Bankám spadnou do klína miliardy navíc

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia

Tuzemské banky letos čeká vydatná zisková prémie. Podstatně vyšší sazby centrální banky jim totiž dají výrazně více vydělat na úrocích z peněz, které mají uložené v trezorech ČNB. Banky by tak letos mohly ze svých vkladů zinkasovat přes 43 miliard korun, takřka dvakrát více než loni a nejvíce peněz v historii země. Bankéři mají totiž u ČNB uloženo bezmála 2,5 bilionu korun, tedy největší balík v historii.

„Obrovský objem vkladů bank je důsledkem intervencí a stále otevřených pozic investorů sázejících na posílení koruny. Část úrokového výnosu bank z ČNB se tak rozlije i do odměn těmto spekulantům,“ říká hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Takzvaná repo sazba, kterou jsou bankovní úložky úročeny, je pro ČNB hlavním nástrojem udržení cenové stability. Sazba byla do července roku 2017 na nule, poté ji však začala centrální banka postupně zvedat až na současných 1,75 procenta, aby ochladila růst cen v zemi. Na rostoucích sazbách ale přímo profitují domácí banky. Největší vklady u ČNB měla koncem loňského roku ČSOB, a to přes 600 miliard korun. Přes tři stovky miliard ale u centrální banky drží také Komerční banka nebo Česká spořitelna.

„Vklady u ČNB jsou klíčovým nástrojem řízení bankovní bilance a zvyšování úrokových sazeb ze strany centrální banky naše hospodaření pochopitelně pozitivně ovlivnilo,“ uvádí mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. „Je to bezpečný, bezrizikový způsob investování vysoce likvidních prostředků banky. Výnosy jsou nicméně stále výrazně nižší, než pokud by prostředky byly použity k úvěrování domácností nebo firem,“ připomíná finanční ředitelka Equa Bank Monika Kristková.

V bankovním sektoru je ale teď podle ekonomů tolik peněz, že rozpůjčovat je tradičními cestami není reálné. „Pro banky je to příležitost trvající tak dlouho, jak dlouho budou zahraniční investoři považovat za výhodné držet investice v české koruně,“ uvádí hlavní ekonom UniCreditu Pavel Sobíšek. Sama ČNB ve vyplácených miliardách nevidí problém.

„Z finančního hlediska jsou vyplácené úroky pro ČNB nákladem za provádění měnové politiky. V hospodaření ČNB jsou tyto náklady kompenzovány výnosy na straně aktiv, především z devizových rezerv,“ říká mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová s tím, že ani letošní výplata přesahující čtyřicet miliard korun nepředstavuje pro centrální banku žádné riziko.

Zisky bank mohou být ještě vyšší, podle převládajícího mínění ekonomů i podle posledních hlasů z centrální banky mají jít radní ČNB se sazbami ještě dále vzhůru. „Růst úrokových sazeb o jeden procentní bod přitom znamená dodatečné úrokové náklady ČNB ve výši bezmála třicet miliard korun,“ říká hlavní ekonom ING Jakub Seidler.