Turecká centrální banka minulý týden snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 9,5 procenta s odvoláním na „snižující se nejistotu“ a pokles rizikových přirážek tureckých dluhopisů. Podle mnohých analytiků byl tento překvapivý krok jen ústupkem politickému tlaku před blížícími se prezidentskými volbami kvůli přetrvávající inflaci. Lira ale reagovala posílením o půl procenta vůči americkému dolaru.
Turecká lira nicméně zůstává o jedenáct procent slabší než před rokem a o 8,5 procenta slabší oproti konci letošního ledna, kdy centrální banka překotně zvýšila úrokovou sazbu na deset procent.
„Snížení hlavní úrokové sazby a ponechání ostatních vysílá smíšené signály ohledně měnové politiky turecké centrální banky a mohlo by poškodit její důvěryhodnost,“ upozornili analytici ratingové agentury Fitch.
Ruská centrální banka také couvá z podpory, kterou poskytovala ruskému rublu. O sto milionů dolarů snížila objem deviz, jež nakupuje či prodává v případě, že se rubl dotkne horní nebo spodní hranice vymezeného pásma, kde ho chce centrální banka udržet. Rusové ale nezměnili objem prostředků, který mohou utratit na intervencích předtím, než posunou vymezené obchodní pásmo. Objem zůstává na 1,5 miliardy dolarů. Až do března, kdy eskalovaly problémy na Ukrajině, činil 350 milionů dolarů. Rubl od března posílil vůči dolaru o šest procent.
Indická centrální banka, která se v loňském roce marně snažila zadržet padající rupii, v současné době údajně nakupuje dolary, aby zabránila ještě rychlejšímu posilování domácí měny. Brazilská centrální banka by brzo mohla omezit program, kde pomocí finančních derivátů pomáhá stabilizovat brazilský real.
