Zemřel bývalý francouzský prezident Jacques Chirac

Jacques Chirac

Jacques Chirac Zdroj: Reuters

Jacques Chirac
2002 - Chirac a jeho český protějšek Václav Havel na pražském summitu NATO
Václav Havel a francouzský exprezident Jacques Chirac
V roce 1974 se Chirac v Bagdádu zúčastnil státní večeře pořádané Saddámem Husajnem
1987 - Premiér Chirac na státní návštěvě USA, na snímku s prezidentem Ronaldem Raganem
15
Fotogalerie

Ve věku 86 let ve čtvrtek ráno zemřel francouzský prezident z let 1995 až 2007 Jacques Chirac. Oznámila to agentura AFP s odvoláním na Chirakovu rodinu. Před zvolením hlavou státu byl Chirac starostou Paříže a předtím vykonával také funkce premiéra či ministra vnitra. Státníkův zeť Frédéric Salat-Baroux agentuře AP řekl, že Chirac zemřel pokojně. Příčinu úmrtí neuvedl, ale Chirac měl od odchodu z prezidentského úřadu četné zdravotní problémy, včetně neurologických, měl problémy s pamětí a byl několikrát hospitalizován.

„Zesnul pokojně dnes ráno obklopen svými milovanými,“ řekl Salat-Baroux.

Agentura Reuters poznamenala, že Chirac dominoval francouzské politice několik desetiletí a po vzoru Charlese de Gaullea (hlavou státu 1959-69) se snažil pozvednout postavení Francie jako hráče na světové scéně.

První odsouzený prezident

Republikán Chirac byl známý například svým nesouhlasem s útokem na Irák pod vedením Spojených států v roce 2003. Za jeho úřadování bylo na základě referenda zkráceno funkční období prezidenta ze sedmi let na pět. Stal se také jednou z osobností, které se zasloužily o prosazení eura.

Po odchodu z Elysejského paláce byl Chirac shledán vinným ze zneužití veřejných prostředků a v prosinci 2011 byl odsouzen k podmíněnému dvouletému trestu. Stal se tak vůbec prvním poválečným francouzským prezidentem, který byl soudem uznán vinným. Prokázal mu, že v době působení na pařížské radnici zaměstnával 28 osob, které za městské peníze pracovaly pro jeho politickou stranu Sdružení pro republiku nebo dokonce vůbec žádnou práci neodváděly.

Nositel českého řádu

Ve funkci prezidenta navštívil Chirac dvakrát Českou republiku, poprvé přijel v dubnu 1997 na oficiální návštěvu, při které mu prezident Václav Havel udělil Řád Bílého lva první třídy s řádovým řetězem. Podruhé se pak v listopadu 2002 zúčastnil v Praze summitu Severoatlantické aliance, který mimo jiné rozhodl o pozvání Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Rumunska, Slovenska a Slovinska do NATO.

Na Chiracovo úmrtí dnes reagovala francouzská politická scéna. Národní shromáždění už exprezidenta uctilo minutou ticha, kterou vyhlásil jeho předseda Richard Ferrand, když přerušil schůzi dolní komory parlamentu.

Úctu zemřelému projevili i jeho někdejší političtí odpůrci. Šéfka krajní pravice Marine Le Penová na něj vzpomíná jako na „prezidenta, který byl schopen se postavit šílenství války v Iráku, čímž znovu navázal na tradiční francouzskou pozici vyvažování a diplomacii“.

„Dějiny Francie obrací jednu stránku. Přijměme zármutek, protože má své důvody. Miloval Francii víc, než další po něm. A za toto jsme mu vděční,“ napsal na twitteru lídr krajně levicové opozice Jean-Luc Mélenchon.

Dosluhující šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker prostřednictvím své mluvčí vzkázal, že přišel o blízkého osobního přítele. „Předseda nenalézá slova k vyjádření svého zármutku,“ řekla mluvčí EK Mina Andreevová.

Chiraca ocenil Zeman, Klaus i Babiš

Prezident Miloš Zeman považoval bývalého francouzského prezidenta Jacquesa Chiraca za schopnou a silnou hlavu státu. Pošle do Francie kondolenci k Chiracovu úmrtí, uvedl dnes na dotaz ČTK Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Bývalý český prezident Václav Klaus označil Chiraca za svého dobrého přítele. Státníci Chiracova formátu podle Klause ve světové politice mizí. Soustrast Chiracově rodině vyjádřil i premiér Andrej Babiš.

„Setkal jsem se s ním, byl to schopný, silný a přátelský prezident,“ citoval Zemana Ovčáček. Současný český prezident se s Chiracem opakovaně setkal na přelomu století, kdy vedl českou vládu a Chirac stál v čele Francie.

„Prezidenta Chiraca jsem dobře znal. Mnohokrát jsme se setkali, myslím, že jsme si dobře rozuměli a že jsme byli dobří přátelé. V dnešní době už ve světové politice státníci jeho typu mizí. Francie by opět potřebovala nějakého nového Jacquesa Chiraca,“ uvedl na dotaz Klaus.

Babiš na twitteru uvedl, že by chtěl vyjádřit soustrast rodině zesnulého politika. „Budu na něj vzpomínat jako na silného muže, jehož život byl ztělesněním politického úspěchu. Evropa dnes přišla o velkého Francouze, o velkého politika,“ dodal.

Lítost nad Chiracovým úmrtím vyjádřil na twitteru i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Se zármutkem jsem se dozvěděl o smrti bývalého francouzského prezidenta Jacquese Chiraka, muže s velkou evropskou vizí a přítele a politického partnera našeho bývalého prezidenta Václava Havla,“ napsal na sociální síti.

Jacques Chirac psal politické dějiny Evropy

Chirac se narodil 29. listopadu 1932 jako jedináček v rodině pařížského bankovního úředníka, absolvoval prestižní Národní školu pro správní úředníky. V padesátých letech postával na pařížském nároží a rozdával komunistický deník L'Humanité.

Sympatie k levici brzy ustoupily, Chirac se stal armádním důstojníkem a ztotožnil se s krajně pravicovými postoji ve vztahu k alžírské válce. Vzestup v řadách gaullistů zahájil na začátku šedesátých let jako poradce premiéra. V roce 1974 se distancoval od staré gardy gaullistů a inicioval vznik nového Sdružení pro republiku (RPR, později Svazu pro lidové hnutí UMP a nyní Republikáni).

Po dvou neúspěšných pokusech o dobytí Elysejského paláce v letech 1981 a 1988 přišel triumf v roce 1995. Znovuzvolen byl v roce 2002 tváří v tvář soupeři z řad extrémní pravice Jeanu-Marii Le Penovi. Před příchodem do Elysejského paláce v roce 1995 pracoval Chirac v několika vládách jako ministr zemědělství nebo ministr vnitra, dvě z nich vedl.

Chirac jako prezident usilující o silnou Francii v rámci EU také vrátil zemi v roce 1995 zpět do vojenských struktur NATO (opustila je na de Gaullův popud v roce 1966), dal impulz ke vzniku profesionální armády. Zatímco první mandát zahájil zrušením moratoria na jaderné testy a kritizovanými jadernými zkouškami v jižním Pacifiku, ve vysoké politice končil jako advokát ohrožené planety Země a hlasatel solidarity s chudými zeměmi.

V mezinárodní politice ztělesňoval Chirac silný nezávislý hlas. Zasloužil se o ukončení válečného konfliktu v bývalé Jugoslávii v 90. letech. V roce 2002 vyslal francouzské vojáky, aby zastavili občanskou válku v Pobřeží slonoviny. Jeho největším neúspěchem se stalo odmítnutí ústavy EU Francouzi v květnu 2005. Politiky v nových členských zemích EU, kteří se postavili ve sporu o Irák za postoj USA, si popudil, když jim v roce 2003 řekl, že „propásli dobrou příležitost mlčet“.

Chirac patřil k hlavním osobnostem francouzské pravice, která se hlásí k odkazu někdejšího prezidenta Charlese de Gaulla. Stal se oblíbený napříč politickým spektrem především jako starosta Paříže, v jejímž čele působil rekordně dlouho, od roku 1977 do roku 1995. Byl také dvakrát premiérem. V zahraničí se Chirac zapsal do povědomí zejména tím, že navzdory tlaku Washingtonu a Londýna odmítl účast Francie ve válce v Iráku, která začala v roce 2003 a trvala více než osm let. Byl oceňován také za to, že jako první prezident uznal odpovědnost francouzského státu za masovou deportaci Židů za druhé světové války.

Byl ženatý, manželka Bernadette ve svých pamětech napsala, že měl několik mimomanželských vztahů. Kvůli dětem a úctě k rodině však od Chiraka neodešla. Měli spolu dvě dcery a v roce 1979 také neoficiálně adoptovali vietnamskou uprchlici.