V červnu 2013 například banky půjčily domácím firmám o 52 procent méně peněz než v předvečer globální krize v červnu 2007. Kapitálová přiměřenost tří největších domácích bank přitom činí 15,7 až 18,1 procenta. „V rámci Evropy jde o jedny z nejlepších hodnot,“ uvádí Petr Bittner z České spořitelny. Vysvětlením tohoto paradoxu nemusí být jen skepse k vývoji ekonomiky, ale i diktát regulátorů.
Ti stále silněji tlačí na co nejrychlejší adaptaci na podmínky regulace Basel III, národní regulátoři navíc podle nedávno schválené směrnice Evropské unie mohou nejvýznamnějším bankám připravit porci omezení navíc. Podobné záměry má i český regulátor. „Pro systémově významné banky může národní regulátor stanovit dodatečné kapitálové přirážky a ČNB je připravena tyto přirážky v budoucnosti využít,“ potvrzuje centrální banka.
O výši přirážek však mohou banky zatím jen spekulovat. „Nové požadavky na kapitál ještě nejsou známy,“ potvrzuje Pavla Hávová z ČSOB. Ilustrační propočet nicméně nabízí červnová zpráva ČNB o finanční stabilitě. Zvýšení kapitálu z titulu systémové důležitosti by podle loňských dat mohla žádat po čtyřech velkých bankách. Po bance s největším hypotetickým deficitem by ČNB mohla chtít až čtyřprocentní kapitálovou přirážku. „České banky jsou natolik kapitálově silné, že by ani zvýšení kapitálových požadavků z tohoto titulu nemělo mít na úvěrování vliv,“ uvádí Petr Sklenář z J&T Banky.
Ať už je v domácím úvěrovém systému chyba na straně skepsí zatížené poptávky, či opatrné nabídky, jedno je jasné: nadbytek kapitálu českých bank se hodí přinejmenším jejich zahraničním matkám. V některých případech totiž tuzemské dcery zachraňují před regulátory pověst celé skupiny. V evropském měřítku je totiž o bankovní kapitál na rozdíl od Česka spíše nouze. Aby bylo regulačnímu diktátu učiněno zadost, ke slovu často spíše než zvyšování kapitálu přichází výprodej rizikových aktiv a osekávání rozvah. Dietu potvrdila v závěru července Deutsche Bank: do dvou let hodlá zúžit svou rozvahu o pětinu, což odpovídá dvěma až třem stům miliard eur. Podobných příběhů ale uslyšíme více. Napravit své budoucí kapitálové resty bude muset většina britských bank, mezi nimi Barclays či RBS, ale například i německá Commerzbank.
Podle nejčernějšího scénáře by se banky mohly zbavit aktiv až za bilion eur. „V horizontu tří až pěti let půjde o významný limitující faktor evropského úvěrového trhu,“ uvádí David Marek z Patria Finance. Evropské oživení tak možná dorazí později, než by bylo třeba.
