Už ve středu učiní prezident Miloš Zeman jedno z posledních klíčových oznámení před vypršením mandátu. Na Pražském hradě oznámí jména dvou nových členů bankovní rady České národní banky. Jedním z nich by podle tří na sobě nezávislých zdrojů mohl být poradce bankovní rady ČNB a bývalý náměstek ředitele EGAP Milan Šimáček. Spekuluje se ještě o Luboru Lacinovi a Janu Procházkovi.
Šestiletý mandát skončí v únoru viceguvernérovi Marku Morovi a členu rady Oldřichu Dědkovi. Zatímco Dědek už zastával funkci podruhé, a tak nemůže být znovu jmenován, v radě by teoreticky mohl pokračovat Mora. V říjnovém rozhovoru pro deník E15 však uvedl, že pokračovat nehodlá, ani kdyby mu Zeman funkci opět nabídl.
A tak se vyhlížejí dvě nová jména. Tři zdroje blízké České národní bance potvrdily, že by kandidátem mohl být poradce bankovní rady ČNB Milan Šimáček. Jeho kariéra sahá až do 90. let. V letech 1991–1994 pracoval jako vedoucí manažer sekce privatizace průmyslu ministerstva pro privatizaci a správu národního majetku. V dalších letech působil na různých pozicích na burze cenných papírů, od roku 2006 do roku 2008 zastával funkci náměstka ministra financí a od roku 2009 pozici náměstka generálního ředitele EGAP. S přestávkami také radil bankovní radě ČNB, takže instituci důvěrně zná. Redakce deníku E15 se pokusila Šimáčka telefonicky kontaktovat, ale měl vypnutý telefon a na vzkazy nereagoval.
Novými členy rady by se také mohli stát experti, o kterých se hovořilo již na jaře, kdy Zeman učinil předchozí změny. S prezidentem se tehdy (podle informací HN) setkal například ekonom Lubor Lacina z Ústavu financí Mendelovy univerzity. Lacina se zabývá problematikou měnové integrace, rozpočtu EU a českého členství v unii.
Kromě toho padala jména například předsedy představenstva pojišťovny EGAP a rovněž člena Národní ekonomické rady vlády Jana Procházky. Spekulovalo se také o Martinu Mandelovi z katedry měnové teorie a politiky VŠE. Při květnovém jmenování Aleše Michla do funkce guvernéra pak Zeman zmínil v projevu ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně.
Ve spojitosti s výběrem nových členů se v posledních měsících sem tam objevilo i jméno Zemanova protokoláře Vladimíra Kruliše. Právě on se údajně výrazně zasadil o květnové a do jisté míry překvapivé jmenování Michla do čela ČNB. Šlo by však o hodně divokou volbu. Kruliš sice má ekonomické vzdělání, nedá se však říci, že by byl zrovna „uznávanou a zkušenou osobností v měnových záležitostech nebo v oblasti finančního trhu“, jak to vyžaduje zákon o ČNB.
Naposledy jmenoval Zeman nové centrální bankéře letos v červnu. Viceguvernérkou se tehdy stala Eva Zamrazilová a členy rady Karina Kubelková a Jan Frait. Pro Zamrazilovou a Fraita to byl comeback – Zamrazilová již v radě seděla v období let 2008 až 2014, Frait v letech 2000 až 2006. Ve funkcích nahradili končícího guvernéra Jiřího Rusnoka a Tomáše Nidetzkého s Vojtěchem Bendou.
Poslední dva jmenovaní sice mohli být potvrzeni na dalších šest let, Zeman se však rozhodl pro změnu, protože měl rozdílný názor na rychlý růst úrokových sazeb. Zatímco Nidetzký a Benda patřili do většinového tábora radních, kteří v období od června 2021 do letošního června postupně zvýšili klíčovou úrokovou sazbu až na sedm procent, Zeman zastával názor, že za vysokou inflací stojí hlavně nabídkové faktory, které nedokáže růst sazeb příliš ovlivnit. A tak se rozhodl pro změnu.
Poměr sil v bankovní radě se tak obrátil. Z pěti předchozích zastánců zvyšování sazeb zůstali v radě už jen končící Mora a Tomáš Holub. Tomu vyprší první šestiletého období až na konci roku 2024 a o jeho pokračování či výměně už bude rozhodovat nový prezident.
Kvůli názorové shodě ohledně vývoje úrokových sazeb vybral Zeman letos do čela ČNB Aleše Michla. Ten spolu s Dědkem nehlasoval pro růst sazeb ani jednou. Zeman nedal ani na naléhání svého bývalého politického spojence Rusnoka, aby za guvernéra vybral buď Nidetzkého, nebo Moru.
