Tržní drama končí happyendem. Investoři se letos od riskantních sázek odradit nenechali

Burza

Burza Zdroj: ctk

burza, Thajsko
Burza
Burza
Burza v New Yorku
Šanghajská burza
11
Fotogalerie

Letošek rozdal investorům překvapivé karty. Politické veletoče ani růstové otazníky nad globální ekonomikou ale nedokázaly investory odradit od riskantních sázek. Světové burzy si v závěru náročného roku stojí lépe.

Investoři si z letošních tržních seancí odnesli hned několik lekcí. Zaprvé mít svou hlavu a názor odlišný od hlavního proudu se může dobře vyplatit. Zadruhé vůle lidu je vrtkavá, a demokracie v hlavní roli může naservírovat finančním trhům nečekané překvapení.

A konečně zatřetí bohatství netřeba hledat v bizarních nástrojích a exotických končinách, letos totiž postačily staré dobré, zavedené adresy.

Ropa pod třiceti dolary za barel, britské vale unii, anebo Donald Trump hřímající z Oválné pracovny Bílého domu, letošní skóre šoků si dokázaly představit jen investorské těžké váhy se silně rozvinutou obrazotvorností. O to větším překvapením je fakt, že výsledkem koktejlu všech těchto nečekaných ingrediencí je větší klid a troufalejší naděje.

Světové akcie jsou totiž zhruba o osm procent silnější než na počátku roku. Finanční svět přitom vstoupil přes práh letošního roku podle učebnicového scénáře pro katastrofický film. Hůře odstartoval burzovní rok naposledy vpředvečer hospodářské krize v roce 2009.

Letos jen prvních deset dnů stačilo k tomu, aby z globálních akciových trhů zmizela hodnota odpovídající čtyřem bilionům dolarů. Zlé jazyky trhům věštily těžký rok, skeptici varovali před splínem v čínské ekonomice i měnovými válkami napříč světem.

Po pěti týdnech výprodejů padly světové akcie na tříleté dno. Nikdo tehdy netušil, že se počátek února stane pro tržní zlatokopy tím pravým okamžikem, kterak vydělat. Kdo tehdy našel odvahu protočit peníze na staré dobré Wall Street, sčítá před letošním Štědrým večerem takřka čtvrtinové zisky. Další tržní dramata se totiž navzdory obavám nekonala.

Dva velké obraty

Světové finanční trhy se letos musely poprat s dvojím veletočem kapitálu. Zatímco do poloviny února investoři napříč světem spolu s padající ropou volající po globální recesi svědomitě gumovali z finančních slovníků termín „riziko“ a investorskou mantrou se staly bezpečné přístavy typu zlata a státních dluhopisů, závěr roku foukl do plachet z opačné strany.

Už léta nezažily finanční trhy tak silný globální přepínač trendů jako ten se jménem Donald Trump. S jen trochou nadsázky to byl právě okamžik zámořských prezidentských voleb, kdy investorský svět otevřel staronové téma inflace, rozdal argumenty proti záporným úrokovým sazbám, postavil na měnový piedestal americký dolar a přepočítal růstové šance hlavních světových ekonomik.

„Nejpřekvapivější na celém roce tak byla netečnost trhů vůči událostem, které předznamenaly změny s dlouhodobými následky. Ať už brexit, vítězství Trumpa či italské referendum, tržní reakce byla velmi překvapivá, a to svým trváním v případě britského referenda, svým směrem, pokud jde o americké volby, či skoro úplnou absencí.

Pro rok 2017 je pocit tržního sebeuspokojení největším rizikem a vytváří půdu pro výraznou tržní korekci,“ soudí ekonom Consequ Martin Lobotka.

Brexit

Šestiprocentní propad britské burzy během dvou dnů následujících po oznámení výsledků referenda o setrvání Britů v evropském společenství sice nachytal část investorstva v názorových nedbalkách, většinu trhu ale rozhodit nedokázal. Už o týden později nabídli londýnští makléři vyšší cenovky než před plebiscitem.

Světové burzy se s důsledky britského referenda vyrovnávaly přesně o dva týdny déle. Britští exportéři do Evropské unie i Ameriky ale dodnes těží z poklesu libry. Ta po brexitu dlouhodobě propadla o osm procent vůči euru, oproti americkému dolaru dokonce dvakrát silněji.

Nenáviděný i milovaný

Zatímco s brexitem se investoři trápili tři týdny, obavy z výsledků amerických prezidentských voleb děsily trhy pouhé tři hodiny. Měla to být apokalypsa, neštěstí pro ekonomiku a mor pro burzy.

Tak alespoň líčil volbu ještě vpředvečer voleb ekonomický i mediální hlavní proud. Realitou se stal pravý opak, okamžik Trumpova zvolení odstartoval druhou letošní rošádu globálního kapitálu.

Bezpečné přístavy, které investory letos doposud účinně chránily před důsledky burzovní paniky, se tentokrát staly pastí na peníze. Trumpova předprezidentská éra stihla vymazat zlato z globální investorské mapy.

Kdo se chránil dluhopisy, pohořel obdobně. Třináctiprocentní pád zlata a sedmiprocentní propad dluhopisového indexu agentury Bloomberg sdružující bondy vlád vyspělých zemí světa po vítězství Trumpa znamenaly nejrychlejší ústup ze slávy někdejších bašt bezpečí za posledních pět let. Wall Street naopak od amerických prezidentských voleb posílila o více než pět procent. O obdobné procento zesílil oproti euru i americký dolar, a stal se tak vůči evropské měně nejsilnějším za uplynulých čtrnáct let.

Centrální banky přitvrdily

Ještě silnější tisk peněz a úroky hlouběji do záporu, tak vypadal
letošní recept Evropské centrální banky, kterak v Evropě
povzbudit růst cen a potažmo ekonomiky. Od března platí
komerční banky z každé tisícovky eur uložených u ECB čtyři eura,
smyslem má být rozpohybovat úvěrový trh v eurozóně a zlehčit
přístup firem k penězům. ECB rovněž letos rozšířila svůj program
kvantitativního uvolňování, a to o třetinu na 80 miliard eur, za něž
nakupuje především dluhopisy vlád eurozóny a velkých korporací.
V politice ECB se letos zhlédla i Bank of Japan. Záporné sazby
z vkladů komerčních bank zavedla koncem ledna a měsíčně
tiskne nové peníze v přepočtu zhruba za 50 miliard eur. Po sedmi
letech šla letos se sazbami na historické minimum i Bank of England,
na 0,25 procenta snížila základní úrokovou sazbu především jako
prevenci před negativními dopady rozhodnutí Britů opustit Evropskou
unii. Ve znamení opakovaných odkladů růstu úrokových sazeb se
nesl rok i v americkém Fedu. K jedinému letošnímu zvýšení sazeb
se Fed odhodlal až během prosince.