Rok 2022 je ve zkratce možné popsat jako rok plný významných událostí, které se neblaze propsaly mimo jiné i do ekonomik většiny zemí, potažmo také do rizik podnikání.
Válečný konflikt v Evropě, energetická krize a vysoká inflace v kontextu znepokojivého zadlužení zemí a klimatické změny dopadající na obyvatelstvo. Jak se svět změnil v roce 2022 a na jaká rizika by se firmy měly připravit?
Geopolitická rizika a válka v Evropě
Rok 2022 připomněl, že vojenské konflikty v Evropě nejsou minulostí. Napětí ale panuje i kolem Tchaj-wanu, roste rivalita mezi Čínou a Spojenými státy a zanedbatelné nejsou ani hrozby jaderného vývoje v Severní Koreji a Íránu. Vše zmíněné může vyústit ve vojenský konflikt s možnými významnými dopady na globální ekonomiku. Co čekat v následujících letech? Otevřené konflikty budou bohužel pokračovat a některé se mohou i rozšířit.
„Posouváme se z unipolárního světa do světa bipolárního nebo dokonce multipolárního, tradiční spojenectví jsou zpochybňována,“ říká Nabil Jijakli, zástupce generálního ředitele skupiny Credendo, která se právě aktuálním geopolitickým, dluhovým a inflačním rizikům věnuje ve své publikaci Risk Atlas, kterou vydalo Credendo ve spolupráci s belgickým časopisem Trends & Trends-Tendances. Posun směrem k multipolárnímu světu by mohl Evropě pomoci prosadit se politicky, diplomaticky a dokonce i vojensky. Dokud ovšem svět nenajde novou rovnováhu, stále bude existovat nebezpečí nestability a otevřených konfliktů.
Inflace jako fenomén roku
Prudký nárůst inflace ovlivňuje až na výjimky celou planetu. Ceny sice stoupaly již před rokem 2022, a to kvůli rychlému oživení po covidu, situaci ale dále zhoršila válka na Ukrajině. Inflace se částečně netýká východní a jihovýchodní Asie. Důvodem je čínské zpomalení, nižší náklady na energii a blízkost dodavatelských řetězců.
Podle Atlasu rizik růstu inflace nahrává určitá deglobalizace, která začala během covidové krize a také geopolitické napětí, které podněcuje firmy k přehodnocení dodavatelských řetězců. Dalším důvodem je dekarbonizace ekonomiky, která výrazně zvyšuje poptávku po určitých materiálech a zboží, což logicky tlačí jejich ceny nahoru. Dekarbonizace také vyžaduje obrovské investice. Mnoho průmyslových zemí navíc zahajuje své plány současně, což inflaci také podporuje. Situace je nejrizikovější pro firmy, které nemohou promítnout zdražení energií do svých prodejních cen.
Příliš zadlužené země
Inflace souvisí také se značným zadlužením, s nímž se řada zemí potýká. Přibližně 50 zemím hrozí, že nebudou moci splácet svůj dluh. Jejich veřejný dluh dosahuje bezprecedentních úrovní a restrukturalizace dluhu se zdá být velmi nejistá.
Klimatická rizika – odpovědí je mezinárodní spolupráce
I když dopady klimatických rizik pociťuje celý svět v důsledku extrémních veder a záplav posledních let, nedošlo k žádnému zásadnímu pokroku. Dopady klimatických změn však budou závažné jak po stránce sociální, politické, tak ekonomické. Jestliže se všichni zaměří na to, co se děje uvnitř jejich vlastních hranic, nebudeme schopni čelit klimatickým výzvám, kterým čelíme a které jsou globální. „Evropa má přitom skvělou příležitost být v centru dění, protože máme světové lídry v přechodu na udržitelné zdroje energie,“ uvádí Nabil Jijakli.
Krize „nahrávají“ pohledávkám
Rizikové a navíc globálních faktory staví mnoho firem do složité situace, řada z nich může mít problémy dostát svým závazkům. Jednou z cest, jak zmírnit podnikatelská rizika, je pojištění pohledávek, jehož princip je velmi jednoduchý. Jestliže odběratel nezaplatí za zboží či služby, vznikne škoda ve výši všech neuhrazených pohledávek vůči tomuto dodavateli. A právě toto riziko pokrývá pojištění pohledávek. „Pokud se firma rozhodne pro pojištění pohledávek, měla by se však zvláště v současné době ujistit, že vybraný produkt zahrnuje pojištění nejen komerčních, ale i politických rizik,“ dodává Christoph Witte, generální ředitel pojišťovny Credendo – Short-Term EU Risks.
