Opětovný pád liry následoval po krátkém oddechovém čase, který místní měně dopřála turecká centrální banka prudkým poklesem úročení vkladů uložených v dolarech a eurech. Tím se pokusila zvýšit relativní atraktivitu domácí měny pro investory. Měnová krize v Turecku se rozhořela poté, co guvernér centrální banky v Ankaře Erdem Basci nedokázal přesvědčit trhy, že je to právě on a nikoli prezident Recep Tayyip Erdogan, kdo v zemi třímá otěže měnové politiky.
„Lira trpí rostoucí rizikovou prémií Turecka. Je to dáno sílící obavou z politického tlaku na centrální banku země,“ uvedl ekonom istanbulské Finansbank Gokce Celik pro agenturu Bloomberg. Podle pozorovatelů jsou to zejména blížící se parlamentní volby letos v červnu, které vedou Erdogana k přitvrzení tlaku na uvolnění měnové politiky a pokles úrokových sazeb. Prosazení prorůstových opatření by zvýšilo šance prezidentovy mateřské strany AKP ve volebním klání a tím i perspektivní posílení jeho pravomocí.
Centrální banka zároveň včera oznámila, že z devizových rezerv v případě potřeby uvolní půldruhé miliardy dolarů pro hladký běh devizových transakcí v zemi. Pád liry se stal i tématem úterní krizové schůzky premiéra Ahmeta Davutoglua a devíti ministrů jeho vlády s guvernérem turecké centrální banky. Spolu s lirou ztrácí i turecké akcie a dluhopisy. Burza v Ankaře propadla na tříměsíční dno, úrok z vládního dluhu rostl včera čtvrtý den v řadě, například tříletá půjčka vyjde Turecku o desetinu dráž než na začátku roku.
