Na Letišti Václava Havla v červenci na čas nevzlétla takřka polovina všech strojů, přičemž průměrná doba zpoždění činila 28 minut. Dlouhodobě se zpoždění na letišti pohybuje kolem 15 minut.
Letní období dovolených je každoročně spojeno s masivním nárůstem leteckého provozu. Letos se však situace dostala až do takové míry, že v polovině srpna musela společnost EasyJet kvůli únavě své posádky zrušit let z irského Belfastu. Obecně je ale léto spojeno i s vyšší mírou zpoždění letů. Na Letišti Václava Havla v červenci na čas nevzlétla takřka polovina všech strojů, přičemž průměrná doba zpoždění činila 28 minut. Dlouhodobě se přitom průměrné zpoždění na letišti pohybuje kolem čtvrt hodiny.
„Nárůst počtu zpožděných odletů je celoevropský trend, který se v žádném případě netýká pouze pražského letiště, ale celé Evropy. Obecný růst zpoždění potvrzují i mezinárodní letecké organizace jako IATA nebo ACI. Důvodem je jednoznačně prudký nárůst leteckého provozu nad Evropou,“ okomentoval tiskový mluvčí pražského letiště Roman Pacvoň.
Podle Jana Klase, generálního ředitele Řízení letového provozu, se přitom Česko musí připravit na dvojnásobně velký objem leteckého provozu v příští dekádě. Podíl zpožděných letů tak zřejmě ještě poroste. „Růst je enormní. Bude to vyžadovat systémové změny, letectví se vyvíjí velmi dynamicky. Až tak, že nám to přidělává spíše vrásky než radost. Systém s takto výrazným nárůstem nepočítal,“ řekl Klas deníku E15.
Hra o odškodné
Souběžně se zpožděními ale také roste byznys s vymáháním odškodného, na které mají cestující nárok, a to nejen v případě zrušení letu, ale také v okamžiku, kdy je letecký spoj opožděn o více než tři hodiny, či ztracení nebo zpoždění zavazadla.
„Nároky na finanční kompenzace vznikají asi u jednoho procenta všech letů,“ tvrdí Jakub Havej, šéf společnosti ClaimAir, která pro cestující kompenzace od dopravců vymáhá. Každý den podle něj celosvětově vznikne na 100 tisíc případů nároků na odškodnění za zpoždění nebo zrušení letu a 60 tisíc nároků týkajících se ztracení nebo zpoždění zavazadel.
V takovém případě mají dopravci několik možností, jak cestující odškodnit. Náhradou pořizovací ceny letenky, zajištěním zpáteční letenky do původního místa odletu, nebo přesměrováním cestujících na cílové místo při nejbližší příležitosti, případně v pozdější době podle přání cestujícího.
Výše náhrady se určuje podle vzdálenosti letu. Při cestě do 1500 km jde o kompenzaci ve výši 250 eur, při vzdálenosti do 3500 km je to poté 400 eur a při letu nad 3500 km je předepsaná výše odškodnění 600 eur.
Jen v Evropě
Je přitom nutné, aby zpoždění nebo zrušení letu bylo zapříčiněno dopravcem a nikoliv okolnostmi, které aerolinka nemohla ovlivnit, například počasím nebo stávkou zaměstnanců jiných subjektů v letectví. To ale není jediná podmínka. Právo na odškodnění mají jenom cestující, jejichž zpoždění trvalo minimálně tři hodiny a jejichž let začínal na území Evropské unie. V případě, že se jedná o evropské aerolinky, lze kompenzaci vymáhat i u letů, které na území EU končí.
„V případě, že dojde k výraznému zpoždění letu, má cestující nárok i na občerstvení odpovídající době čekání a dva telefonní hovory nebo e-maily zdarma,“ uvedla Věra Janičinová, ředitelka prodeje letenek Student Agency.
Když dopravce kompenzaci odmítne poskytnout, cestující má možnost obrátit se na společnosti, které se vyřízením těchto kompenzací přímo živí. Pokud tyto firmy žádost o kompenzaci vyhodnotí jako relevantní, začnou ji pro svého klienta od dopravce samy vymáhat. Takových žádostí jsou podle firmy ClaimAir zhruba čtyři pětiny z celkového počtu.
„Kvalita žádostí závisí na informovanosti, ale i náhodě. Se špatným počasím roste i počet žádostí, které na odškodnění právo nemají. V případě, že firmy žádost od klienta převezmou, úspěšně ji pak vyřídí ve zhruba devíti z deseti případů,“ okomentoval současný stav ředitel jedničky na českém trhu Click2Claim František Herynk.
Zatímco u zpožděných a zrušených letů se kompenzace vyšplhá v průměru na 350 euro, u ztracených či zpožděných zavazadel se částka velmi liší s ohledem na obsah zavazadla. „U ztraceného zavazadla je maximální výše kompenzace zhruba 1360 eur, u zpožděného se kompenzují jen extra výdaje, které musí cestující učinit z důvodu absence svého zavazadla,“ okomentoval Petr Tomeček, zakladatel další firmy na českém trhu ClaimCloud.
Dominový efekt
Problémy v letních měsících mají i čeští letečtí dopravci. Například ČSA v červenci podle zprávy analytické společnosti OAG přiletěly se zpožděním menším než 15 minut jen v polovině případů. Před třemi lety to přitom bylo u více než čtyř pětin letů.
Na zpoždění se podílejí i české firmy, byť podle svých slov jen minimálně. „Nejčastějším důvodem zpoždění jsou pozdní přílety z jiných letišť, které u nás zapříčiní zhruba polovinu všech zpoždění,“ uvedl mluvčí pražského letiště Pacvoň.
„Uprostřed hlavní sezóny bývají všechna provozuschopná letadla vzhledem k vysoké poptávce nasazována do provozu, jejich letový plán i plán údržby a revizí jsou v tu dobu rozfázovány dennodenně na minuty. Nemůžeme si dovolit mít odstavena letadla někde v hangáru,“ okomentoval mluvčí Českých aerolinií Daniel Šabík s tím, že pokud se letadla zpozdí například kvůli čekání na povolení ke vzletu, má to pak dominový efekt na celý provoz.
Podle Šabíka je naprostá většina zpoždění letadel ČSA způsobena faktory, které dopravce nemůže ovlivnit. „Za poslední měsíc jsme na několika letištích zažili výpadek odbavovacích systémů nebo proudu. Provoz byl pak zpožděn o hodinu. V červnu jsme podle naší statistiky měli průměrné zpoždění 25 minut na odletu. S obdobnými problémy se ale potýkají i jiní dopravci včetně renomovaných společností,“ doplnil Šabík.
