Vynecháme pátek, ať je rovnou víkend aneb Cestování časem uprostřed tichomořské Samoy

Jako první přivítali rok 2017 lidé na Samojských ostrovech. Toto tichomořské souostroví ale rozetnula datová hranice, což přineslo kuriózní časové paradoxy. Silvestra tu slaví dvakrát a na sousední ostrov doplujete dřív, než jste vůbec vyrazili na cestu.

Samojské ostrovy jsou taková ztracená varta na konci světa. Přesněji řečeno uprostřed Tichého oceánu. Ale protože je nedávno rozdělila datová hranice, rázem je z tropické destinace místo, kde se dá podivuhodně cestovat časem. Malé souostroví je totiž ještě rozděleno na dvě části. Ta východní je zámořským územím USA a jmenuje se tedy Americká Samoa. Zato západní ostrůvky tvoří nezávislý stát Samoa. A právě ten se v roce 2011 rozhodl přejít na druhou stranu datové hranice.

Důvody byly praktické. Západní Samoa je totiž daleko víc obchodně orientována na Nový Zéland a Austrálii a chtěla se k nim dotáhnout i časově. Mimochodem ze stejného důvodu zavedla i jízdu na silnici vlevo – aby mohla využívat auta upravená pro australský či novozélandský trh, kde se také řídí podle britské tradice vlevo.

Vynecháme pátek, ať je rovnou víkend

„Přesunem“ za datovou hranici ale byla spuštěna série různých půvabných časoprostorových kouzel. Při překročení linie se totiž pomyslně mění čas o den. Na konci roku 2011, když se přesun udál, tak například Samoi najednou jeden den chyběl. Samoané to vyřešili jednoduše: prostě vynechali 30. prosinec a rovnou slavili silvestra.

Asi se nemohli dočkat. Nebo hrálo roli, že ten přeskočený den byl den pracovní, konkrétně pátek. Možná si Samoané, kteří jsou pověstní svým relaxovaným přístupem k životu, domluvili všechny nepříjemné pracovní schůzky na onen pátek při vědomí, že nikdy nepřijde. V současnosti se zase oslavy Nového roku konají na souostroví dvakrát.

Západní ostrovy uvítaly rok 2017 jako vůbec první místo planety. Zato lidé v Americké Samoi si přiťukli až o den později. Pokud sem tedy přeplul ze sousedního ostrova nějaký milovník večírků, užil si novoroční party dvakrát po sobě. Navíc takový výletník překonává rychlostní rekord. U cíle výletu je o několik hodin dřív, než vůbec vypluje.

Kde dnes znamená předevčírem

Aby nebylo časových hříček na Samojských ostrovech málo, korunu tomu všemu nasadilo střídání letního a zimního času. Americká Samoa má v těchto měsících čas ještě o hodinu posunutý, takže rozdíl mezi oběma půlkami souostroví je například teď v lednu dokonce 25 hodin. Při cestě směrem na západ tu tedy můžete poskočit dokonce o dva dny dopředu. Tichomořská Samoa tak konečně jako první země na světě naplnila Fučíkovu vizi o zemi, kde zítra znamená včera.

Ne náhodou berou při všech těch časových hlavolamech samotní Samoané čas prý velmi ležérně. Nikam nespěchají, rádi jedí a patří mezi nejtlustší národy světa. Úrodné souostroví, které je klasickým tichomořským tropickým rájem, dává většině ze čtvrt milionu obyvatel to, co potřebuje. Chlebovník, papáji, ananasy, mango, kokosové ořechy. Hodně Samoanů jezdí pracovat na Nový Zéland, s nímž je ta západní Samoa výrazně propojena.

Tetovaní pohodáři

Ke koloritu Samoy patří ragby, které je tu jednoznačně sportem číslo jedna a v němž jsou Samoané velmi úspěšní i na mezinárodní scéně. Dalším typickým rysem Samojských ostrovů je bohaté tetování místních lidí. Fenomén tetování ostatně z Oceánie původně pochází. K tradicím tu patří také divoké ohňové tance. Vedle zemědělství je pro ekonomiku souostroví životodárný cestovní ruch.

Turisté přijíždějí za koupáním na kýčovitě pěkné pláže, za potápěním ke korálům, za výšlapy k vodopádům skrytým v bujné vegetaci. Ale především za klidem a blaženým bezčasím. Hlavně nespěchat. S každou trampotou se dá na Samoi udělat krátký proces. Řešení lze přece odsunout někam mezi 24. až 25. hodinu. Případně na pátek. Třeba ho zase z kalendáře vyškrtnou.

Od západu k východu, zmizel den pod vodou
Protože žijeme na kouli a protože jsme si vymysleli čas, musí být někde na planetě datová hranice. Bez ní by při obeplutí celého glóbusu (východním směrem) cestovatel „utekl“ o den napřed proti kalendáři. To si například neuvědomil dobrodruh Phileas Fogg v klasickém Vernově románu „Cesta kolem světa za osmdesát dní“ a už už myslel, že sázku o rychlé procestování planety o pár minut prohrál. Ve skutečnosti se do Londýna vrátil o den dříve. Právě ten den se přičítá nebo odečítá při překročení datové hranice, která vede přibližně po 180. poledníku nebo v jeho blízkosti. Aby nepůsobila příliš zmatků, je záměrně umístěna do Tichého oceánu, kde žije málo lidí. Jako jednoduchá pomůcka, ve kterém směru den přičíst nebo ubrat, slouží potměšilý školní veršík: „Od východu na západ, stejný den podvakrát. Od západu k východu, zmizel den pod vodu.“