Evropu a Spojené státy nadále sužuje vysoká inflace. Zatímco americký Fed, britská Bank of England nebo tuzemská ČNB dávno přistoupily ke zvýšení úrokových sazeb, Evropská centrální banka (ECB) se zpřísnění měnové politiky dlouho bránila. Tomu je však nyní konec a na vyšší úroky se musí připravit také eurozóna. První krok ECB podle analytiků učiní již v červenci. Apokalyptických dopadů na evropské trhy se nicméně experti neobávají.
Inflace ve státech platících eurem v dubnu činila 7,4 procenta, skoro čtyřikrát více, než kolik je cíl ECB. Šéfka instituce Christine Lagardeová proto minulý týden zásadně otočila svou dosavadní rétoriku. K prvnímu zvedání úrokových sazeb v eurozóně zřejmě dojde během léta. Nejpozději do konce září se mají dostat ze současných negativních hodnot nad nulu.
Utažení měnové politiky jsou nakloněni především Němci, Nizozemci a Rakušané. Guvernér nizozemské centrální banky Klaas Knot dokonce v nedávném rozhovoru se stanicí CNBC nevyloučil, že Frankfurt zvýší základní sazbu o půl procentního bodu, tedy na nulu, už na červencovém zasedání. Proti budou naopak předlužené státy z jihu Evropy, jako je například Řecko, Španělsko či Itálie. Právě kvůli nim Lagardeová se zvedáním sazeb tak dlouho váhala.
Jak se počítá inflace?
Česku by vyšší úroky v eurozóně mohly přinést slabší kurz koruny vůči euru. Česká měna totiž aktuálně těží z výrazného rozdílu mezi úročením v ČR a v zemích platících eurem, což zvyšuje její atraktivitu. Pokud by nový šéf ČNB Aleš Michl zpřísňování měnové politiky v tuzemsku zastavil, tak by se tento rozdíl začal snižovat.
Závažná chyba
„ECB se podobně jako jiné centrální banky dopustila závažné chyby, když inflaci příliš dlouho nesprávně považovala za přechodnou,“ myslí si portfolio manažer makléřské společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler s tím, že v tuto chvíli podle něj nemá smysl se zpřísňováním měnové politiky dále otálet. „Lze pochopit, že se frankfurtská instituce obává rozpadu měnového bloku, nicméně vzhledem k pádivé inflaci je v sázce její dlouhodobá kredibilita,“ dodává Pfeiler.
Hlavní analytik společnosti XTB Jiří Tyleček nevidí zadlužení Řecka a Itálie jako nepřekonatelný problém. „Situace je stabilizovaná a tyto trhy by alespoň v krátkodobém horizontu neměly trpět. Inflace pomáhá dlužníkům a to se týká i států,“ říká Tyleček. Stále však podle analytika platí, že by ECB měla koupit takřka polovinu italského dluhu a bez její podpory by země jen obtížně přežívala.
„Pokud by se výrazně zhoršila situace na trzích a rozdíl ve výnosech mezi italskými a německými dluhopisy by se dostal ke třem procentům, tak by hrozila spirála problémů. V tom případě bych očekával, že ECB vytvoří pro země, jako je Itálie, nový záchranný program,“ míní Tyleček.
Odborníci se dále shodují, že ECB by letos mohla zvednout sazby až o jeden procentní bod, ke stlačení inflace pod vytyčená dvě procenta to ale nebude stačit. „Růst sazeb má pozvolný dopad v průběhu mnoha měsíců. Inflaci na dvou procentech nečekám ani v příštím roce,“ soudí Tyleček. Podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka by inflace mohla do konce roku klesnout pod pět procent. „Pokud ovšem na podzim nepřijde recese, což by zvedání sazeb zpomalilo,“ upozorňuje Tomčiak.
Reakce trhů je nejistá
Zatím se dá těžko odhadovat, jak budou na utahování měnové politiky reagovat evropské akciové burzy. Panevropský index STOXX Europe 600 za letošní rok ztratil přibližně devět procent. Je tak na tom lépe než americký S&P 500, jenž od začátku roku 2022 odevzdal kolem třinácti procent. A třeba britský benchmark FTSE 100 si jako jeden z mála udržuje mírnou kladnou výkonnost. Masivní výprodej, jaký v posledních týdnech vyvolalo na amerických trzích zvyšování úroků v USA, experti spíše nečekají.
„I v USA se už vytváří dno a pravděpodobněji je možné očekávat obnovení růstového trendu. Pokud se bude dařit americkým akciím, tak to pomůže i evropským a asijským trhům,“ tvrdí Tomčiak. „Evropský trh má celkově o něco méně negativní korelaci na rostoucí úrokové sazby než trh v USA, zejména díky výrazně menšímu podílu výše oceněného technologického sektoru a celkově přece jen více holubičímu nastavení ECB,“ přidává se akciový analytik České spořitelny Jan Šafránek.
Na druhé straně jsou evropské burzy na základě Šafránkova mínění více citlivé na vývoj války na Ukrajině. „Evropský trh je oceněn znatelně níže než americký kvůli započítání rizika další eskalace konfliktu nebo možného výpadku dodávek klíčových energetických komodit z Ruska. Při zlepšení geopolitické situace bych očekával růst akcií, byl bych ale opatrný v investicích do energeticky náročných odvětví, zejména do průmyslu. Pro dodavatele elektřiny to může být naopak pozitivní,“ shrnuje Šafránek.
„Věřím, že letošní dno ještě za sebou nemáme, ale situaci bych na druhou stranu neviděl nijak apokalypticky. Nikdo neví, jestli indexy letos vzrostou nebo klesnou, ale z pohledu dlouhodobého investora bych se akciových trhů nebál, a to zvláště v případě nákupu za nízké ceny,“ doplňuje Tyleček.
Naopak společnost Cyrrus dle Pfeilera letos počítá s pokračováním akciového výprodeje na obou stranách Atlantiku. „Celkový vliv zvyšování sazeb není v tuto chvíli v akciových kurzech plně zaceněn. Zároveň také platí, že markantní inflační tlaky dostávají pod tlak napjaté rozpočty domácností, které začínají omezovat spotřebu, což nebude mít na akciový trh pozitivní dopady,“ varuje Pfeiler.
