„Intervence se na výnosech fondů přímo neprojevila. Domácím fondům investujícím v zahraničí ale utekl jednorázový zisk pět procent, pokud používají zajištění měnového rizika. Fondy v cizích měnách bez zajištění naopak z pohledu korunového investora skokově zhodnotily,“ řekl analytik společnosti Partners Aleš Tůma. Až jednou ČNB s intervencemi přestane, může podle něj nastat opačný efekt.
U fondů, jejichž investiční strategií je pozice v cizích měnách nezajišťovat, má každé posílení koruny na výkonnost negativní vliv a naopak každé oslabení koruny pozitivní. „Protože intervence oslabila korunu během několika dnů o 4,5 procenta, byl její příspěvek k výkonnosti fondů bez měnového zajištění přibližně na této úrovni,“ uvedl manažer správy portfolií ČSOB Asset Management Jiří Sušický.
Specifikem této intervence proti jiným běžným pohybům na devizovém trhu je však podle něj to, že zároveň vytvořila na finančních trzích prostředí, které fondům zhoršilo podmínky pro měnové jištění investic do budoucna. V případě akciových či smíšených fondů však není tento dopad významný a klienti jej pravděpodobně vůbec nepocítí, dodal.
Investoři fondů vedených v korunách žádnou okamžitou změnu nepocítili. „Do budoucna by však mohli profitovat z ekonomického růstu Česka, jehož nastartování je úkolem intervencí či přílivu zahraničního kapitálu. Ten bude končit v českých akciích, jejichž cena by v souvislosti s tímto mohla vzrůst,“ uvedl Petr Rozkošný ze serveru Penízenavíc.cz.
