Z desítek miliard korun čínských investic oznámených letos na jaře vidělo Česko zatím jen zlomek. Na západ od Česka přitom jen za první pololetí utratily čínské společnosti za akvizice přes 70 miliard eur.
Kam přijede na návštěvu čínský prezident, tam se ve velkém podepisují obchodní dohody a memoranda. Stejné to bylo i letos v březnu, když do Prahy dorazil Si Ťin-pching a korunoval tak rychlé zlepšování česko-čínských vztahů.
České a čínské firmy uzavřely dohody a memoranda o spolupráci v energetice, letectví, finančním sektoru, cestovním ruchu či ve zdravotnictví. Prezident Miloš Zeman spočítal, že ještě letos by Číňané mohli v Česku díky třicítce dohod investovat zhruba 90 miliard korun. Do roku 2020 by se čínské investice mohly vyšplhat přes 200 miliard korun. Jenže dodnes zůstalo jen u slov.
Nejaktivnější čínská firma v Česku, společnost CEFC, která vlastní Pivovary Lobkowicz, podíl v letecké společnosti Travel Service, nemovitosti, hotely či podíl v cestovní agentuře Invia a fotbalový klub Slavia Praha, zatím proinvestovala 22,8 miliardy korun. Šéfka české pobočky CEFC Marcela Hrdá na podzimním česko-čínském investičním fóru prohlásila, že firma dokončuje investice za dalších 30,7 miliardy korun.
Do nich by se mělo počítat i připravované ovládnutí banky J&T. O desítkách miliard korun nových investic se zmiňoval také prezident Smíšené česko-čínské obchodní komory Jaroslav Tvrdík.
Čekání na velké obchody
Zatím na světlo vyšly jen menší obchody. Investiční fond China-CEE koupil od americké společnosti ContourGlobal tři solární elektrárny v Česku o celkovém výkonu kolem šesti megawattů. Už v lednu převzal druhého největšího českého majitele solárních elektráren Energy21.
Hongkongská Eurasia Development Group Limited koupila prodejce zahradní techniky Mountfield. V průmyslové zóně v Nymburku otevřel výrobce televizí Changhong výzkumné a vývojové centrum.
Na velké transakce, jaké čínské státní a soukromé firmy uzavírají v západní Evropě, si Česko musí ještě počkat. Hovoří se o zájmu výrobce rychlovlaků CRRC o Škodu Transportation. Ve vzduchu visí také zájem Číňanů o Unipetrol.
„Číňané také sledují diskuze o stavbě vysokorychlostní železnice přes Ústí nad Labem a Brno do Vídně. Z ní by mohly vyplynout i investice do českého stavebnictví,“ říká Jan Bejkovský z Institutu Nové hedvábné stezky. Jenže pokročilé technologie, jaké čínští investoři hledají a už získali třeba akvizicí německého výrobce robotů Kuka nebo koupí švýcarského biotechnologického a chemického obra Syngenta, v Česku k mání nejsou.
Číňané mají Evropu rádi
Čínské investice v Evropě prudce rostou od roku 2010. Ze zhruba dvou miliard eur za rok vyšplhaly v roce 2015 na 40 miliard eur. V první polovině roku získaly čínské firmy podíly ve 164 evropských společnost a zaplatily za ně 72,4 miliardy eur, uvádí pololetní zpráva poradenské společnosti EY.
„Čínské firmy hledají v zahraničí možnosti, jak snížit svou závislost na domácím trhu.Tamní ekonomika už neroste tak rychle jako dříve a v řadě odvětví existují nadměrné výrobní kapacity. Zajímají se také o nové technologie a firmy se stabilním trhem,“ vysvětluje Zuzana Stuchlíková, řediteka Centra asijských studií na Vysoké škole ekonomické v Praze. K větší aktivitě v zahraničí vyzývá státní i soukromé firmy také čínská vláda.
Ve strategii Made in China 2025 vytyčila deset oborů, jejichž modernizace je prioritou. Do nich patří pokročilé informační technologie, robotika, letecký průmysl, vybavení pro železnice, nová energetika či biotechnologie. Do těchto oborů se také přesouvají čínské investice.
Jestli ještě před třemi lety dominovaly investice do těžby energetických a dalších surovin, nyní se podle studie EY jejich podíl smrskl k 10 procentům. Většina čínských peněz míří do finančních služeb, autoprůmyslu a telekomunikací. EY odhaduje, že se čínské akvizice zaměří na oblast spotřebního zboží či služeb.
Silná vláda
Většinu investic v Evropě v posledních letech mají na svědomí čínské státní korporace. Na ty má vláda přímý vliv a všechny větší transakce musí schválit několik vládních orgánů. Soukromé firmy vláda umí motivovat k následování státních priorit vhodnými pobídkami.
Získají pro akvizice levnější financování, daňové výhody, stát jim navíc na nových trzích pomáhá otevírat dveře. „Tyto pobídky mohou výrazně ovlivnit ziskovost akvizice.
Pořád ale platí, že pokud by transakce nedávala ekonomický smysl, Číňané do ní nepůjdou. Vše si velmi dobře spočítají,“ dodává Bejkovský z Institutu Nové hedvábné stezky. I proto se v Česku ohlížejí především po zavedených a stabilních firmách, vyplývá ze zkušeností českých manažerů, kteří s čínskými protějšky přišli do kontaktu.
Naděje, že by čínské peníze mohly pomáhat zachraňovat problémové firmy, se zatím nepotvrdily. Letos se o čínském kapitálu mluvilo například v souvislosti se vstupem do insolventní strojírenské společnosti Vítkovice Power Engineering. „Číňané nechtějí zatím budovat nové firmy ani se pouštět do rozvojových projektů. Chtějí zde být přítomní prostřednictvím známých a úspěšných značek,“ říká Václav Korcan, člen výboru České asociace interim managementu.
Česko peníze do společných fondů nedáI když se česká vláda tváří, že Čína je jedním z nejdůležitějších obchodních a investičních partnerů Česka, do velkých společných projektů se jí příliš nechce. Česko se nepřipojilo k dalším 17 evropským státům a nestalo se zakládajícím členem Asijské banky pro investice a infrastrukturu. Z ní hodlá Čína financovat velké projekty podle takzvané Nové hedvábné stezky.Podobně skončil i fond, který Čína založila letos v Rize se 16 stře-doevropskými státy. Vloží do něj 10 miliard eur. Číňané tvrdí, že na investice by měl fond postupně získat až 50 miliard eur. Česko ale nedá ani korunu. Podle premiéra Bohuslava Sobotky na fond není z hlediska financování českých projektů prioritou, prý se ale do něj mohou finančně zapojit některé soukromé firmy. Jaroslav Tvrdík na vrcholuBývalý ministr obrany, šéf ČSA a sociálnědemokratické volební kampaně se letos opět dostal na vrchol. Po letech práce ve Smíšené česko-čínské obchodní komoře, kam si ho najala skupina PPF, aby jí pomohl otevírat dveře v Číně, teď sklízí ovoce. Byl u miliardových investic čínské skupiny CEFC do českých firem, kde zakotvil jako zástupce Číňanů. Stal se členem dozorčí rady ve strojírenském podniku ŽĎAS a jeho dceři TS Plzeň, zakotvil v představenstvu mediální agentury Médea a vydavatelství Empressa Media. Na zájmy CEFC dohlíží také v realitní společnosti Příkopy Property Development. Nejvíce si ovšem užívá roli předsedy představenstva fotbalové Slavie Praha, kterou CEFC ovládl a koupil jí kromě nových hráčů i stadion v Edenu. Slavia zatím šlape. S Číňany v zádech, novým kádrem a s trenérem Jaroslavem Šilhavým je v lize na druhém místě. Lidé, kteří se pohybují v česko-čínském byznysu, Tvrdíkovi připisují zásluhy o rozjezd vzájemných obchodních vztahů. Model monstrózních investičních fór a podobných akcí se však podle nich už přežil. Teď je čas na méně viditelnou práci. Němcům začíná čínská expanze vaditNěmecko patří spolu s Velkou Británii a Francií k evropským zemím, kde čínské firmy nakupují nejvíce. Zájem mají především o střední firmy, které vlastní zajímavé a pokročilé technologie. Jenže německým politikům se čínská expanze přestává líbit, zvlášť když Čína německým firmám nedává k investicím stejné šance. Ministr hospodářství Sigmar Gabriel proto před podzimní cestou do Číny prohlásil, že Německo si musí své klíčové technologie lépe chránit. Německo a Evropa si kvůli tomu musejí vytvořit vhodné nástroje. „Musíme se naučit rozeznávat případy, kdy státem ovládané firmy kombinují získávání technologií s rozšiřováním geopolitického vlivu,“ dodal Gabriel. Podporu našel u bavorské ministryně hospodářství Ilse Aignerové, která chce definovat pravidla, která zabrání dotovaným státním koncernům, aby pohltily německé podniky. Praxe na sebe nenechala dlouho čekat. Vláda se rozhodla přezkoumat neškodnost čínských nabídek na převzetí výrobce čipů Aixtron a části výrobce žárovek Osram. V případě Osramu ministerstvo hospodářství dokonce vydání stanoviska o neškodnosti odmítlo a nařídilo hloubkové šetření. Kvůli tomu podle agentury Reuters Číňané o Osram už ztratili zájem. Převzetí Aixtronu může dopadnout podobně. Prezident Svazu německého průmyslu Ulrich Grillo ovšem varoval, že speciální ochrana před čínskou nákupní horečkou by byla špatná. Důležitější podle něj je, aby Evropa přiměla Čínu více se otevřít zahraničním investorům. |
