Kia patří mezi největší automobilky světa. Před pětasedmdesáti lety nic nenasvědčovalo tomu, že se bude značka v současnosti těšit z výsadního postavení.
Jihokorejský automobilový průmysl patří mezi ty úplně největší. V loňském roce se země stala pátým největším výrobce automobilů na světě. Před rokem 1945 zde přitom automobilový sektor prakticky neexistoval.
První iniciativy o sobě začaly dávat znát až v polovině čtyřicátých let, ovšem o produkci na vysoké úrovni nelze příliš hovořit. Dobrým příkladem klasické korejské automobilky je Kia, která byla založena roku 1944. Firmu s tímto současným názvem by ale zájemci v té době hledali marně, fungovala totiž pod jménem Kyungsung Precision Industry, označení Kia se ujalo až v roce 1952.
Původně neměla společnost s výrobou automobilů moc společného, věnovala se výrobě ocelových trubek a součástí jízdních kol. Ve druhé polovině padesátých let se ale přidala k trendu, který byl pro tehdejší průmyslové značky Dálného východu poměrně běžný, tedy ke kopírování dopravních prostředků jiných výrobců. Kia se rozhodla vyrábět malé licenční motocykly původně japonské výroby.
Velkou změnu znamenal roka 1962, kdy začala Kia vyrábět nákladní vozy. Poprvé z linek korejské firmy sjel osobní vůz v roce 1974. Nejednalo se pochopitelně o nic převratného, v obou případech auta byla jen přejmenovanými kopiemi modelů japonské Mazdy. Úplně prvním osobákem byl typ nazvaný Brisa, který vycházel z Mazdy Familia.
Podobnou strategii volila i konkurence. Nejznámější Hyundai přistoupil k sériové automobilové výrobě také až v šedesátých letech a rovněž postavil svou produkci na licenčních modelech. Na rozdíl od Kiy zvolil jako předlohu prvního auta západní Ford, a to konkrétně model Cortina. Vedení automobilky tehdy nepředvedlo příliš kreativního ducha, když vůz pojmenovalo jednoduše Hyundai Cortina. Prvním produktem vlastních sil byl za velkého přispění britských konstruktérů a designérů až Hyundai Pony.
Slibně započatá výroba byla nečekaně zastavena shora. Když byl dosavadní prezident Pak Čong-hui při večeři zastřelen šéfem své tajné služby, dostal se do čela Jižní Koreje armádou podporovaný diktátor Chun Doo-hwan, který Kie přisoudil výrobu striktně specializovanou na menší náklaďáky.
Po restartu výroby osobních aut začala firma spolupracovat s Fordem, Peugeotem a Fiatem, došlo i na tradiční licenční Mazdy. Později Kia začala vyrábět i modely vlastní konstrukce, prvním z nich byl na začátku devadesátých let sedan Sepia. Poprvé také značka expandovala do Evropy i Spojených států.
V polovině devadesátých let se ale přišly i potíže. Po velkých ztrátách způsobených asijskou finanční krizí v roce 1997 se Kia majetkově provázala s Hyundaiem, čímž vznikla gigantická skupina dne vyrábějící třetí největší počet aut na světě. Hyundai je dodnes jejím největším akcionářem.
Dnes je značka dobře známá po celém světě, jen v Evropě jich na silnicích jezdí obrovské množství. Jedno z jejich aut, konkrétně menší Soul, využil při návštěvě Jižní Koreje i papež František.
