Když bývalý bankéř, a v poslední době zejména popularizátor investic do indexu S&P 500 Radovan Vávra představoval minulý týden záměr financovat vydáním digitálních tokenů další rozvoj své firmy SimpleCell, projevil nezvyklé přání: „Já vůbec nechci, aby Česká národní banka v tom našem tokenu hrála nějakou roli.“ Přání se mu nejspíš vyplní – regulátor finančního trhu s odkazem na platnou legislativu zatím dává od dohledu nad takzvanými kryptoaktivy ruce pryč. Ne všichni právníci s tím však souhlasí.
„V souladu s převažujícím právním názorem není podle české právní úpravy možné tokenizovat investiční cenné papíry,“ uvedla na dotaz deníku E15 mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.
Jinak řečeno tokeny, které hodlá v příštích měsících Vávrova firma ve spolupráci se společností Xixoio nabízet zejména drobným investorům, nebudou považovány za investiční nástroje či cenné papíry, a tedy ani nebudou podléhat dohledu a regulaci. Jak ostatně samotná ČNB varovala v prosinci „při nákupu či držení těchto produktů nepožívá investor výhod v podobě ochrany spojované s regulovanými finančními službami“.
Zatímco při nabízení regulovaných investičních nástrojů, jako jsou například podílové fondy, dluhopisy nebo akcie, musejí obchodníci s cennými papíry, finanční poradci a jiní prodejci mimo jiné seznámit investory s možnými riziky a také vyhodnotit, nakolik je pro klienta produkt vhodný, u tokenů to platit nebude. Za zmínku stojí, že firma SimpleCell v roce 2020 utržila 4,2 milionu korun při ztrátě převyšující třicet milionů korun.
Tokeny společnosti SimpleCell, která podniká v oblasti chytrých elektroměrů, bude prostřednictvím své platformy a své prodejní sítě nabízet firma Xixoio. Ta již nějakou dobu prodává vlastní tokeny XIX. Svým prodejcům, kteří rovněž nespadají pod dohled ČNB, vyplácí podle dřívějších informací vysoké osmiprocentní provize.
A že to patrně bude projekt rizikový, naznačuje kromě ztrátového hospodaření i to, že si Vávra jde pro peníze za drobnými retailovými investory, nikoli třeba do banky či za zkušenými profesionály z fondů.
Tokeny nepovažuje ČNB za cenné papíry či investiční nástroje ani přesto, že firmy SimpleCell a Xixoio přirovnávají jejich prodej k primární veřejné nabídce akcií čili IPO. Je to pojem celosvětově používaný při uvádění akcií společností na burzu.
S vlastnictvím tokenů od firmy SimpleCell mají být podle předběžných informací spojena i práva – konkrétně nárok na výplatu podílu z realizovaných tržeb. Ani to však prý není důvod považovat tokeny za druh cenných papírů. V budoucnu by navíc mohly být obchodovány na kryptoburze, kterou Xixoio vytváří. Právě standardizace a vhodnost pro hromadné obchodování také bývá jedním ze znaků cenných papírů.
Tokeny od firmy SimpleCell by se daly považovat za takzvané asset tokeny. Vydávají se v primární nabídce právě za účelem získání kapitálu. Například ve Švýcarsku jsou takové tokeny nabízené veřejnosti považovány za investiční nástroj. Vedle asset tokenů existují také platební tokeny (virtuální měny) a utility tokeny, které slouží pro přístup ke službě či produktu.
Centrální banka, která má dohled nad nabízením investičních služeb na starost, se v případě tokenů odvolává na definici cenných papírů v občanském zákoníku. Podle něj musejí mít cenné papíry hmotnou povahu, případně musejí být vedené v elektronické, zákonem uznané evidenci. V Česku je to zápis u Centrálního depozitáře cenných papírů.
Digitální tokeny SimpleCellu však budou využívat technologii blockchainu, což je zjednodušeně decentralizovaná databáze, jinak také Distributed Ledger Technology (DLT). Na základě blockchainu fungují i kryptoměny včetně bitcoinu.
„Decentralizovaná evidence v blockchainu nesplňuje podmínky pro definici zaknihovaného cenného papíru,“ uvedl Lumír Schejbal, jehož advokátní kancelář se na finanční trhy specializuje.
„ČNB v této souvislosti doporučuje ministerstvu financí a ministerstvu spravedlnosti provést takovou úpravu české legislativy, jež by mezi investiční cenné papíry zařadila i tokeny, které plní obdobnou funkci,“ sdělila mluvčí Vodstrčilová deníku E15.
Jinak než ČNB či Lumír Schejbal nahlíží na věc advokát Martin Hobza, který se také zaměřuje na právní služby v oblasti finančních trhů. „Zastávám názor, že je třeba využít nezávislý výklad unijního pojmu ‚investiční/převoditelný cenný papír‘,“ uvedl. V takovém případě podle něj není rozhodné, zda je takový nástroj cenným papírem podle české legislativy. Tokeny by se tak již nyní mohly pokládat za investiční cenné papíry ve smyslu regulace kapitálového trhu.
Jako další argumenty uvádí, že ČNB v souvislosti s kryptoaktivy hovoří o technologické neutralitě. Své názory Hobza podrobně rozvedl již v roce 2019 v článku pro web Advokátní deník.
Každopádně podle ČNB i právních expertů problém vyřeší na evropské úrovni v současné době projednávané nařízení MiCA. To vymezí regulovaná kryptoaktiva, jejich nabízení a nakládání s nimi. „V souvislosti s tímto nařízením se také upřesňuje, že investiční nástroje mohou mít podobu tokenů,“ uvedla mluvčí centrální banky Vodstrčilová.
V účinnost by nařízení mělo vejít na začátku roku 2023 a následně by mělo být co nejdříve implementováno do české legislativy. V platnost navíc příští rok vejde také nařízení DLT Pilot o pilotním režimu pro tržní infrastrukturu vedenou na DLT.
