Voňavé kari omáčky, křupavý chléb čapátí a masa připravená v peci tandoori… Indická kuchyně patří beze sporu k nejlepším na světě. Kdo chce ochutnat pravou indickou exotiku, dnes už nemusí kupovat letenku do Dillí.
Stačí sednout na tramvaj a dojet do restaurace Himalaya v Soukenické ulici.
Jak tam vaří, vyzkoušel i testovací tým Sedmičky.
Restaurace je rozdělená do dvou pater. V přízemí se nachází menší část podniku, která je ale díky baru a kontaktu s ulicí příjemnější. První patro je přibližně dvojnásobný prostor bez života.
„Sytě rudá barva je pro indické restaurace typická. Zdejší etnickou linku navíc podtrhují tradiční ženské vokály. Na můj vkus zbytečně hlasité. To může Čechy odrazovat,“ míní kulinářský expert na gastronomii a stálý člen testovacího týmu Jakub Řičica.
Předkrmy nenadchly
Testovací tým překvapilo, že byla restaurace v pondělí večer zhruba z třetiny zaplněná hosty. „Možná se třetina zaplněných stolů nemusí zdát dost, ale v případě etnické restaurace jde jednoznačně o úspěch,“ myslí si Řičica, který má s indickou kuchyní bohaté zkušenosti.
Třetinové zaplnění restaurace bylo pro personál zřejmě nezvyklé. Na objednávku a následný servis čekal testovací tým déle, než je obvyklé. „Vím, že v indických restauracích se tolik nespěchá jako v českých. Přesto je zde evidentní, že má obsluha problém,“ řekl Řičica krátce poté, co se napil nápoje vykazujícího pokojovou teplotu. Chyběl led.
Indická kuchyně je postavena na principu více chodů, ze kterých stolující ochutnávají od všeho trochu. Řičica proto zvolil kombinaci dvou předkrmů, dvou hlavních jídel a na závěr lehkou sladkou tečku.
Po dlouhém čekání se testovací tým dočkal předkrmů, čímž byly hovězí kebab a meat samosa neboli šátečky plněné masovou směsí s indickým kořením. Obě porce na první pohled vypadaly tak, jak by vypadat měly. Chuťově však nenadchly.
ipravovali ve friťáku. U hovězího kebabu to ještě bylo celkem jedno, tam pachuť přepáleného oleje překrylo koření. V případě plněných šátečků ale šlo o velkou chybu,“ zhodnotil předkrmy Řičica. Podle něj byla masová směs v šátečkách vysušená a podivně voněla.
Po fiasku nadšení
Oba hlavní chody testovací tým po fiasku s předkrmy příjemně překvapily. Jak kuře tandoori (marinovaná a kořeněná kuřecí stehna pečená na jehlách na dřevěném uhlí), tak kuřecí korma (jemná krémovitá omáčka charakteristické chuti s kokosem, máslem a zázvorem) byly velmi slušně prezentované. A hlavně chutné.
„Tak, konečně jsme v Indii. Správně nakořeněné a připravené maso v dostatečné porci v kombinaci s lahodným chlebem čapátí. Pokud to byl v případě předkrmů jasný palec dolů, nyní musím mířit vzhůru,“ pochvaloval hlavní chody Řičica.
Na závěr testovací tým vyzkoušel tradiční indický nápoj lasí. Jedná se o koktejl připravený z jogurtu, rozdrceného ledu a exotického ovoce. Díky své hustotě a ingrediencím je vyhledávaný proto, že pomáhá zbavit se mastnoty v ústech.
Koktejl lasí ale opět patřil ke slabším momentům restaurace. „Musím se přiznat, že bych se rád podíval, jak zdejší personál koktejl připravuje. Má být sladký, tady je slaný. Ani chuť se nepodobá pravému lasí. Podle mě zcela pozměnili ingredience,“ myslel si Řičica.
Himalaya nepatří mezi levné restaurace. Ceny hlavních jídel s přílohou se pohybují nad hranicí 240 korun. Předkrmy stojí okolo stovky.
Testovací tým nemůže restauraci vyloženě doporučit pro některé přešlapy. Přesto je třeba dodat, že jde o velmi čistou a solidně vybavenou restauraci. Lze tam ochutnat cizokrajné pokrmy, které nabízejí jen indické restaurace.
