Výčet firem, které nepřežijí pandemii koronaviru, mohou z velké části tvořit letečtí dopravci. Potenciálním krachem je ohrožen jen v Evropě zhruba každý druhý, shodují se odborníci, které oslovil deník E15. Většina letadel zůstává přinejmenším na starém kontinentu dál odstavena, příjmy dopravců se tak propadly na minimum. Dál však musí platit například údržbu techniky nebo mzdy zaměstnanců.
„Evropské aerolinky se ocitly v bezprecedentním ohrožení. Čtyřicet procent z nich nemá rezervy na kompenzování gigantických závazků vyplývajících ze zrušených letů. Přinejmenším těch se hrozba bankrotu týká,“ říká odborník na leteckou dopravu ze společnosti EY Petr Kováč.
„Relativně menší zdravotní krize kolem SARS a MERS byly z pohledu letectví pouze regionální a nezpůsobily vlny krachů. Aktuální situace je bezprecedentní v rozsahu zastavení provozu,“ tvrdí odborník na leteckou dopravu ze společnosti Deloitte Jakub Habarta. „Nejvíce zasaženy by měly být společnosti závislé na incomingovém turismu nebo přestupujících cestujících,“ dodává Habarta. Větší šanci na přežití budou mít naopak dopravci orientovaní na vnitrostátní dopravu.
„Hrozbě krachu čelí asi polovina aerolinek. Nejohroženější jsou ty menší regionální závislé na klientele z byznysu, létají mezi menšími městy. V Evropě jich je asi do sta, například Air Dolomity,“ tvrdí analytik a provozovatel serveru Airways.cz Tomáš Hampl. O osudu dopravců rozhodne dostatek hotovosti na účtech. „Nejvíce jí mají nízkonákladoví dopravci a ti arabští pocházející z oblasti perského zálivu,“ doplňuje Hampl. Tyto aerolinky mohou přežívat bez státní pomoci nejdéle. Ostatním zbývá zhruba čtvrt roku, shodují se odborníci.
Největší vlna krachů může přijít kolem června. Návazně by na ně doplatila letiště, řízení leteckého provozu, výrobci letadel, leasingové společnosti financující letadla a v případě pravděpodobného zdražení letenek i cestující.
Větší množství krachů by ovlivnilo i prodejce letenek. „Ubylo by nám možností, jak kombinovat lety. Ubylo by ale i přímých spojů, což by nám, když lety propojujeme, pomohlo. Obsadili bychom tak nově vzniklé místo na trhu,“ říká spolumajitel vyhledávače Kiwi.com Oliver Dlouhý. „Je v pořádku, když finančně nezdraví dopravci popadají. Uvolní místo těm fungujícím,“ podotýká Dlouhý. „Ponejprv by šlo o snížení konkurence, uvolní se některé sloty a bude na trhu dostatek letadel a pravděpodobně i letecký personál,“ uvádí Kováč.
Dopravci proto jednají o možné podpoře ze strany státu. Mezi ně patří například Lufthansa, která v prvním čtvrtletí prodělala téměř 33 miliard korun. Společnost zruší na deset tisíc pracovních míst, letadel má používat o sto, tedy asi osminu, méně. Agentura Reuters zmínila možnou pomoc Lufthanse od Německa, Rakouska, Švýcarska a Belgie ve výši 272 miliard korun.
Podobnou částku by mohla dostat i společnost Air France-KLM od vlády Francie. Možnou pomoc dopravci Smartwings či Českým aeroliniím zmínili i zástupci české vlády. „Státy, které nalijí peníze do přežití aerolinek, musí ale počítat s tím, že budou muset firmy podpořit znovu v budoucnu,“ dodává Hampl.
