České firmy by zřejmě uvítaly možnost výpovědi bez udání důvodu, o níž se mezi politiky hovoří. Partner advokátní kanceláře PRK Partners Jaroslav Škubal ale změnu spíš neočekává. Upozorňuje však, že už dnes je možné propustit zaměstnance i proto, že nesplňuje požadavky zaměstnavatele, stanovené pro řádný výkon práce. Společnosti to ale nevyužívají.
Hlavním důvodem podle Škubala je, že zákoník práce dává jen minimum vodítek, jak s tímto výpovědním důvodem pracovat. Zejména, jak jej mají odlišit od nesplňování předpokladů daných zákonem, potažmo neuspokojivých pracovních výsledků.
„Jednoduše řečeno, příslušné ustanovení zákoníku práce, konkrétně § 52 písmeno f, je relativně velmi komplikované. Skutečnost, že se tento výpovědní důvod v praxi nevyužívá, vede logicky také k tomu, že zatím není ani příliš soudních rozhodnutí, která by zaměstnavatelům taková vodítka poskytla. Zkrátka jde o začarovaný kruh,“ říká advokát.
Podle něj by se přitom mohlo jednat o relativně efektivní způsob, jak se zbavit zaměstnanců, kteří jsou v práci jen těžko využitelní, a to právě z důvodu nenaplnění požadavku, kterým mohou být jakékoliv důležité pracovní dovednosti, znalosti či schopnosti, případně povahové vlastnosti. Stanovit pak lze i požadavky formální, jako třeba čistý trestní rejstřík, určité vzdělání nebo předchozí praxi.
„Důležité je, aby požadavky byly odůvodněné a významné, tedy pro danou práci nezbytné. Také aby absence jejich plnění ze strany zaměstnance trvala delší dobu. Současně je vhodné, aby byly, pokud možno jasně deklarované, například v rámci pracovní náplně,“ doplňuje Jaroslav Škubal.
Za splnění těchto podmínek je možné zaměstnance propustit, a to dokonce bez předchozího vytýkacího dopisu a bez práva na odstupné.
