Část cestovních pojišťoven už kvůli koronaviru zavedla mimořádné podmínky pro své klienty. „Jedna z pojišťoven ke klientům v karanténě přistupuje tak, jako kdyby byli v nemocnici, a proplácí jim denní kompenzaci,“ říká výkonný ředitel České kanceláře pojistitelů Jan Matoušek.
Jakých pojišťoven se nejvíce týká současné dění kolem koronaviru?
Koronavirus se samozřejmě týká každého, tedy i všech pojišťoven. Z komerčních pojišťoven se nejvíce dotkne zřejmě těch, které nabízejí cestovní pojištění, nicméně jsem přesvědčený, že jsou na to zcela připraveny.
Zároveň se všech pojišťoven týká i nutnost zabezpečit zdraví svých zaměstnanců, například zavedením práce z domu. Pojišťovny ale zároveň podnikly všechna možná opatření, aby i přes tuto situaci zabezpečily své hlavní činnosti, tedy příjem pojistných událostí, výplatu škod a asistenční služby.
Dají se už odhadnout náklady, které tyto pojišťovny ponesou?
Na hodnocení nákladů je příliš brzy, systémový dopad na pojišťovny nicméně zcela vylučuji. Spekulovat o tom, co to bude stát, ale považuji nyní za neetické. Nyní musí být hlavní prioritou státu veřejné zdraví, přísná restriktivní opatření pro zamezení komunitního šíření a zajištění léčby pro pacienty s těžkým průběhem nemoci.
Hradí pojišťovny náklady na hospitalizaci v zahraničí?
Samozřejmě, to je smyslem cestovního pojištění, pokud v zahraničí klienti onemocněli a byli tam i hospitalizováni, mohou využít pojistné plnění z titulu léčebných výloh. Samozřejmě za předpokladu, že na dané místo vyjeli ještě v momentě, kdy to vláda nebo Světová zdravotnická organizace nedoporučovala, nebo to dokonce nezakazovala.
Jak se cestovní pojišťovny stavějí k rušení dovolené?
Podmínky storna zájezdu jsou vždy detailně uvedené v pojistné smlouvě. Storno ale nelze vztahovat na zásah takzvané vyšší moci. Ani pouhá obava z výskytu nemoci v určité oblasti není obecně důvod k uplatnění storna. Cestovní pojištění obecně slouží na zajištění pro případ úrazu nebo újmy na zdraví při cestování, a není tedy z jakého titulu hradit například karanténu, kdy klient není nemocný.
Takže karanténu pojišťovny vůbec nehradí?
To samozřejmě záleží na jednotlivých pojišťovnách, zda nepřistoupí k zavedení mimořádných podmínek pro své klienty. Některé pojišťovny tak už činí.
Co konkrétně zavádějí?
Svým klientům například automaticky prodlužují pojištění léčebných výloh. Jedna z pojišťoven už ke klientům v karanténě přistupuje tak, jako kdyby byli v nemocnici, a proplácí jim denní kompenzaci.
A pokud klient sám vyjede do oblasti, kam vláda nedoporučuje vycestovat?
V takovém případě se jedná o cestu na vlastní nebezpečí a nevzniká nárok na pojistné plnění. Nehledě na to, že nyní už je cestování opatřením vlády zcela znemožněno.
A jak je to s onemocněním na koronavirus v Česku?
V České republice tyto náklady hradí všeobecné zdravotní pojišťovny.
Kdyby se teoreticky objevil účinný lék, který by byl drahý, jak by se k tomu tyto pojišťovny stavěly, proplácely by jejich aplikaci?
Toto je dotaz na veřejné zdravotní pojišťovny, nikoli na nás jako Českou asociaci pojišťoven, která sdružuje komerční pojišťovny. Jsem ale přesvědčený, že v situaci stavu nouze skutečně nelze léčbu vlastních občanů zvažovat dle ceny léku. Kromě toho se dá očekávat, že masové objemy výroby léku či vakcíny budou tlačit jeho cenu dolů.
