Pád kreditek pokračuje. Banky si za to mohou samy

Česká republika není zemí, kde by kreditky byly propagovaným produktem

Česká republika není zemí, kde by kreditky byly propagovaným produktem Zdroj: profimedia.cz

Objem úvěrů z kreditních karet činil v květnu 17,9 miliardy korun, nejméně od srpna 2010.
Meziročně objem půjček klesl o téměř dvě miliardy korun.
Vývoj objemu úvěrů z kreditních karet
„Zájem o kreditní karty stagnuje, respektive mírně klesá. Počet držitelů kreditních karet se loni u České spořitelny meziročně mírně snížil zhruba ze 185 tisíc karet na 177 tisíc karet v roce 2019,“ uvádí mluvčí spořitelny Filip Hrubý.
Podobný pokles hlásí i Komerční banka
7 Fotogalerie

Češi stále méně využívají kreditní karty pro získání půjčky. Dlouhodobě však klesá i počet kreditek. „Důležitou roli hraje určitě tradice. Kreditní karty v České republice nemají tak silné místo na trhu jako v jiných, převážně západních zemích,“ upozorňuje Marcel Gajdoš, šéf Visa pro ČR a Slovensko.

Svou roli sehrává přístup bank. „Česká republika není zemí, kde by kreditky byly propagovaným produktem,“ uvádí ředitel Sdružení pro bankovní karty Roman Kotlán.

Potvrzují to čísla o úvěrech, které si Češi vzali prostřednictvím kreditní karty. Objem těchto půjček činil v květnu 17,9 miliardy korun, nejméně od srpna 2010. Meziročně objem půjček klesl o téměř dvě miliardy korun. Od rekordní sumy v červnu 2015, která dosáhla 29 miliard, je to propad o více než jedenáct miliard korun.

Kromě objemu úvěrů však v posledních letech klesá počet kreditek. Zatímco ještě v roce 2011 měli Češi v peněženkách 2,3 milionu těchto karet, ke konci loňského roku to bylo už jen 1,83 milionu. Tento trend se nezmění ani letos.

„Zájem o kreditní karty stagnuje, respektive mírně klesá. Počet držitelů kreditních karet se loni u České spořitelny meziročně mírně snížil zhruba ze 185 tisíc karet na 177 tisíc karet v roce 2019,“ uvádí mluvčí spořitelny Filip Hrubý. Podobně se vyjádřila Komerční banka.

Příčin propadu zájmu o kreditní karty je několik. Ekonomika stále svižně roste, což se projevuje na růstu platů a rekordně nízké nezaměstnanosti. Češi se tak snaží splácet drahé půjčky z kreditek, kde se roční sazba pohybuje výrazně přes dvacet procent.

Dalším důvodem je, že banky v minulých letech přišly s nabídkou na sloučení různých úvěrů do jednoho, který má nižší sazbu. „Konsolidace spotřebitelských úvěrů je primárním důvodem, který stojí za poklesem počtu kreditních karet i objemu čerpaných prostředků prostřednictvím kreditních karet,“ uvádí mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek. „Současně je stále větší část držitelů kreditních karet zkušenější, edukovanější a umí velice dobře využívat všech výhod kreditní karty,“ dodává. Češi tak splácejí půjčky během bezúročného období a neberou si reálně žádný úvěr.

Zájem o kreditky nepříznivě ovlivnilo rovněž seškrtání různých benefitů, a to zejména vrácení části utracených peněz ve výši dvou procent. Důvodem byla evropská regulace z roku 2015, kvůli níž klesly příjmy bank z karetních operací.