Je to demotivující, říká expert k návrhu vlády na zdanění prodejů podniků a cenných papírů

Co zaujalo 📻

Takzvaný ozdravný balíček, který by měl přinést nové příjmy do státního rozpočtu a na druhé straně vést k výdajovým úsporám, je na světě. Jedna z jeho částí se týká i investorů a kapitálového trhu, konkrétně jde o opatření nazvané Omezení osvobození při prodeji cenných papírů a podílů v obchodních společnostech.

Návrh, jehož podrobnosti zatím nejsou zcela známy, vypadá následovně:

„Ponechává se současné osvobození příjmů z prodeje cenných papírů od zdanění z příjmů fyzických osob do výše 100 000 Kč za zdaňovací období a zároveň se nově ohraničuje osvobození příjmu z prodeje cenného papíru/podílu ve společnosti při splnění časového testu 3 roky, resp. 5 let mezi nabytím a prodejem na 40 000 000 Kč na poplatníka jako dostatečný limit pro prodeje podílů ve start-upech a rodinných firmách.“

Vláda navrhované opatření zdůvodňuje tím, že „původní záměr snížit administrativu malým akcionářům se vytratil, nyní je možné skrze tento nástroj účinně optimalizovat daňovou zátěž fyzických osob“.

Současný stav je takový, že od zdanění jsou osvobozené příjmy fyzických osob z prodeje cenných papírů, ať už akcií, dluhopisů, či podílových listů, v případě, že od nabytí uplynuly alespoň tři roky. V případě příjmů z prodeje obchodního podílu dochází k osvobození od daně, pokud doba mezi nabytím obchodního podílu a jeho prodejem přesáhne dobu pěti let. Časové lhůty mají zůstat, podle návrhu se ale bude osvobození od daní po jejich dodržení vztahovat pouze na příjmy do limitu 40 milionů korun.

Víceméně jde o obdobu návrhu poslance Pirátů Mikuláše Ferjenčíka z podzimu 2020 s tím, že tehdy byla navrhována hranice 20 milionů korun. Ferjenčík jako důvod uváděl odbourávání daňových výjimek. Stanovená hranice se podle něj měla dotknout hlavně bohatších lidí, tedy dolarových milionářů. Pirátův návrh před třemi lety poslanci skutečně schválili, narazil ale na odmítnutí Senátu.

Zatím není zcela jasné, jaké má mít tento nový návrh konkrétní parametry. Reakce daňových expertů jsou proto zdrženlivé.

„Tento návrh obsahuje mnoho proměnných, které nám ukážou, jak zásadní dopad bude na stávající majitele firem ve výsledku mít. V tuto chvíli nemáme informace o tom, jak by omezení fungovalo, a jestli by se vztahovalo i na cenné papíry a podíly, které majitelé již drží, nebo pouze na cenné papíry pořízené po účinnosti zákona.

Není ani jasné, zda se stanovený limit 40 milionů bude vztahovat k časovému období, transakci nebo osobě majitele. Důležité je zde zdůraznit, že návrh musí ještě projít celým legislativním procesem, v rámci kterého může dojít k mnoha dalším úpravám,“ uvedla na dotaz E15 Kateřina Novotná, partnerka v daňovém a právním oddělení poradenské společnosti Deloitte a také lídr programu Technology Fast 50 CZ.

Negativně se pak na navržené opatření dívá Petr Šíma, partner společnosti Depo Ventures. Ta je aktivní především v oblasti investic do startupů. Daňové osvobození příjmů po splnění časového testu je podle něj jedinou podporou státu pro investory, podnikatele či startupisty.

„Nemáme žádnou podporu nebo daňové zvýhodnění jako třeba ve Velké Británii. Pokud toto odstraníme, bude to pro úspěšné další důvod přesunout své podnikání jinam,“ řekl Šíma E15 s tím, že u větších transakcí se záměr státu stejně nenaplní. „Daňoví poradci rádi přijdou s řešením. Zemí, které se snaží investory naopak přitáhnout, je dost,“ dodal.

Podle Šímova názoru se jedná o další zoufalý pokus, jak naplnit černou díru státních financí. „Nakonec to do rozpočtu nic moc nepřinese a pouze zkomplikuje život těm, kdo něco vydělávají. Daleko důležitější je hledat úspory v těch obrovských a neefektivních nákladech státního rozpočtu. Tady vláda bohužel moc aktivní není,“ podotkl.

Podle Adama Páleníčka, experta KPMG na fúze a akavizice, je navržený limit příliš nízký, jelikož cena se obvykle pohybuje v řádu stovek milionů korun, tudíž většina prodejů bude zdaněna. „Představená změna může přimět vlastníky, kteří uvažují o prodeji svých firem nebo tak již činí, aby vše urychlili, transakci uskutečnili ještě letos a vyhnuli se tak novému zdanění,“ řekl.

A uvedl i další argumenty proti návrhu vlády: „Firmy platí odvody v rámci sociálního a zdravotního pojištění. Když realizují zisk, je zdaněn na úrovni podniku. Pokud si ho chtějí vlastníci následně vyplatit, opět jsou zdaněni. Nově když se rozhodnou k prodeji firmy, aby zhodnotili své častokrát celoživotní úsilí, budou dále daněni. Návrh je proto značně demotivující pro podnikatele, kteří tvoří páteř naší ekonomiky.“

Stejně se na návrh dívá také Jan Pavelka z Asociace rodinných firem. „Je to přihození třetí daně. Stát daní zisky, dividendy a teď by si chtěl vzít peníze i při případném prodeji firmy,“ řekl E15 s tím, že se nejedná o správnou cestu, jak řešit problémy státního rozpočtu. Podle něj by měla vláda hledat peníze jinde, například u velkých korporací či těžařů.

Snaha vyhnout se placení této daně povede podle rektora Anglo-americké univerzity v Praze a ekonoma Jiřího Schwarze k růstu poptávky po službách daňových poradců a možná i mezinárodních advokátních kanceláří, a to „v případech, kdy prodávající dospěje k názoru, že se mu vyplatí uvažovat o změně místa svého trvalého pobytu, resp. o svém novém daňovém domicilu."

Součástí ozdravného balíčku je mimo jiné také návrh na zvýšení daně pro právnické osoby z 19 na 21 procent. To by zasáhlo i firmy obchodované na pražské burze.

Co se děje na trzích 📈

Hospodaření americké e-commerce společnosti Groupon, v níž je největším akcionářem česká investiční skupina Pale Fire Capital, bylo v prvních třech měsících roku 2023 i nadále hluboce ztrátové. A firma ve čtvrtletní zprávě investory opět upozornila, že její budoucnost je velmi nejistá. Firmě klesá počet zákazníků, padají tržby, čemuž se snaží čelit osekáváním nákladů a změnou strategie.

„Pokračující odliv hotovosti a provozní ztráty mohou znamenat, že v příštích dvanácti měsících nemusíme být schopni dostát svým závazkům,“ uvedla společnost a zopakovala formulaci z březnové výroční zprávy, že jsou namístě „značné pochybnosti o schopnosti firmy pokračovat v činnosti“.

Ztráta firmy Groupon, kterou od konce března řídí jeden z partnerů Pale Fire Dušan Šenkypl, dosáhla za období od začátku ledna do konce března 29 milionů dolarů. Ve stejném období minulého roku to bylo téměř 35 milionů dolarů. Tržby se meziročně propadly ze 153 milionů na necelých 122 milionů, tedy o přibližně 20 procent.

„Přestože výsledky za první čtvrtletí naznačují, že náš podnik čelí vážným problémům, přijal jsem roli prozatímního CEO firmy, protože věřím v poslání Grouponu a věřím, že náš plán transformace firmy bude vítězný a pomůže nám k budoucímu růstu,“ uvedl Šenkypl.

Fond Pale Fire Capital SICAV, který spravuje kapitál podnikatelů Jana Barty a Dušana Šenkypla, drží v Grouponu 22procentní podíl, přičemž průměrná nákupní cena byla okolo 19 dolarů za akcii. Za cenné papíry Barta a Šenkypl vydali celkem 2,8 miliardy korun. V závěru pátečního obchodování byl kurz pouze 3,28 dolaru – hodnota podílu tak je necelých 500 milionů korun.

VÝVOJ CENY AKCIÍ FIRMY GROUPON

zdroj: Google Finance

Už před vstupem Grouponu na burzu (v listopadu 2011) se vedly diskuze, zda jeho ztrátový podnikatelský model dává smysl. Příkladem je rozhovor na webu prestižní obchodní vysoké školy Wharton How Sustainable Is Groupon’s Business Model? či text v New York Times Can Groupon’s I.P.O. Be Saved? Současná tržní hodnota společnosti Groupon činí pouhých 100 milionů dolarů, IPO jí přitom před téměř 12 lety ocenilo na 13 miliard.

• Budoucnost firmy Groupon je dál nahnutá. Její český generální ředitel Šenkypl však věří v obrat (E15)

• Groupon Warns It May Not Survive. Its Stock Is Tumbling. (Barron’s)

Představenstvo státem ovládané energetické společnosti ČEZ navrhuje rekordní dividendu z loňského zisku, a to 117 korun na akcii. Při pátečním závěrečném kurzu 1 208 korun to znamená dividendový výnos ve výši 9,7 procenta (před zdaněním). Finanční ředitel firmy ČEZ Martin Novák při hovoru s analytiky uvedl, že stát nebude na valné hromadě, která se koná 26. června, navrhovat vyšší dividendu.

Akcionáři by při schválení návrhu dividendy dohromady dostali asi 63 miliard korun. Na stát, který ve firmě drží přibližně 70procentní podíl, by tak připadlo zhruba 44 miliard.

„Očekáváme, že pozvánka na valnou hromadu bude zveřejněna v nejbližších týdnech, resp. do konce května. V ní se dozvíme nejen rozhodný den pro výplatu dividendy, ale rovněž další body programu jednání. Jedním z bodů programu letošní valné hromady může dle našeho názoru být i potenciální transformace (restrukturalizace) ČEZ,“ uvedl analytik Fio banky Jan Raška a narážel na plány vlády Petra Fialy na případné úplné ovládnutí firmy ČEZ. To by v budoucnu vedlo k jejímu stažení z burzy.

Právě dividendy jsou důležitým lákadlem pro investory na pražské burze. Není divu – index pražské burzy posílil za posledních dvanáct měsíců o necelých šest procent, pokud však přičteme i dividendy, dostaneme se na patnáct procent.

Vedle skupiny ČEZ vyplácejí zajímavé dividendy také bankovní domy Moneta, Komerční banka a Erste, zbrojovka Colt CZ či tabáková společnost Philip Morris.

VÝVOJ INDEXU PRAŽSKÉ BURZY PX-TR (ZOHLEDŇUJE I DIVIDENDY)

zdroj: Burza cenných papírů Praha

• Přehled dividend (Fio banka)

• Čistý zisk ČEZ klesl meziročně o 60 procent. Minulý rok byl rekordní (E15)

• ČEZ: Speciální daně za meziročním poklesem, dividenda 117 CZK, zpřesnění cíle (Komerční banka)

Loni na podzim byla dánská Saxo Bank, jejíž brokerské služby využívá i řada českých investorů, velmi blízko vstupu na amsterdamskou burzu. Kvůli nepříznivým podmínkám na finančních trzích ale z tohoto kroku na začátku prosince sešlo. „Zalistování akcií však nadále zůstává cílem akcionářů,“ řekl E15 spoluzakladatel a generální ředitel banky Kim Fournais. V rozhovoru se vyjádřil také k dosud neuskutečněné expanzi na čínský finanční trh.

Na amsterdamské burze se mělo s akciemi Saxo Bank začít obchodovat díky dohodě se společností Disruptive Capital Acquisition Company Limited. S touto special purpose acquisition company – často se využívá jen zkratka SPAC – se měla dánská finanční skupina spojit. V prosinci však z transakce, která by Saxo Bank ocenila na dvě miliardy eur, v přepočtu současným kurzem 47 miliard korun, sešlo.

• Cíl vstoupit na burzu nadále platí, říká akcionář a generální ředitel Saxo Bank (E15)

Zajímavý a v Česku celkem unikátní podílový fond zaměřený na investice do akcií a dluhopisů představila investiční společnost Partners. Fond je nazvaný Double Speed rizikový, přičemž investovat do něj lze už od 500 korun. K dosažení vyššího dlouhodobého zhodnocení bude využívat finanční páku, tedy vypůjčené peníze. Tak to běžně dělají například tuzemské nemovitostní fondy.

„Akciové trhy dlouhodobě rostou kolem osmi procent za rok, pak dává smysl koupit akcií více. Otázkou je, kde sehnat peníze navíc. To jsme vyřešili tím, že si prostředky může půjčit samotný fond a klient se nemusí o nic starat. Strategií fondu proto je pomocí půjčky dokoupit akciovou pozici ještě jednou a zdvojnásobit tak dlouhodobý výnos na zhruba 15 procent ročně,“ vysvětlil strategii fondu Martin Mašát, vedoucí portfolio manažer Partners investiční společnosti. Jak má přesně k onomu „zdvojnásobení“ vzhledem k aktuální ceně peněz dojít, E15 zjišťuje.

Součástí portfolia fondu, do nějž je možné investovat v korunách i eurech, mají být burzovně obchodované fondy se zaměřením na akciové indexy, akcie, hotovost a termínované vklady. Manažerský poplatek za správu by měl činit maximálně dvě procenta ročně.

Zbývá jen dodat, že páka se při investování využívá naprosto běžně. Jde však o dvousečnou zbraň. Na jednu stranu může znásobit zisky, na druhou stranu ale při nepříznivém vývoji může prohloubit ztráty. Investoři do fondu Double Speed rizikový by se tak měli přinejmenším připravit na vyšší kolísavost fondu v porovnání s fondy bez páky.

• Double Speed rizikový fond (web Partners investiční společnost)

Upřesnění: v minulém vydání newsletteru jsem mylně uvedl, že gastronomická skupina Coloseum Holding, s jejímiž akciemi se obchoduje na trhu Start pražské burzy, se chystá prodat investorům nové cenné papíry v rámci takzvané sekundární nabídky (SPO).

Za chybu se omlouvám a přikládám vyjádření firmy: „Coloseum neplánuje žádné SPO v tomto roce. Jedním z klíčových cílů firmy je dále snížit celkové zadlužení. Firma pracuje simultánně se dvěma variantami, jednak s odprodejem nemovitosti v majetku holdingu (a snížením bankovního dluhu), jednak navýšením kapitálu majoritním vlastníkem panem Mužátkem.“

Postřeh investora 💡

„Renesance zbrojařů a obnova zbrojních výrobních kapacit podle všeho není vlna, která rychle přejde. Vyčerpané zásoby munice a zbraní se budou doplňovat řadu let. Zbrojařské firmy mohou být novým investičním trendem na dekádu dopředu,“ píše ve svém komentáři analytik J&T banky Pavel Ryska.

Další doporučená četba 📰

• Posilující koruna dokáže tlumit inflační tlaky v ekonomice a zajišťuje přibližování Česka k bohatším zemím západní Evropy, uvádí v rozhovoru pro E15 některé výhody vlastní měny hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Třetina dohánění německých mezd za poslední dvě dekády je díky silnější koruně,“ upozorňuje. (Německo doháníme rychle i díky síle české koruny, říká ekonom J&T banky Petr Sklenář – E15)

• Možnými dopady nástupu umělé inteligence na trh práce se zabývá magazín Economist. Podle názoru autora jsou obavy ohledně ztráty pracovních míst přehnané. A připomíná strach z automatizace v předchozích dekádách. (Your job is (probably) safe from artificial inteligence – The Economist)

• Největší vietnamský výrobce elektromobilů, společnost VinFast, se chystá vstoupit na newyorskou burzu. Stát se tak má prostřednictvím jejího spojení s investičním subjektem Black Spade Acquisition Co., což je special purpose acquisition company (SPAC). VinFast je součástí konglomerátu Vingroup. Jeho zakladatelem je nejbohatší Vietnamec Pham Nhat Vuong, jehož jmění Forbes odhaduje na 4,2 miliardy dolarů. K transakci, která VinFast oceňuje na 23 miliard, by mělo dojít ve druhé polovině letošního roku. (Vietnam EV maker VinFast aims to list in U.S. via SPAC – Nikkei Asia)

• List Financial Times rozebírá téma dotací, které německá vláda směřuje na podporu výroby mikroprocesorů ve snaze snížit závislost na dovozech z Asie. Evropské vlády si během pandemie covid-19 uvědomily, jak moc jsou  globální dodavatelské řetězce zranitelné. V případě Tchaj-wanu, který patří ve výrobě čipů mezi velmoci, navíc může být hrozbou případná čínská invaze. (Germany’s new chip factories: a bet on the future or waste of money? – Financial Times)

• Teprve 28letý Frédéric Arnault, jeden ze synů nejbohatšího člověka na světě Bernarda Arnaulta, se snaží přivést švýcarského výrobce hodinek TAG Heuer mezi firmy, jejichž tržby v rámci skupiny LVMH přesahují jednu miliardu dolarů. (The 28-Year-Old LVMH Heir Turning TAG Heuer Into a Billion-Dollar Brand – Wall Street Journal)

• Profesor financí Aswath Damodaran, celosvětově uznávaný přední expert na oblast oceňování firem, přidal do svého portfolia akcie americké bankovní skupiny Citi. Podle něj jsou nyní podhodnocené a vidí u nich potenciál pro růst o více než 40 procent ze současné úrovně. (Good (Bad) Banks and Good (Bad) Investments: At the right price… – Musings on Markets)