Ve svém bohatém životě byl poštovním jezdcem, vojenským zvědem či kurýrem během války Severu proti Jihu. Také ale i lovcem a svou přezdívku, pod kterou se proslavil, získal kvůli rekordnímu počtu postřílených bizonů. Buffalo Billa, od jehož úmrtí uplynulo v lednu 100 let, ale více než ostruhy na bojištích či dobrodružné kousky proslavila jeho Wild West Show, která vytvořila základ představy světa o Divokém západu. Se svou družinou kromě jiného absolvoval čtyři turné po Evropě a v roce 1906 se ukázal i na Moravě a ve Slezsku.
Vlastním jménem William Frederick Cody se narodil 26. února 1846 v Iowě. Jeho otec Isaac byl velkým kritikem otroctví, za což byl pronásledován, a když bylo Codymu 11 let, zemřel na následky zranění, které utrpěl kvůli svému tehdy nepopulárnímu názoru. Cody tak začal pracovat a v 15 letech se rozhodl pro dráhu zlatokopa. Potkal ale agenta slavného Pony Expressu a dal se k jezdcům této železniční společnosti. Válka Severu proti Jihu jej pak přivedla do armády Unie. Pro armádu pracoval jako zvěd nebo lovec a zúčastnil se i indiánských válek. Poté začal zaměstnání střídat, pracoval jako honák dobytka, lovec kožešin, řidič dostavníku či hotelový manažer.
V roce 1866, kdy se oženil (s manželkou Louisou měli čtyři děti), se nechal najmout jako lovec a zásobovatel masa pro kansaskou železnici a díky této práci získal svou přezdívku Buffalo Bill. Podle většiny zdrojů postřílel během roku a půl 4280 bizonů a stal se tak symbolem vybíjení těchto zvířat v Americe. Nikdy však podle historiků nezabíjel pro zábavu a neúčastnil se tak tehdy populárního střílení bizonů z vlaku. Jeho osudy se staly námětem slavných "buffalobillek", pokleslých knížek, které psal kontroverzní spisovatel Ned Buntline (vlastním jménem Edward Judson).
Štěstí a stálejší zaměstnání našel Buffalo Bill až v showbyznysu. Již v roce 1872 stanul poprvé na jevišti, kde ztvárnil sám sebe v roli prérijního skauta ve hře Zvědové prérie. Úspěch mu vnukl myšlenku, jak z Divokého západu udělat pravou americkou show. V roce 1883 pak uvedl své životní dílo. Wild West Show v podstatě vytvořila Americe základ představy o Divokém západu. Skuteční kovbojové v čele s Bufallo Billem s legendární bradkou a stetsonem na hlavě předváděli v aréně veškeré své dovednosti, herci rekonstruovali bojové scény.
Největší význam ale měla show pro indiány. Cody jim nabídl cestu z rezervací, a v době, kdy je "noví Američané" měli za "podlidi", dokázal částečně zpopularizovat jejich kulturu. Přitom v minulosti mnoho indiánů zabil. Slavný náčelník Sedící býk, který v jeho show vystupoval, se pak stal symbolem sebevědomého a nepokořeného indiána. Byl jedním z vůdců, kteří v roce 1876 dotáhli do vítězného konce legendární bitvu u Little Bighornu. A Cody taktéž hlásal na svou dobu neuvěřitelnou myšlenku, že Američané a generál George Custer si porážku u Little Big Hornu zasloužili.
Už v roce 1887 jej i s jeho ansámblem pozvala britská královna Viktorie do Evropy, po starém kontinentu pak putovala Wild West Show několikrát. Cody s ní dokonce zajel v roce 1906 i do Brna, Moravské Ostravy, Přerova, Těšína, Opavy a Jihlavy. Dobové plakáty lákaly nadšené diváky na show, na které se podílelo 500 koní a 800 lidí včetně stovky indiánů. V Brně se představení konalo v obrovském stanu s umělým osvětlením a 12.000 sedadly, v Moravské Ostravě se na podívanou přišlo podívat asi 10.000 lidí. Zajímavostí je, že v Hrušovanech nad Jevišovkou je nyní muzeum Buffalo Billa.
William Frederick Cody alias Buffalo Bill byl podle některých historiků jednou z nejzářivějších a prvních globálních celebrit přelomu 19. a 20. století. Američané mu v podstatě mohou děkovat za to, že jim vytvořil představu i národní mýtus o Divokém západě. Bufallo Bill zemřel 10. ledna 1917 v 70 letech v Denveru.
