V tomto vydání Investičního newsletteru E15 se dočtete: do repo fondů a fondů krátkodobých investic dál přitékají miliardy korun, osobní letecká přeprava sice zažívá boom, ceny akcií aerolinek jsou však pod úrovní z období před pandemií, hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář se v komentáři věnuje vývoji úrokových sazeb v Česku i ve světě, populární investiční influencer se chystá spustit vlastní fond a další zajímavosti z trhů a světa investic.
Co zaujalo 📻
Popularita repo fondů a fondů krátkodobých investic, které nabízejí zhodnocení blížící se základní úrokové sazbě České národní banky, dál trvá. V posledních týdnech do nich od tuzemských domácností, firem, bytových družstev či nadací přitekly další miliardy korun. Střadatelé se snaží využít toho, že dvoutýdenní repo sazba centrální banky nadále činí sedm procent a je nejvyšší od konce 90. let.
Českou spořitelnou nabízený Sporoinvest, nejstarší a největší z tohoto typu fondů, spravoval v minulém týdnu již přes 33 miliard korun. Od konce března se tak objem jeho aktiv zvýšil o téměř čtvrtinu. Ještě na konci roku 2021, kdy byla klíčová sazba ČNB teprve na 3,75 procenta, bylo ve fondu „pouze“ osm miliard korun.
| K odběru investičního newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé pondělí dopoledne, se můžete přihlásit zde. Nejnovější vydání newsletteru najdete vždy zde. |
Sporoinvest vznikl již v 90. letech a jednu dobu patřil k největším podílovým fondům v Česku. V období velmi nízkých až nulových úrokových sazeb mezi lety 2012 až 2019 však zažil stejně jako další podobně zaměřené investiční nástroje propad zájmu a s tím spojený značný odliv peněz. Lidé tehdy začali hledat zhodnocení jinde – například v nemovitostních fondech.
Vývoj objemu majetku ve správě Sporoinvestu
31/05/23: 33 151 912 486 CZK
27/03/23: 27 319 092 249 CZK
31/12/22: 20 363 218 254 CZK
31/12/21: 8 092 672 933 CZK
31/12/20: 9 226 756 500 CZK
31/12/19: 12 146 171 524 CZK
Zdroj Sporoinvest, Česká spořitelna
Přírůstek zainvestovaných peněz zaznamenal například i repo fond Monetika spravovaný investiční společností Investika. Na konci března činil jeho fondový kapitál 2,7 miliardy korun, ke konci května to bylo již 3,4 miliardy korun. „Do fondu od začátku roku přitéká v průměru cca 340 milionů korun měsíčně,“ uvedl Ján Hanzo, asset manažer fondu Monetika.
V případě obdobného fondu Partners rezerva se objem spravovaných aktiv přehoupl přes dvě miliardy. To je o 400 milionů více než na konci března. A třeba oba repo fondy (Conseq repofond a Conseq depozitní+) spravované investiční společností Conseq již od investorů získaly skoro 15 miliard korun. Přede dvěma měsíci to bylo zhruba o tři miliardy méně.
Předchozí vydání newsletterů: |
Výše zmíněné fondy jsou v současnosti alternativou ke spořicícm účtům a termínovaným vkladům u bank. Klientům nabízejí konzervativní uložení peněz. Tento typ fondů provádí na finančním trhu obchody zajištěné státními cennými papíry, případně do svých portfolií nakupuje bezpečné české státní dluhopisy a pokladniční poukázky. Nemusí tak vadit, že investice do těchto fondů nespadají pod systém pojištění vkladů.
Významnou výhodou repo fondů je, že zhodnocení volných peněz za poměrně atraktivních podmínek (byť výnos stále zaostává za dvoucifernou inflací) neomezují na rozdíl od většiny bank maximálním objemem vložených peněz. Navíc dokážou nabídnout klientům zpravidla o něco vyšší zhodnocení než spořicí účty či termínované účty.
Lze očekávat, že vysoký zájem o repo fondy a fondy krátkodobých investic bude pokračovat. Část ekonomů sice očekává, že by ČNB mohla na podzim začít snižovat úrokové sazby, pokles repo sazby ze současných sedmi procent však bude pozvolný. Fondy, jejichž výnos se od nastavení sazeb ČNB odvíjí, tak budou moci nadále nabízet zajímavé zhodnocení.
„Na konci letošního roku by repo sazba podle naší prognózy měla činit 6,25 procenta, ke konci příštího roku by měla klesnout na 4,25 procenta,“ napsali v aktuálním makroekonomickém reportu analytici Komerční banky. První snížení sazeb čekají už v září.
Podobně budoucí vývoj sazeb v květnové predikci viděla i Česká bankovní asociace, která shromažďuje a průměruje odhady ekonomů jednotlivých bankovních domů: „Prognóza ČBA očekává koncem letošního roku základní sazbu ČNB na úrovni 6,5 procenta. Na konci příštího roku konsenzus předpokládá pokles hlavní úrokové sazby na 4,25 procenta.“
Zde stojí za zmínku, že na květnovém zasedání bankovní rady hned tři členové bankovní rady ČNB ze sedmi hlasovali kvůli proinflačním rizikům pro mírné zvýšení základní sazby o čtvrt procentního bodu. Nelze tak zcela vyloučit, že číslovka sedm bude u repo sazby „svítit“ přinejmenším ještě na začátku roku 2024.
Co se děje na trzích 📈
Tématu úrokových sazeb (doma i ve světě) se ve svém komentáři pro Investiční newsletter E15 věnuje i Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.
Už tam budem?
Na konci loňského roku bylo na finančních trzích velkým zaklínadlem slovní spojení „Fed pivot“. Tedy bod obratu, kdy Fed (americká centrální banka) přestane zvyšovat úrokové sazby a začne je v dohledné době snižovat. Důvod, proč se mnozí ptali, zda jsou sazby na vrcholu, byl vývoj inflace. Odezněly vysoké ceny energií, rozjely se dodavatelské řetězce a mnozí nabyli dojmu, že boj s inflací už je vyhraný. A tedy že centrální bankéři otočí kormidlem a sazby brzy půjdou dolů.
Leč to se nestalo. Jádrová inflace v USA se více než rok drží těsně pod pěti procenty. Jádrová inflace je celková inflace očištěná o kolísavé ceny potravin a energií, a tedy více odráží trendový vývoj inflačních tlaků v ekonomice. Ty nezrychlují, ale ani rychle neklesají a dvouprocentní inflační cíl je pořad daleko. Boj s inflací neskončil. Proto Fed zvyšoval sazby na každém zasedání.
V květnu se v USA sazby dostaly nad pět procent a jsou již vyšší než inflace. Nyní američtí centrální bankéři i kvůli napětí v bankovním sektoru naznačují, že si po roce a půl dají pauzu a přestanou sazby zvyšovat. Pokud se sazby dostaly na vrchol, tak dolů rychle nepůjdou, protože vývoj inflace k tomu nedává důvod. Vrchol sazeb nemusí být ostrý kopec, ale spíše taková náhorní plošina.
V eurozóně už probleskují první náznaky obratu ve vývoji inflace, což v kombinaci s opatrným postojem ECB zvyšuje šance, že i zde se růst úrokových sazeb pomalu blíží svému vrcholu. Jádrová inflace v eurozóně je přes pět procent, ale ECB se sazbami kolem čtyř procent může být spokojena, když se v květnu hlavní sazba ECB dostala na 3,75 procenta. Další změna bude asi už jen jemné ladění.
Jinými slovy úrokové sazby u dolaru i eura se blíží svému vrcholu, pokud tam již nejsou. Vývoj ve střední Evropě je i tentokrát dál. Maďarská centrální banka byla spolu s ČNB mezi prvními, které začaly zvyšovat sazby v červnu 2021. Nyní v květnu 2023 fakticky v Budapešti zahájili cyklus postupného snižování sazeb. Také v Polsku již připouštějí, že na závěr roku mohou mít nižší úrokové sazby, než je mají teď.
Výjimkou je domácí ČNB, kterou znervózňuje vysoký růst mezd, jenž může bránit návratu inflace k nízkým úrovním. A tak se do hry vrací růst sazeb. Na květnovém zasedání zvýšení sazeb neprošlo o jeden hlas, na zasedání v červnu to bude opět velmi těsné. Jinými slovy ještě tam nemusí být a vrchol sazeb je teprve před námi.
Osobní letecká doprava, kterou v předchozích letech značně zasáhla pandemie covidu, zažívá boom. Počty pasažérů na amerických letištích jsou vyšší než v roce 2019 a nadcházející léto má být pro americké aerolinky z hlediska počtu přepravených osob rekordní. Obrovský zájem o cestování letadly je také v Evropě. I tak se však ceny akcií leteckých společností až na výjimky pohybují pod úrovněmi z období před pandemií.
Americký federální Úřad pro bezpečnost v dopravě – U.S. Transportation Security Administration či jen TSA – v úterý uvedl, že o předchozím prodlouženém víkendu prošlo od pátku do pondělí (kdy se slavil Memorial Day) bezpečnostními kontrolami na amerických letištích 9,8 milionu pasažérů, tedy o 300 tisíc více než za stejné období v roce 2019. Tato část roku bývá v USA označována za neoficiální začátek letní prázdninové sezony.
Že je zájem lidí o cestování letadly ve Spojených státech obrovský, ukazuje i odhad organizace Airlines for America, která hájí zájmy amerických aerolinek. Na konci května v tiskové zprávě lobbistické sdružení uvedlo, že podle jeho odhadů americké letecké společnosti v období od začátku června do konce srpna přepraví rekordních 257 milionů pasažérů. Předpandemický zájem o cestování letadlem už nyní překonává i poptávka v Evropě. Zároveň s tím rostou s přicházející hlavní sezonou ceny letenek.
I přes tento pozitivní vývoj však například podílové listy burzovně obchodovaného fondu US Global Jets ETF, jehož podstatnou část portfolia tvoří americké aerolinky, můžete koupit na newyorské burze o 40 procent levněji než těsně před pandemií v polovině února 2020. Index evropských leteckých firem se pak i přes částečné zotavení kurzů akcií nachází přibližně 30 procent pod úrovní ze začátku roku 2020.
VÝVOJ HODNOTY PODÍLOVÝCH LISTŮ BURZOVNĚ OBCHODOVANÉHO FONDU US GLOBAL JETS ETF (V USD)
Zdroj: Google Finance
Čím to, že na rozdíl od akcií firem z jiných oborů cenné papíry aerolinek zaostávají? Důvody se dočtete v článku Buffett před třemi lety na akcie aerolinek zanevřel. Vývoj mu dává za pravdu.
Poměrně velký ohlas měl na Twitteru rozhovor serveru Czechcrunch s úspěšným investičním influencerem Ondřejem Koběrským. Ten v něm mimo jiné bez bližších detailů uvedl, že se chystá spustit vlastní akciový fond. „Je tu řada lidí, i těch docela bohatých, kteří mi věří a žádají mě, jestli bych jim nespravoval část peněz,“ řekl.
Jedna z námitek, která se v reakcích na sociální síti objevila, narážela na Koběrského nedostatek zkušeností se správou cizích peněz (track recordu). To je zcela legitimní. Investování peněz jiných lidí je přece jen něco jiného než pouhé komentování dění na trzích či zhodnocování výhradně vlastních prostředků.
V této souvislosti mě zaujala pasáž ze zhruba šest let starého rozhovoru s již zesnulým legendárním americkým investorem Davidem Swensenem, který řadu let řídil investiční portfolio nadace univerzity Yale.
Swensen v rozhovoru říká, že pokud by pro správu univerzitních peněz striktně vyžadoval od partnerů několikaletý auditovaný track record, připravil by se o spolupráci s řadou lidí, kteří nakonec patřili ve zhodnocování prostředků mezi velmi úspěšné. Doslovný přepis příslušné pasáže přikládám v angličtině níže:
Nechávám pro přesnost v angličtině:
One of the things we try to do is to spend time with prospective managers in a social setting, so it’s not just sitting across one another at a conference table. But by the time I’m having a final meeting before deciding whether or not we’re going to move forward, I’m thinking to myself during the entire meeting: Is this an individual that I want to be my partner? And it’s subjective, it’s gut feel, but that’s the most important criterion as far as—as far as I’m concerned.
You know, I think—I think track records are really overrated. Some of Yale’s best investments have been with people that don’t have a track record. We took a couple of people out of proprietary trading at Goldman Sachs 25 years ago. If they had had a track record, it wouldn’t really matter because Goldman Sachs has a very different form of organization and a different way of giving resources to the people that are making investment decisions. But we didn’t even have those numbers. And it was really just a decision that this was a woman and this was a man that we thought were going to produce great returns, and they’ve done a really good job for the university.
Bob and I were talking about—at lunch about a student of mine who 12 years ago set up a fund in China having never managed a portfolio of Chinese equities. And we started out small with a $25 million contribution, but over the last 12 years this individual has added $1.3 billion of gains to the university from doing an extraordinary job in an incredibly inefficient environment.
And a number of years ago one of Julian Robertson’s colleagues split off. When we backed him, he had a 3x5 card that had an organization chart on it that said he was going to hire five people. And he turned out to be one of the most successful hedge fund managers of the past 20 years.
So it doesn’t mean we don’t like to look at track records. It’s a nice thing to have. But we would miss out on some incredible investment opportunities if we required three years of audited or five years of audited returns before backing somebody.
Celý rozhovor naleznete zde, na stránkách americké Council on Foreign Relations.
Další doporučená četba 📰
• Akcie evropských veřejně obchodovaných realitních fondů se z hlediska poměru k očekávané hodnotě aktiv obchodují nejlevněji od roku 2008, tedy od období finanční krize. Důvodem je nepříznivý vývoj na trhu s komerčními nemovitostmi v západní Evropě a také vyšší úrokové sazby. (A New Wave of Real Estate Pain Is Coming After European Rout – YahooFinance/Bloomberg) 
• Švýcarský magazín Bilanz přinesl zajímavý profil společnosti Breitling a investora Fredyho Gartnera z private equity firmy Partners Group, která je největším akcionářem výrobce luxusních hodinek. Gartner mimo jiné rozebírá plány ohledně potenciálního budoucího vstupu značky Breitling na burzu. (Breitling will als erste Schweizer Luxusmarke an die Börse – Bilanz)
• List Wall Street Journal přinesl zajímavý úryvek z nové knihy Chaos Kings: How Wall Street Traders Make Billions in the New Age of Crisis od Scotta Pattersona. Pasáž se věnuje dvěma poměrně známým investorům – Nassimu Talebovi a Marku Spitznagelovi. Ti zbohatli na opčních strategiích, které dosahují obrovských výnosů v obdobích nestability na trzích. (When Markets Melt Down, These Traders Cash In – Wall Street Journal)
• Loni v květnu vzbudilo velký rozruch vyřazení automobilky Tesla z indexu S&P 500 ESG, který zjednodušeně řečeno zahrnuje společnosti kladoucí důraz na ekologii, etiku a udržitelný ekonomický rozvoj. Generální ředitel Tesly Elon Musk tehdy reagoval dost podrážděně. K vyloučení firmy z indexu tehdy přispěl nedostatek zveřejněných informací ohledně její strategie na snížení uhlíkové stopy či ohledně kodexu obchodního chování. Roli hrála také obvinění z rasové diskriminace. Každopádně po roce je Tesla v ESG indexu zpět, takřka bez povšimnutí a bez poprasku. Zde je info o ESG ratingu Tesly. (Tesla Got Added to an ESG Index. But Oil and Tobacco Firms Scored Higher – Barrons)
• U tématu ESG ještě zůstaneme – generální ředitel tabákové společnosti Philip Morris International (PMI) Jacek Olczak řekl listu Financial Times, že chce, aby byly akcie firmy atraktivní i pro ESG investory. (Philip Morris on path to becoming an ESG stock, says chief executive – FT. Případně bez paywallu na webu CNN…) Součástí skupiny PMI je i firma Philip Morris ČR, která má akcie na pražské burze.
