Finanční svět vstupuje na tenký led. Celá generace investorů totiž nezažila tak silné utažení měnové politiky, jaké svět čeká ve středu od amerického Fedu. Ten chystá trhům potenciálně toxický koktejl z masivního zvýšení sazeb a scénáře své „odtučňovací kúry“. Centrální banka hodlá totiž podstatně zeštíhlet svou bilanci. Odstartuje tak opačný proces, než kterým během uplynulých let popoháněla americkou i světovou ekonomiku a potažmo i růst akcií. Burzovní historie pro takto silný obrat kurzu měnové politiky nemá příliš precedentů, parket tak mohou ovládnout hektické přelivy kapitálu i chaos.
„Od amerického Fedu očekáváme dnes podobně jako většina analytiků zvýšení základní sazby o půl procentního bodu,“ říká ekonom finanční skupiny Partners Martin Mašát. Trhy podle něj ale budou citlivé především na výhled bankéřů. „Nervózní trhy si budou pokládat otázky, zda může růst sazeb ještě zrychlit, či může zrychlit tempo redukce bilance,“ říká analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
Co je stagflace?
Stoupenci přísnějšího postupu Fedu v boji s inflací očekávají na konci roku základní americkou sazbu na úrovni čtyř procent. Ta má přitom šanci rozpoutat masivní tržní rošádu.
Z hlediska posledních let nevídaně vysoká sazba by se propsala do výnosů amerických státních dluhopisů, ze kterých by se tak stala v dlouhodobém výhledu podstatně atraktivnější investice než doposud. Část investorů by v takové situaci rezignovala na akcie a dala by přednost „uzamčení“ solidního výnosu s nízkým rizikem a přelila své peníze do státních dluhopisů s delší splatností.
„Výnos bezrizikových dluhopisů kolem čtyř procent ročně po dobu třeba deseti let je silnou alternativou k rizikovým a volatilním investicím do amerických akcií, kde je dlouhodobý výnos očekáván sotva kolem osmi procent,“ dodává Mašát. Z relativně vysokého výnosu státních bondů by ve větším měřítku profitovali jejich dominantní „konzumenti“ typu penzijních fondů.
První dějství adaptace na kroky amerických centrálních bankéřů mají už trhy za sebou. „Očekávání investorů se odrazila v růstu výnosů ze státních dluhopisů, které v případě desetileté splatnosti jen za duben vzrostly více než o čtvrtinu,“ říká analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. Dolar v dubnu posílil o pět procent a akciové indexy na Wall Street spadly v některých případech takzvaně do medvědího, tedy trendově klesajícího pásma. „Prostor pro překvapení se tím snížil,“ dodává Hájek.
K vyšším sazbám Fed ovšem přidá i upřesnění scénáře „vyfukování“ své bilance, a to tempem kolem jedné stovky miliard dolarů měsíčně. Pro burziány jde o proces s méně odhadnutelnými dopady než samotný růst sazeb. „Platí, že redukce bilance představuje neznámou, která podle mnohých ještě není plně zaceněna a její realizace může umocnit tlak na zvýšení dluhopisových výnosů a tím přivodit další propad akciových indexů, zejména v růstovém segmentu,“ zdůrazňuje ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Neurózu burziánů přitom ještě umocňuje fakt, že americký Fed si v poslední době nechal občas část svých plánů takříkajíc pro sebe a nechal na burziánech, aby si některá klíčová fakta sami vyčetli z dokumentů centrální banky. „Na posledním zasedání Fedu třeba informace o redukci bilance na konferenci nezazněly a odhalil je až zápis z jednání,“ připomíná Vlk s tím, že až v této fázi se trhy následně propadly.
„Kredibilita tím utrpěla a trhy nyní může tížit i pochybnost, zda nám Fed říká opravdu vše,“ dodává Vlk. Zvýšení sazeb o půl procentního bodu by bylo nejsilnějším utažením měnové politiky od května roku 2000.
