Z vývoje v letecké dopravě a v letectví obecně by se v posledních letech jednomu zamotala hlava. Aerolinky nejdřív vyčerpal covid, teď se pro změnu jejich zaměstnanci moc nevyspí, když se musejí vypořádat s návalem obnovené poptávky. Mnohé investory, kteří před lety vsadili na výrobce dopravních letadel, teď asi trápí nepěkné žaludeční obtíže… Tak nějak vypadá pásmová nemoc neboli jet lag. Nový přehled ze světa letecké dopravy na E15.
TÉMA
🛩️ Airbus plánuje sklápěcí křídla u budoucího tahouna flotil
Výrobci letadel hledají stále nové cesty, jak zvýšit úspornost nových strojů. Z vývoje posledních let je jasné, že jednou z nejlepších cest jsou delší křídla. Ta se natáhla do té míry, že Boeingem vyvíjený model 777X pro dálkové tratě má sklopné konce křídel, aby se po přistání vešel do limitu šířky Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), označovaného jako Code E, podle kterého byla vybudovaná řada světových letišť. Znamená to šířku letadla do 65 metrů. Letadla s větším rozpětím křídel pak mohou létat pouze na letiště splňující vyšší kategorii Code F.
Airbus se teď vydává obdobným směrem. Navrhuje relativně tenká a velmi dlouhá křídla z karbonového kompozitu se sklopnými konci, tedy lze předpokládat, že jejich rozpětí bude přes 65 metrů. Nasadit je ale hodlá na letoun zcela nové konstrukce, který má po roce 2035 nahradit rodinu letadel A320. A to jsou mnohem menší stroje než 777X od Boeingu.
Rozhodnutí Airbusu je o to zásadnější, že letouny této kategorie tvoří zdaleka největší objem prodejů výrobců letadel a jejich úspěch je klíčový pro jejich dlouhodobou ziskovost. Půjde také o první zcela nové letadlo této nejrozšířenější velikostní kategorie, které Airbus vyvine od přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy vypustil do světa A320. Úspěch této modelové řady vyslal do té doby minoritní Airbus na cestu, na jejímž konci je dnes přinejmenším rovnocenným konkurentem Boeingu. Že jsou sázky vysoké, svými slovy potvrzuje i Sue Partridgeová, šéfka programu nazvaného Křídlo budoucnosti. „Je to pro nás příležitost experimentovat, vyzkoušet více než jednu možnost a poté je srovnat, abychom zjistili, která je nejlepší,“ řekla Bloombergu. Takže se nakonec klidně může stát, že žádná sklápěcí křídla nebudou.
Ani Boeing nezůstává pozadu a také rozvíjí radikální pojetí nového křídla. Na konceptu nazvaném Transonic Truss-Braced Wing (TTBW) pracuje Boeing spolu s NASA od roku 2010 a světu jej odhalil v roce 2019. Nedávno projekt testovacího letounu s tímto křídlem dostal oficiální jméno X-66A.
I křídlo TTBW je delší než křídla stávajícího Boeingu 737 MAX, rozměru, s jakým počítá Airbus pro obdobně velký letoun, ale zdaleka nedosahuje. Navrhované křídlo je dnes již netypicky připevněno k trupu v jeho horní části, je nezvykle štíhlé a podpírají ho dvě šikmé vzpěry. Na první pohled návrat pomalu o sto let zpět, Boeing ale uvádí, že oproti současným křídlům má tato konstrukce spolu s dalšími vyvíjenými technologiemi přinést třicetiprocentní úsporu paliva. Funkční demonstrátor nové technologie, využívající trupu letounu MD-90, má NASA začít testovat v roce 2028.
ZPRÁVY
🛩️ Polské megaletiště se odhaluje
Polské letiště Solidarita, které má vyrůst mezi Varšavou a Lodží, zná svou pravděpodobnou budoucí podobu. Hlavní architekt mimořádně rozsáhlého projektu, britské studio Foster+Partners, představil koncept budoucího letiště. Začaly tak práce na jeho projektu.
Zveřejněné vizualizace ukazují letištní terminály, železniční stanici a přestupní prostory propojující letiště, železnici a silniční dopravu. Spojujícím prvkem má být několikapatrové atrium přístupné všem cestujícím.
Letiště má mít dvě ranveje s možností pozdějšího doplnění třetí vzletové dráhy. Železniční stanice má mít šest nástupišť pro regionální i dálkovou dopravu, počítá se i s autobusovým nádražím a přilehlým „letištním městem“ zahrnujícím hotely, kanceláře a další komerční prostory. Státní společnost CPK spravující projekt letiště opět uvedla, že počítá s otevřením první části stavby v roce 2028.
Podrobně jsme o projektu megaletiště psali zde >>>
🛩️ Ryanair vyhlásil útok na střední a východní Evropu
Největší evropské nízkonákladové aerolinky oznámily záměr stát se dominantním dopravcem i v regionu střední a východní Evropy. Znamená to vytlačit především Wizz Air, ale také tuzemské Smartwings.
Ryanair už si vybudoval silnou pozici v Polsku, kde podle analýzy společnosti Cirium nabízí letos od dubna do září kapacitu pěti milionů sedaček, Wizz Air za stejnou dobu 3,4 milionu sedaček. Postupně se Irové na Wizz Air dotahují i v jeho domovském Maďarsku.
V Praze Ryanair určuje tempo už nyní. Wizz Air z české metropole nabízí lety do 13 měst, Ryanair 24 celoročních destinací a k tomu další sezonní lokality. Podobná je situace i na Slovensku. Nově se chce Ryanair více zaměřit na Bulharsko a Rumunsko. „Cestujícím nabídneme víc tras, nižší ceny a více možností cestování,“ cituje slovenský deník Sme manažerku Ryanairu pro střední a východní Evropu a Pobaltí Alicju Wójcik-Golebiowskou.
Nedávno jsem psal o tom, že výroba Boeingu 737 je v ohrožení kvůli stávce u dodavatele, společnosti Spirit Aerosystems. Odboráři se sice už s vedením společnosti dohodli, jenže přišla další pohroma. Na železniční trase ze závodu v Kansasu, kde vznikají celé trupy pro 737, do státu Washington, kde se letouny v závodu Boeingu kompletují, se pod nákladním vlakem zřítil most.
Daná trasa je přitom jednou z mála, kudy mohou trupy s výškou čtyři metry a jen o něco málo menší šířkou putovat. Železniční společnost Montana Rail Link tak musí trupy letadel z vagonů překládat na kamiony a po několika kilometrech jízdy po silnici opět vracet na koleje.
K nehodě došlo přede dvěma týdny, úřady zatím neupřesnily, kdy bude postaven nový most. To rozhodně není příjemná zpráva, obzvláště ve chvíli, kdy Boeing i kvůli stovkám nevyřízených objednávek slíbil do konce roku zvýšit tempo výroby z 31 na 38 letadel řady 737 měsíčně.
