„Přísahám, že budu dělat vše pro zachování a posílení důvěry v odvětví finančních služeb. K tomu mi dopomáhej Bůh,“ předepsali legislativci s kleriky bankéřům znění slibu. Vláda považuje tuto akci za poslední šanci, jak odvětví s majetkem ve výši čtyřnásobku ročního výstupu nizozemské ekonomiky udržet na uzdě co nejlevněji pro státní pokladnu.
Nizozemské bankovnictví je tamním daňovým poplatníkům trnem v oku. Zatímco ještě v roce 2008 důvěřovalo podle firmy Edelman finančníkům devět z deseti Nizozemců, 90miliardový účet za krizi udělal z bank nenáviděné odvětví. Finančním službám nyní věří pouhých 13 procent obyvatelstva, což je třetina celosvětového průměru.
„Je to dobrý signál pro veřejnost, přináší zpět povědomí o etických hodnotách v bankovnictví. To je v době, kdy banky musí na obnovení své důvěry tvrdě pracovat, životně důležité,“ uvádí šéf nizozemské Rabobank Bert Bruggink, který přísahu složil minulý rok. Právě jeho banka hrála důležitý part v manipulacích s globálními úrokovými sazbami, za což jí regulátor uložil pokutu ve výši bezmála 800 milionů eur.
Zaměstnanci, kteří nesloží přísahu, budou čelit pokutám, podle nizozemské bankovní asociace mohou být dokonce suspendováni. „Přísaha může být účinná jen jako součást širokého reformního programu,“ pochybuje o opatření profesor etiky John Boatright z chicagské univerzity Loyola.
Kromě přísahy Nizozemsko plánuje srazit bankovní bonusy na dvacet procent platu, tedy na pětinu toho, co si představuje Evropská unie. Etické normy se tak letos pro finančníky zřejmě tou největší hrozbou nestanou.
