Čínské aerolinky se stávají novým mostem na Východ, těží přitom z mohutných dotací | E15.cz

Čínské aerolinky se stávají novým mostem na Východ, těží přitom z mohutných dotací

Michal Tomeš

Během pouhých čtyř let se může čínská letecká doprava rozvinout do takové míry, že se stane nejrozvinutějším trhem a překoná prvenství Spojených států co do počtu přepravených pasažérů. Kromě rostoucích regionálních linek je důvodem také snaha menších čínských měst přilákat na svá letiště transkontinentální lety. A to za pomocí veřejných peněz.

Před lety se cena letenek do Austrálie běžně pohybovala těsně pod hranicí 30 tisíc korun. Kdo se ale rozhodne z Česka k protinožcům vydat nyní, podaří se mu bez slevových akcí dostat na částku o deset tisíc nižší. Důvodem je mimo jiné rozmach čínských aerolinek.

Právě tři největší čínští dopravci China Southern, China Eastern a Air China získávají stále více klientů na trasách z Evropy nebo Ameriky do jihovýchodní Asie či Austrálie. Jen za uplynulých sedm let vzrostl počet pasažérů těchto tří dopravců o 70 procent na 339 milionů za rok.

Zároveň čínští dopravci za poslední dekádu spustili více než stovku dálkových spojů. Jen z Prahy létají v současnosti do Číny čtyři spoje, konkrétně do Pekingu, Šanghaje, Sianu a Čcheng-tu. Pro srovnání – přímé letecké spojení s Japonskem pražskému letišti stále chybí.

Popsané trendy vnímají například dopravci z Perského zálivu, kteří svůj byznys model postavili na spojování Západu s Východem skrze svá obrovská letiště uprostřed pouště. O to se v současnosti snaží i Čína, a však s tou výhodou, že má neporovnatelně vyšší populaci, a tedy i potenciální množství cestujících. Jen minulý rok se z Číny do světa rozletělo 130 milionů turistů.

V pekingském metru budou před vstupem snímat otisky a skenovat tváře

Byznys čínských dopravců ale nestojí pouze na čistém zájmu cestujících. Především menší města dopravce silně dotují, jen v roce 2016 do jejich rukou regiony poslaly 1,6 miliardy dolarů (36 miliard korun) s vidinou přílivu turistů a obchodních příležitostí. „Tyto podmínky však vytvořily více míst v letadlech, než jaká je poptávka,“ vysvětlil pro The Economist Will Horton ze společnosti CAPA. Mnohdy tak letadla do těchto měst létají obsazená jen z poloviny, letenky pro cestující z Evropy se tak mohou dostat na nižší úroveň. Musejí však počítat s přestupem v regionu, který není pro většinu cestovatelů nijak zajímavý.

S dotacemi státu souvisí také skutečnost, že trojice největších dopravců je vlastněná státem. Ten neváhá dopravcům pokrývat případné ztráty, jež mohou pramenit z rizika plynoucího při otevírání nových linek. „Aerolinky musejí počítat i přes dotace s hrozbou ekonomického neúspěchu,“ uvedla pro Bloomberg analytická společnost Cadas. Čínské úřady se jakékoliv konkurenci snaží zabránit například limity pro provoz na vnitrostátních trasách.

Ruský kosmický průmysl se topí v dluzích, Bajkonur čeká „personální optimalizace“

Čínské aerolinky zároveň mohutně investují do svých flotil, například China Southern má v současnosti uzavřeny objednávky na více než 270 letadel, China Eastern v následujících letech nakoupí jen o 20 letadel méně.

„Dopravci zpravidla nezveřejňují detailnější informace o svém hospodaření, s ohledem na situaci na trhu se dá ale říci, že mnoho čínských dopravců je ve ztrátě a jen pár je jich schopných zůstat v černých číslech,“ uvádí pro BBC Shukor Yusof ze singapurské analytické společnosti Endau Analytics.

V minulosti se rovněž spekulovalo o špatné kvalitě čínských dopravců, ať už se jednalo o servis na palubě nebo ostatní procedury spojené s odbavením. V průběhu let se ale i v tomto ohledu kvalita čínských aerolinek zlepšila, což ještě zhoršilo situaci konkurence na jihovýchodě Asie. Zhoršující situaci tak pociťuje například Malaysia Airlines nebo hongkongský dopravce Cathay Pacific.

Žabotlamy dojíždí do konečné stanice a definitivně zmizí z českých kolejí

Řešení se tak snaží najít například Singapore Airlines nebo australský Qantas. S příchodem nové generace letounů totiž mohou provozovat lety na ultradlouhé vzdálenosti do cílové destinace bez potřeby přestupu nebo mezipřistání pro natankování paliva. Australané tak například nedávno spustili sedmnáctihodinovou linku mezi Perthem a Londýnem. První odhady hovoří o „mimořádném zájmu“ o tuto linku ze strany pasažérů.

Kdo ale na současné situaci určitě vydělává, jsou čínská letiště. Za osm let jich v zemi vzniklo přes padesát, nový vzdušný přístav s osmi ranvejemi chystá také Peking.

A to přesto, že růst počtu cestujících dle posledních dat začíná zpomalovat, politici rovněž bilancují, zda jsou dotace pro aerolinky nutné. Kritika míří na státní podporu přitom i ze zahraničí. Analytici však upozorňují, že různá forma státní podpory není v leteckém světě nic výjimečného, čerpají ji také mnozí vlajkoví dopravci v Evropě.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!