Česká recese je nevyhnutelná a její dno může ležet nečekaně hluboko. Toto temné poselství alespoň nabízí pohled do analytických prognóz vývoje tuzemské ekonomiky pro nadcházející rok, kdy nejčernější vize počítají s meziročním propadem převyšujícím dvě procenta. Jak uvádějí reporty monitorované agenturou Bloomberg, nejhlouběji má tuzemská ekonomika spadnout na přelomu prvního a druhého čtvrtletí. Tehdy má pomyslný měřák ekonomické aktivity ukazovat bezmála procento do záporu.
„Aktuálně počítáme s poklesem HDP ve druhé polovině letošního roku a první polovině příštího roku. HDP by se měl podle aktuální prognózy v příštím roce snížit asi o 0,8 procenta. Hlavní příčinou by měl být pokles spotřeby domácností,“ uvádí ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. Nejdramatičtěji vidí průběh tuzemské recese analytici polské Ipopema Securities.
Podle polské dílny si Česko projde poklesem během čtyř čtvrtletí po sobě počínaje tím aktuálním. Co kvartál, to prý alespoň procento z meziroční výkonnosti ekonomiky dolů. Obdobně, ovšem s důrazem na sílu recese na první pololetí příštího roku, vidí tuzemský ekonomický útlum i zámořská S&P Global Market Intelligence.
Zdražování v Česku – Vývoj cen základních potravin:
V průměru trh nicméně sází podle statistik Bloombergu na tři záporné kvartály po sobě, recese by tak podle převládajícího názoru analytiků měla skončit na počátku léta příštího roku. „Z pohledu načasování bude nejzásadnějších následujících šest až devět měsíců, přičemž již nyní lidé vybírají úspory k udržení stávající kupní síly,“ soudí ekonom společnosti XTB Štěpán Hájek. Právě tehdy budou podle něho v ekonomice kulminovat dopady vysokých sazeb ČNB, inflace, klesající poptávky a obecně se zhoršující nálady v ekonomice.
„V druhé polovině příštího roku by mělo dojít k oživení exportní a investiční aktivity v důsledku růstu zahraniční poptávky,“ soudí ekonom české Citi Jaromír Šindel. Silnějšímu oživení ovšem bude bránit spořivý český spotřebitel, na jehož bedrech ležel do značné míry hospodářský růst posledních let. Na prudký propad ochoty utrácet ukázala prosincová data ČSÚ.
„Zdánlivě příznivý údaj o méně dramatickém poklesu je spíše negativním překvapením a ukazuje citelný propad spotřeby domácností, který byl nad očekáváním i poslední prognózy ČNB,“ zdůrazňuje ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Ekonomové se shodují, že Češi začnou opět utrácet až po roce 2023. „A to primárně kvůli setrvale vysoké inflaci v příštím roce,“ dodává Šindel. Jeho názor podporují i prognózy Bloombergu, kdy pro první čtvrtletí roku 2024 trh sází v průměru na téměř tříprocentní růst Česka, tedy skokové oživení ekonomiky, přičemž nejoptimističtější prognóza Komerční banky počítá dokonce s pětiprocentním tempem růstu.
Smutným faktem zůstává, že ekonomický útlum zasáhne Česko zřejmě více než většinu unijních ekonomik, „západní“ standard životní úrovně se tak po letech dohánění opět vzdálí. Česko je přitom jednou z mála unijních ekonomik, která se zatím ještě nedokázala vrátit na předpandemickou úroveň.
„Horší růst mělo od roku 2019 víceméně jen Španělsko, a i to dokázalo ve 3. čtvrtletí růst a přiblížit se tak předcovidovým úrovním. My jsme se opět vzdálili,“ zdůrazňuje ekonom Natlandu Petr Bartoň. Nepříznivou proporci mezi českým a unijním růstem naznačuje i zatím poslední, podzimní prognóza Evropské komise. Ta Česku pro příští rok připisuje růst o jednu desetinu procenta, zatímco unijní ekonomiky mají v průměru napřesrok povyrůst třikrát tolik.
„Česká ekonomika zažívá nejhorší konvergenční fázi vůči unijnímu průměru za posledních třicet let,“ zdůrazňuje ekonom České spořitelny a člen NERV Petr Zahradník. Dosavadní vrchol konvergence Česka nastal v roce 2019 a představoval 93 procent unijního průměru výkonu ekonomiky na hlavu. „Od té doby mírně ztrácíme a tento vývoj bude velmi pravděpodobně pokračovat až do roku 2024, kde se ocitneme zhruba na 86 procentech unijního průměru,“ dodává Zahradník.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
