Německem cloumá válka automobilek o elektromobily. Šéf Toyoty prozradil, kdo může rozhodnout
- Na silnice v Česku i Evropě vjíždí čím dál více elektromobilů, ke splnění cílů EU to však ani zdaleka nestačí.
- Automobilkám hrozí miliardové pokuty, ve hře je změna regulace.
- O její novou podobu tvrdě bojují nejen státy, ale i samotní výrobci.
Plán Evropské unie na vymazání veškerých emisí oxidu uhličitého produkovaných nově prodávanými osobními auty má zásadní trhlinu. Dlouhodobě neodpovídá tempu, jakým si zákazníci na většině evropských trhů osvojují čistě elektrické vozy. Stávající regulace počítá s tím, že veškeré osobní vozy registrované od roku 2035 musí být bezemisní, respektive nesmí produkovat ani gram CO2. To v praxi znamená stoprocentní podíl čistě elektrických vozů, jelikož plug-in hybridy nejsou zcela bezemisní a například vodíkové vozy se zatím ukazují jako příliš nákladná varianta.
Vývoj na silnicích však takovému scénáři vůbec neodpovídá. Podíl čistě elektrických vozů na všech nově registrovaných osobních vozech v EU loni činil asi sedmnáct procent. Vyplývá to z dat sdružení výrobců ACEA. Jeho členové takto prodali téměř 1,9 milionu „elektrik“. Český trh za kontinentálním průměrem dalece zaostal, přestože rostl. Z 249 tisíc loni prodaných aut bylo těch ryze elektrických jen čtrnáct tisíc, tedy ani ne šest procent.
„Emisní politika EU se určitě změní. Je otázka, jestli dostatečně,“ říká Robert Kiml, prezident kolínské továrny Toyota a viceprezident českého Sdružení automobilového průmyslu. Zatímco Španělsko, skandinávské státy nebo Francie prosazují stávající politiku skoncování s emisemi, část průmyslového jádra Evropy včetně České republiky volá po zpomalení.
Volkswagen vs. Německo
„Francie je zaměřená na vývoz elektřiny, proto jdou tím směrem. Obávám se, že tento boj rozhodne Německo, které se dosud nepřiklonilo ani na jednu stranu. Probíhá tam válka názorů automobilek.
Zatímco BMW a Mercedes-Benz se připojily na racionální stranu, Volkswagen váhá a neví, jestli půjde čistě elektrickou, nebo jinou cestou. Kdyby se připojil k ostatním, východní země by získaly většinu,“ tvrdí Kiml, jenž se jednání v Bruselu pravidelně účastní.

Klíčovým milníkem není jen nepříliš vzdálený rok 2035, ale už rok 2030. Jeho počátkem musí výrobci snížit emise oxidu uhličitého u osobních vozů o 55 procent oproti roku 2021. Tvrdí, že to je nereálné a že jim proto hrozí sankce až 18 miliard eur, tedy asi 436 miliard korun, zopakoval na úterní konferenci zmíněného sdružení jeho prezident Martin Jahn, jenž je zároveň členem představenstva Škody Auto. Ta letos zdvojnásobuje nabídku v segmentu elektromobilů, k modelům Enyaq a Elroq postupně přidává také Epiq a Peaq.
„Automobilky i státy mají odlišné představy, jak regulaci změnit. Vidím tři tábory. Jeden chce zrychlit, druhý zpomalit, třetí neměnit nastolená pravidla. Ve Škodě si myslíme, že by měl dostat větší slovo trh, stoprocentní snížení emisí od roku 2035 je nereálné. I kdyby to bylo technicky proveditelné, finančně by to byla pro evropské automobilky pohroma,“ varuje Jahn.

Preference zákazníků se dál zásadně liší napříč evropskými trhy. Zatímco na norských, dánských, nizozemských, finských, švédských nebo třeba belgických parkovištích elektromobilů rychle přibývá, do garáží střední, východní a částečně i jižní Evropy pronikají jen velmi pozvolna. Třeba v Chorvatsku podíl „elektrik“ loni nedosáhl ani dvou procent. V Itálii činil šest procent, v Polsku sedm. Proč se automobilky ve svých kdysi ambiciózních výhledech mýlily?
„Někteří zákazníci se stále obávají krátkého dojezdu a dlouhého nabíjení. Spalovací vůz je pro ně komfortnější. Naopak už neplatí, že by byla brzdou prodejů velikost nebo cena vozu, padly i obavy o výdrž baterií nebo zůstatkových hodnot,“ domnívá se Jahn. „Komplikace je to hlavně pro obyvatele sídlišť, kteří logicky nemohou dobíjet výhodně doma v garáži a musejí spoléhat na dražší rychlodobíječky,“ dodává Kiml.
Zatímco regulace má o budoucích podílech elektromobilů jasno, byznys netuší a ve svých odhadech se značně liší. Třeba management automobilek Stellantis a Renault původně plánoval kompletní přechod na výrobu čistě elektrických vozů už do roku 2030. Od ambicí musel ustoupit. Stellantis už o konkrétním procentuálním podílu nehovoří, Renault chce do roku 2030 prodávat polovinu aut elektrických a polovinu hybridních.
Elektromobilů přibude, ale o kolik?
Šéfové značky Volkswagen ze stejnojmenného koncernu ještě v roce 2023 hovořili až o 80procentním podílu elektromobilů na svých prodejích v Evropě v roce 2030. Ze čtvrt milionu osobáků, které loni prodala značka VW v Evropě, mělo baterii pod podlahou asi sedmnáct procent. I proto je VW v aktuálních výhledech mnohem opatrnější a méně konkrétní.
„Začátkem příští dekády by mohl podíl elektromobilů v Evropě tvořit polovinu prodejů, v Česku nanejvýš třetinu,“ odhaduje Jahn ze Škody Auto. Kiml z Toyoty vidí strop tuzemského trhu mnohem níže, maximálně na úrovni patnácti procent, v případě kontinentu 33 procent. Takový scénář by dle aktuálně platné regulace odpovídal masivním emisním pokutám v řádu miliard eur.
Český automobilový průmysl si přitom aktuálně nevede vůbec špatně. Loni utržil historicky nejvyšší sumu přes 1,6 bilionu korun. Z růstu tržeb se však těší pouze automobilky, ne dodavatelé. Prvním se zvýšil obrat o tři procenta, druhým klesl o půl procenta. Z 1,4 milionu automobilů, které v Česku vyrobilo trio Škoda Auto, Toyota a Hyundai, putovala převážná většina do Evropy, nejčastěji do Německa.
























