Známe český dekarbonizační plán: Čtyři nové reaktory a deset gigawattů solárních parků
Ministerstva průmyslu a životního prostředí už mají jasno, na jaký podíl obnovitelných zdrojů by Česko do konce příští dekády mělo cílit. Do mezirezortního připomínkového řízení poslala aktualizovanou verzi Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu. Podle ní by v roce 2030 solární, větrné a další „zelené“ zdroje měly pokrýt 30 procent energetické spotřeby země. Nejvíc k tomuto cíli mají přispět fotovoltaické elektrárny, jejichž výkon má vzrůst o deset gigawattů.
Aktualizovaný dokument reaguje na nové celounijní energeticko-klimatické cíle, které minulý týden schválil Evropský parlament. Plán z roku 2018 stanovil podíl obnovitelných zdrojů k roku 2030 na 32 procent. Nyní je ale mnohem pravděpodobnější, že se v Evropě podaří prosadit směrnici, která počítá s podílem 42,5 procenta. Zbývá k tomu už jen souhlas členských států, jejichž kladné stanovisko se ale dá očekávat vzhledem k tomu, že se na tomto čísle vlády unijních zemí s Evropským parlamentem už dříve předběžně dohodly.
Česko, jehož spotřebu nyní obnovitelné zdroje obstarávají ze 17,5 procenta, ještě před třemi roky počítalo s podílem 22 procent. Podle novějšího scénáře tak tempo dekarbonizace podstatně zrychlí.
„Zveřejněný plán nám poskytne vizi pro další vývoj české energetiky. Jeho cílem je zajistit dostatek energií za dostupné ceny při plnění potřebných klimatických cílů a udržení konkurenceschopnosti našeho hospodářství,“ uvádí ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Definitivní podobu chce vláda schválit do poloviny příštího roku. Do té doby o ní budou předkladatelé návrhu diskutovat s jednotlivými rezorty a poté s Evropskou komisí.
„Jasné je, že budeme muset výrazně přidat v oblasti obnovitelných zdrojů, ve které jsme v minulosti zaspali. Na druhou stranu se dá očekávat postupný útlum výroby energie z uhlí. Svoji roli sehraje také výroba elektřiny i tepla z jádra a očekáváme také větší využívání plynu jako přechodného energetického zdroje,“ nastiňuje budoucí scénář Síkela.
V konkrétních číslech to znamená, že investoři budou muset postavit deset gigawattů výkonu ve fotovoltaice a 1,5 gigawattu ve větrné energetice. Pro představu, Temelín má celkový výkon dva gigawatty. K tomu je ale potřeba dodat, že tento výkon dokáže jaderná elektrárna mnohem lépe využít a vyrobit celkově více elektřiny než obnovitelné zdroje, které jsou závislé na počasí.
Po roce 2030 má k dekarbonizaci přispět také jádro. „Toho bude dosaženo výstavbou jaderných reaktorů o celkové instalované kapacitě až čtyři gigawatty. Prioritou bude výstavba ve stávajících jaderných lokalitách směřující k částečné náhradě stávajících jaderných zdrojů. Dále se počítá s výstavbou malých a středních reaktorů, s cílem jejich zprovoznění v polovině 30. let,“ píše se v návrhu, který má e15 k dispozici. Konkrétně základní scénář počítá se třemi postupně vybudovanými velkými reaktory do roku 2041 a s jedním modulárním reaktorem, který by začal vyrábět elektřinu v roce 2035.
Podstatně snížit uhlíkové emise mají pomoci také úspory ve spotřebě, chytřejší elektrizační soustava, flexibilnější spotřeba odběratelů a v neposlední řadě také rozvoj vodíku.
Jiří Koželouh z Hnutí Duha větší důraz na obnovitelné zdroje vítá, má ale výhrady k sílící pozici jádra. „Plán oproti předchozím verzím počítá se snížením růstu spotřeby energie na realističtější úroveň a zároveň předkládá také věrohodný scénář, jak zajistit náhradu uhelných elektráren do roku 2033,“ vyzdvihuje aktualizovanou verzi. „Na druhou stranu stát nadále uměle zastropovává rozvoj obnovitelných zdrojů, a naopak jako povinnou součást plánu stanovuje vybudování čtyř nových jaderných reaktorů, bez ohledu na cenu a riziko zpoždění výstavby.“
Část analytiků i samotných energetických firem ale upozorňuje, že „zelené“ plány se mohou ukázat jako příliš ambiciózní, a to zejména kvůli složitým povolovacím řízením. Matěj Hrubý, řídící konzultant EGÚ Brno, také připomíná, že proti „zeleným“ projektům často protestují i obyvatelé míst, kde je jejich výstavba plánovaná.
„Ve druhé polovině desetiletí se k tomu navíc mohou přidat i ekonomické faktory. Očekáváme, že kolem roku 2027 instalovaný výkon fotovoltaiky dosáhne úrovně maximálního letního zatížení. V důsledku toho bude spotová cena elektřiny na burze velmi nízká, což může řadu potenciálních investorů odradit,“ upozorňuje Hrubý, který navržený cíl třiceti procent pro Česko považuje za těžko dosažitelný.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
