Politička, nikoliv bankéřka. Lagardeová míří do čela ECB

Šéfka MMF Christine Lagardeová

Šéfka MMF Christine Lagardeová Zdroj: Reuters

Schopná, vzdělaná, mocná a s problematickou minulostí. To je Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu a s největší pravděpodobností od listopadu nová guvernérka Evropské centrální banky
Na postu vystřídá Lagardeová italského guvernéra Maria Draghiho
Kromě toho, že jde o první ženu v čele ECB, bude Lagardeová také první šéfkou této instituce, které nemá zkušenosti z centrálního bankovnictví
Lagardeová sice šéfuje Mezinárodnímu měnovému fondu, ale je vystudovaná právnička a zejména francouzská politička
Po studiích práv se Lagardeová stala první ženou v čele nadnárodního právnického kolosu Baker & McKenzie
13
Fotogalerie

Schopná, vzdělaná, mocná a s problematickou minulostí. To je Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) a s největší pravděpodobností od listopadu nová guvernérka Evropské centrální banky (ECB). Stane se první ženou v čele ECB od jejího vzniku.

Na postu vystřídá Lagardeová italského guvernéra Maria Draghiho. „Lagardeová na Draghiho plně naváže. V žargonu finančníků se podobně jako on řadí k takzvaným holubicím,” říká hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda. Podle očekávání tak bude dál sypat stovky miliard do zpomalující se evropské ekonomiky.

Kromě toho, že jde o první ženu v čele ECB, bude Lagardeová také první šéfkou této instituce, které nemá zkušenosti z centrálního bankovnictví. „Není ekonom, jde o politickou figuru bez přímé zkušenosti s centrálním bankovnictvím,“ upozorňuje šéf finanční společnosti deVere Group Nigel Green s tím, že „její nominace je jednak překvapující, a jednak kontroverzní“.

Lagardeová sice šéfuje Mezinárodnímu měnovému fondu, ale je vystudovaná právnička a zejména francouzská politička, což ji vyneslo do čela fondu v roce 2011. Nahradila tehdy v MMF jiného Francouze – Dominiqua Strauss-Kahna, který doplatil na své sexuální skandály.

Na popis bohaté kariéry Lagardeové se hodí jednoslovný popis – brilantní. Po studiích práv se stala první ženou v čele nadnárodního právnického kolosu Baker & McKenzie. Následně se stala první ministryní financí jedné z nejvyspělejších zemí světa G7. V roce 2009 ji ekonomický list Financial Times označil za nejlepšího ministra financí v zemích eurozóny a minulý rok ji Forbes označil za třetí nejmocnější ženu planety.

Jako snad každý francouzský politik má však i Lagardeová „kostlivce ve skříni“. Francouzský soud ji uznal vinou z nedbalosti v případu výstředního francouzského podnikatele Bernarda Tapieho, který byl i majitelem francouzského fotbalového týmu Olympique Marseille.

V kauze šlo o to, že Tapie se cítil podveden bankou Crédit Lyonnais, která měla za úkol najít kupce jeho podílu v kolosu Adidas. A zažaloval ji o stovky milionů eur.

Banku však musel převzít stát, což je okamžik, kdy se životní cesty Tapieho a Lagardeové protnuly. Čerstvá ministryně financí chtěla celý případ rychle vyřešit a předala ho k rozseknutí arbitrážnímu soudu. Vědělo se však, že banka má v případě arbitráže menší šanci na úspěch, než u běžného soudu.

Arbitři nakonec skutečně rozhodli ve prospěch Tapieho, kterému přiřkli 400 milionů eur. Lagardeová se navíc proti verdiktu neodvolala. Tapie následně zasponzoroval Nicolase Sarkozyho, blízkého politického spojence Lagardeové. 

Soud Lagardeovou uznal vinou z nedbalosti, neudělil jí ale žádný trest a rozhodl o tom, že její trestní rejstřík zůstane čistý. Hrozila ji přitom pokuta a až rok vězení. 

Tento problém nicméně nezměnil pověst Lagardeové mezi kolegy z branže, kteří oceňují její brilantní angličtinu, odborné znalosti, pracovitost a vyjednávací schopnosti. Podpořil ji mimo jiné bývalý americký ministr financí Larry Summers, který k případu prohlásil, že jde o „smutný den francouzské justice“. Lagardeovou pak označil za „nejlepší věc, kterou MMF zažil za dlouhou dobu.“

Ani v Mezinárodním měnovém fondu se však Lagardeová nevyhnula problémovým výrokům a rozhodnutím. Před čtyřmi lety vyhověla politické poptávce, když fond přijal mezi rezervní měny čínský jüan. Rada guvernérů MMF tehdy popřela půl roku staré doporučení vlastních analytiků, podle nichž jüan ani zdaleka nesplňuje zásadní podmínku – „volnou použitelnost“. Ta představuje možnost širokého využití měny při mezinárodních transakcích a její obchodovatelnost na světových finančních trzích. 

Kontroverze vyvolalo i její prohlášení o vyhýbání se daní v Řecku. Uvedla, že Řekové „měli krásné časy“, ale nyní je „čas splácet dluhy“. Kromě Řeků se nad jejími slovy pozastavovali i ekonomové. Profesor University of London John Weeks uvedl: „Morální kredit Lagardeové poučovat Řeky, aby platili daně, není příliš posílen skutečností, že jako ředitelka MMF dostává nezdaněný příjem 468 tisíc dolarů.“

I přes tyto okolnosti ekonomové nominaci Lagardeové do čela ECB vítají. „Přes určitý skepticismus věřím, že nominace Christine Lagardeové bude finančními trhy dobře přijata,“ dodává Nigel Green. O tom, zda bude mít stejnou důvěryhodnost jako Mario Draghi, však podle něj vznikají určité pochyby.

Kovanda míní, že Lagardeová je z hlediska trhů „zárukou kontinuity a zosobněním vyzpytatelnosti“. Její nominace ale naznačuje také to, že země eurozóny chtějí, aby ECB pokračovala v uvolněné měnové politice. „Volba Lagardeové signalizuje, že většina lídrů zemí Evropské unie si nepřeje, aby měnovou politiku Evropské centrální banky určovali takzvaní „jestřábi“. Ani v dalším funkčním období tedy v čele ECB nestane německý kandidát,“ zdůrazňuje Kovanda.