Paříž chystá další omezení letecké dopravy. Poté, co se aerolinie Air France musely v rámci podmínek státní pomoci vzdát krátkých vnitrostátních linek, má podobný zákaz platnit pro celý trh. Cílem je zabránit nízkonákladovým aerolinkám zabrat místo uvolněné národním dopravcem. K podobnému kroku už dříve přistoupilo Rakousko.
„Pokud něco žádáme po Air France, neznamená to, že se pak objeví nízkonákladové aerolinky a začnou nabízet své služby,“ řekla v rozhlasové stanici RMC ministryně životního prostředí Élisabeth Borneová.
Ukazuje se tak, že několik ekologických opatření, která Paříž připojila k podmínkám záchranného balíčku pro Air France, může mít mnohem širší dopady na celý trh. „Vyzvali jsme Air France ke zrychlení ekologické transformace,“ uvedla Borneová. A to mimo jiné znamená významnou redukci počtu leteckých linek, které mají alternativu v podobě železničního spojení rychlejšího než dvě a půl hodiny. To ve Francii představují především rychlovlaky TGV státního železničního dopravce SNCF.
Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair, které na léto 2020 plánují šest vnitrostátních francouzských linek, v prohlášení zareagovaly, že se jich připravovaná pravidla nijak nedotknou.
Aerolinky Air France-KLM získaly státní pomoc v hodnotě sedmi miliard eur, z toho část v podobě přímých plateb a část jako státní záruky za komerční úvěry. Výměnou za to se musely mimo jiné zavázat ke snížení počtu vnitrostátních letů o čtyřicet procent. Škrty se pravděpodobně budou týkat především spojů z menšího pařížského letiště Orly. Většinu linek propojujících regiony s hlavním letištěm Charlese de Gaulla, kde můžou cestující přestoupit na dálkové lety, chce Air France zachovat.
Borneová v rozhlase prohlásila, že by ráda následovala příklad Rakouska. To v rámci schválení státní pomoci pro Austrian Airlines nařídilo aerolinkám zrušit linky, k nimž existuje alternativní železniční spojení kratší než tři hodiny.
Vídeň vyhlásila i další pravidla, tentokrát už platící pro všechny dopravce. Pokud celková délka letů na jedné letence nepřekročí 350 kilometrů, zaplatí cestující jednorázový příplatek třicet eur. Cena letenky také nesmí být nižší než letištní poplatky a daně, což znamená nejnižší možnou výši zhruba čtyřicet eur.
Útěku cestujích z letadel do aut se Rakousko neobává. „Na příkladu trasy z Vídně do Lince se ukazuje, že to funguje. Na tak krátkých trasách je prostě železnice přitažlivější,“ uvedla v rozhovoru pro server Aerotelegraph rakouská ministryně životního prostředí Leonore Gewesslerová.
Právě minimální cena zaujala i francouzskou ministryni, která označila letenky stojící kolem 15 eur za „šokující“ a vyjádřila se v tom smyslu, že zavedení minimální ceny letenek v principu podporuje.
Zelené směřování má zřejmě podporu veřejnosti. Nedávný průzkum Evropské investiční banky ukázal, že 62 procent respondentů by schvalovalo zákaz letů na krátkých tratích. Ještě více dotázaných, 72 procent, by podpořilo zavedení uhlíkové daně na tyto lety. Průzkum se konal ve všech členských státech Evropské unie, zúčastnilo se ho 28 tisíc lidí.
