou příliš pomoci.
„Lékaři nám doporučili maso a mléčné výrobky, ale kdo si je může dovolit?“ řekla týdeníku Der Spiegel v nemocnici v severovenezuelském městě Barcelona matka Joniela, jenž v osmi měsících váží pět kilogramů. Sama přitom během posledního půl roku zhublana 39 kilogramů a ztratila mateřské mléko. Na jedno balení kojenecké výživy by musela šetřit dva měsíce, ve zmíněném zdravotnickém zařízení jim došla už v lednu. UNICEF odhaduje, že podvýživou ve Venezuele trpí patnáct procent dětí. V zemi v posledních letech také dramaticky vzrostla novorozenecká mortalita; z 0,2 procenta na dvě procenta.
Vzhledem k všeobecné bídě a utrpení obyvatel je tak trochu záhadou, že se Madurův režim ještě drží. Časopis Foreign Policy vysvětluje jeho odolnost mimo jiné efektivní kontrolou moci a kulturou všeobecného strachu a vzájemné nedůvěry mezi občany. Ke sledování a zastrašování obyvatel dobře slouží místní rady a milice colectivos. „Je těžké vybudovat masové protestní hnutí, když věříte, že váš soused může být vládním informátorem nebo byste mohli přijít o přístup ke vzácným vládním dodávkám potravin a léků, pokud by vás obvinili z protirežimních aktivit,“ uzavírá autor textu Frank Mora.
Problémy Jižní Ameriky |
| Peruánci mají dost zkorumpovaných prezidentů |
| Peruánci doufají, že se brzy dočkají výrazných reforem, které zem zbaví korupce v politice i justici. Soudy totiž často vynášejí překvapivé verdikty a osvobozují zřejmé kriminálníky. Změny slibuje prezident Martín Vizcarra, jenž se úřadu ujal v březnu. Podobná prohlášení ovšem činili i jeho předchůdci. Čtyři poslední prezidenti si přitom nakonec sami vyslechli obvinění z korupce, ve všech případech šlo o přijímání úplatků od brazilské stavební firmy Odebrecht. Vizcarra v létě uvedl, že chce o reformách uspořádat referendum. Lidé by tak měli hlasovat například o zákazu soukromého financování politických kampaní či omezení počtu volebních období zákonodárců. |
| Zklamaní Brazilci sázejí na „místního Trumpa“ |
| Vleklým problémům poslední roky čelí také Brazílie, která se kromě hospodářských potíží potýká s korupcí na nejvyšších místech a růstem kriminality. Je otázka, jaký dopad na dění v zemi budou mít napjatě očekávané říjnové prezidentské a další volby. Paradoxní je, že v průzkumech měla největší podporu někdejší hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva, jenž si ve vězení odpykává trest za korupci. Soud jeho kandidaturu zamítl, Strana pracujících na ní ale trvala, a tak orgán tento týden nařídil zastavit jeho propagaci. Lulu nahradí ne tak známý bývalý starosta Sao Paula a exministr školství Fernando Haddad. Z toho by mohl profitovat krajně pravicový uchazeč Jair Bolsonaro, jenž byl za Lulou v průzkumech druhý. Politik, označovaný za brazilského Trumpa a známý slovními výpady vůči menšinám, přitahuje protestní hlasy. „Někteří lidé budou pro Bolsonara hlasovat ani ne tak z nadšení k němu, ale protože jsou zklamáni všemi politiky,“ řekl al-Džazíře politolog Mauricio Santoro z univerzity v Riu de Janeiro. Bolsonaro mimo jiné propaguje tvrdé potírání zločinu včetně práva policistů zabíjet podezřelé. Nedávno byl ovšem pobodán během mítinku a jeho stav zůstává poměrně vážný. |
| Argentina se opět potápí, lidé protestují proti úsporám |
| Argentinci stále častěji vyrážejí do ulic, aby vyjádřili nespokojenost s hospodářskou politikou prezidenta Mauricia Macriho. Země se potýká s propadem měny, vysokou inflací, sucho výrazně snížilo úrodu sóji a kukuřice a zemědělství táhne dolů celou ekonomiku. Macri přitom v součinnosti s Mezinárodním měnovým fondem usiluje o zkrocení rozpočtového deficitu, který zdědil po své předchůdkyni, levicové populistce Cristině Fernándezové. Provádí proto úsporná opatření včetně omezení dotací na elektřinu, plyn a vodu. Mezi jeho poslední plány patří snížení počtu ministerstev a nová vývozní daň. Prezident, jenž se ujal úřadu na sklonku roku 2015, nedávno připustil, že se mu zatím nedaří snížit chudobu, což v kampani sliboval. „Macri je ve složité situaci, protože jeho hlavním poselstvím voličům byl krátkodobý půst pro dlouhodobý růst. Zatím však pociťují jen to první,“ podotkl podle Bloombergu Thomaz Favaro z poradenské firmy Control Risks. |
