Byť se Concorde těšil bujarému nadšení nejen u skalních fanoušků letectví, provoz nejslavnějšího nadzvukového letadla nedával ekonomicky smysl. Letoun nebyl nikdy ziskový, což také na dlouhá léta odradilo potenciální pokračovatele British Airways a Air France, někdejších provozovatelů Concordu. Situace se ale změnila. Výrobci usilují o návrat nadzvukových letadel – menších, která mají šanci si na sebe vydělat.
Letecká doprava prochází zásadní proměnou. Její objem se má do roku 2036 zdvojnásobit, podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) do letadel v té době každoročně usedne téměř osm miliard lidí. „Letectví se vyvíjí velmi dynamicky. Až tak, že nám to přidělává spíše vrásky než radost,“ přiznává Jan Klas, šéf Řízení letového provozu. Nebe však nezaplní jen klasické letouny. Zásadních systémových změn v letectví plánují využít strůjci nadzvukových letadel, kterým chtějí v „porevoluční“ éře zahuštěného nebe zajistit životní prostor.
A že těchto projektů není málo. O návrat letounů rychlejších než zvuk usilují i takoví obři, jakými jsou letečtí výrobci Boeing a Airbus nebo americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA. Nezávisle na nich pracují na vlastních letadlech také americké společnosti Boom Supersonic, Aerion nebo Spike Aerospace. Velkolepý návrat velkých letadel, jakým byl Concorde, ale nečekejme. Výrobci pracují na menších strojích s kapacitou v řádu desítek míst k sezení. Tento trend potvrzuje i Tomáš Čenský z Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT.
„Komerční potenciál mají projekty malých bizjetů. Menší stroj je zvládnutelnější technicky a vzhledem k okruhu zákazníků existuje naděje na jeho ekonomickou smysluplnost,“ říká Čenský. Naopak rozvoji velkoobjemových nadzvukových velikánů, jakým byl Concorde s kapacitou až 128 pasažérů, velkou šanci nedává. „Ekonomická tragédie Concordu dnes slouží jako odstrašující příklad,“ dodává.
Mezi nejpokročilejší projekty s ambicí využít komerční potenciál menších nadzvukových letadel patří Boom z amerického Denveru. Deset letadel s kapacitou 45 až 55 pasažérů a potenciální rychlostí až 2700 kilometrů za hodinu si už objednal britský konglomerát Virgin Group miliardáře Richarda Bransona. Do firmy navíc investovaly Japan Airlines deset milionů dolarů, přičemž spolu se čtveřicí dalších aerolinek projevily zájem o 76 letadel nové generace.
„Projekty Concorde a Tupolev Tu-144 (první proudový dopravní nadzvukový letoun – pozn. aut.) byly závislé na státních penězích a komerčního úspěchu nedosáhly. Dnes je situace lepší, aktivity lidí, jakým je Richard Branson, dávají naději, že se dočkáme letového prototypu,“ věří Čenský. Boomu těchto strojů však významně konkuruje Boeing. Ten na konci června představil vlastní koncept nadzvukového letounu, který by měl dosáhnout rychlosti převyšující dokonce šest tisíc kilometrů v hodině. Letoun by tak překonal Atlantský oceán za dvě hodiny, Pacifik za tři.
„Umožní nám přeletět oceán tam a zpět za jediný den, což je to, co mnoho cestujících požaduje,“ uvedl pro server Wired.com Kevin Bowcutt, který v Boeingu vede vývoj nadzvukových technologií. Souběžně s těmito projekty vypracovává vlastní i NASA. Uzavřela kontrakt s kalifornským výrobcem letadel Lockheed Martin, který má nadzvukový letoun navrhnout, vyrobit a otestovat. Podle serveru Business Insider má NASA za nový stroj zaplatit 247 milionů dolarů.
