Čínští zákazníci loni nakoupili přes 1176 tun zlata, uvedla Čínská asociace pro zlato. Poptávka tak meziročně stoupla o 41 procent, dodala státem ovládaná organizace. Přes hranici tisíce tun se spotřeba přehoupla vůbec poprvé.
Zákazníci tak využívají propadu ceny drahého kovu během minulého roku o 28 procent. Ten se loni ocitl až na 1206 dolarech za troyskou unci, nejnižší ceně od září 2010.
Tradičně největší část zlata skončila na pultech klenotnictví. Zlatníci prodali šperky o váze 716,5 tuny, meziročně o 43 procent více. Ještě větší navýšení poptávky, o 57 procent, zažily zlaté pruty, obvykle sloužící jako investiční produkt.
Ani čínská poptávka, tvořící podle asociace čtvrtinu celosvětového zájmu, ale nestačí k opětovnému nastartování růstu globálních cen drahého kovu. Investoři se jej totiž zbavují kvůli obavám, že americká centrální banka zastaví svůj program podpory ekonomiky. Čínští zájemci, nakupující obvykle s omezeným rozpočtem, na vyvolání dlouhodobého růstu cen nestačí.
Cena zlata v posledních pěti letech
Rekord loni pokořili i čínští těžaři zlata, kteří tak po sedmé v řadě obhájili pozici největšího producenta na světě. Těžba stoupla o 6,2 procenta na 428 tun.
Světová rada pro zlato zveřejní data o prodejích data za rok 2013 tento týden. Předpokládá se, že Čína v poptávce překoná Indii, kde se předloni prodalo 864 tun zlata, nejvíce na světě. Kvůli dani na dovoz zlata, kterou loni zavedla indická vláda, zřejmě poptávka v zemi klesla.
