Pravidlo čím vyšší úvěr, tím nižší úrok, je v bankovnictví tradicí. V posledních měsících se ale rozpětí v úroku mezi spotřebitelskými půjčkami a ostatními, většinou zajištěnými typy úvěrů zvýšilo na historickou úroveň. Česká národní banka (ČNB) drží mezibankovní repo sazbu skoro na nule, přesto celkové roční náklady na spotřebitelské půjčky (RPSN) v listopadu u českých bank vystoupaly v průměru na 16,52 procenta. A to u nově sjednaných úvěrů, což znamená, že banky si nechávají hodně platit za riziko a příliš jim o poskytování těchto půjček nejde.
Zástupci bank se obezřetností ke spotřebitelským úvěrům netají. Například ČSOB předpokládá, že tržní RPSN zůstane letos na stejné úrovni nebo bude mírně stoupat. „To souvisí s odhadem nárůstu budoucího rizika klientů, které ovlivňuje přetrvávající hospodářská recese a předpokládaný nárůst nezaměstnanosti, která dle našeho odhadu dosáhne na konci roku téměř deset procent,“ uvedla mluvčí banky Pavla Hávová.
„Spotřebitelské úvěry jsou výrazně rizikovější, podíl nesplácených úvěrů je vyšší než u hypoték, a to se odráží i v úrokové sazbě,“ říká mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň. Podle údajů ČNB činila v listopadu průměrná RPSN u nově sjednaných hypoték jen 3,83 procenta. „Hypotéky jsou zajištěny nemovitostí, pokud se klient dostane do potíží se splácením, vždy chce především zachránit střechu nad hlavou. Oproti tomu spotřebitelské úvěry nijak zajištěny nejsou,“ podotkl Kofroň.
Stejně vidí situaci banka UniCredit. „Pokud srovnáme různé typy spotřebitelských úvěrů versus úvěry na bydlení, tak kreditní karty stejně jako konsolidace půjček jsou třikrát rizikovější než hypoteční úvěry,“ říká mluvčí Petr Plocek.
Lidé nesplácejí půjčky za 23 miliard korun
Podle údajů ČNB evidovaly banky ke konci listopadu nesplácené spotřebitelské půjčky za 23,8 miliardy korun, což je zhruba dvanáct procent celkového objemu. Špatné úvěry na bydlení dosáhly výše 27,1 miliardy korun, zhruba 3,3 procenta. Manažer úvěrů občanům v Komerční bance Martin Kotek upozorňuje, že spotřebitelské úvěry prodražuje i administrativní náročnost.
„Spotřebitelské úvěry jsou obvykle na nižší částky než hypoteční úvěry, mají významně kratší splatnost, a přitom fixní náklady banky na vyhodnocení rizik a zpracování úvěru se od nákladů na hypoteční úvěr příliš neodlišují. Tyto náklady se odrážejí i v celkové ceně úvěru,“ vysvětlil.
Banky se podobným způsobem jako k domácnostem chovají i podnikům. Zatímco nově sjednaný úvěr pro podnikatele do 7,5 milionu korun nese průměrný úrok 4,83 procenta, nejvyšší úvěry nad třicet milionů korun mají úrok 3,18 procenta.
