Protože před Sametovou revolucí u nás jezdila téměř výhradně auta z východního bloku, výjimečně doplněná o tuzexovou raritu v podobě západního automobilu, zvykli jsme si tato auta přehlížet, ignorovat, někdy až nenávidět. Koho by napadlo, že po takových „embéčkách“, kterých bylo vyrobeny přes dva miliony, bude dnes takový hlad…
Zájem o stará vozidla dlouhodobě stoupá, a to především proto, že v současné době je poměrně běžné mít v rodině několik aut, z nichž jedno platí za víkendové. A je jedno, jestli to je kabriolet, sporťák, nebo dodávka. Každé z těchto aut si najde své příznivce. Stejně jako si je ve stále větší míře nacházejí vozy vyrobené v takzvaném východního bloku, tvořící na tehdejších silnicích drtivou většinu.
Doba, kdy se vozy, jako Moskvič, Trabant, Wartburg či Škoda 100 propadly na samé tržní dno, je dávno tatam a výše zmiňované vozy společně s dalšími nestory komunistické éry pomalu začínají nabírat na ceně.
Důvodů je několik. Lidé je po revoluci nenáviděli, do jednoho byly zastaralé už v době výroby a hlavně až příliš připomínaly časy, kde průměrný Čechoslovák musel kempovat dny před mototechnou, aby se vůbec dostal na pořadník.
Z toho důvodu jich spousta po otevření hranic vzala zasvé na zahradě pod plachtou, případně v rukou čerstvě plnoleté omladiny, plnící si své tuningové vize. Spousta z nich také skončila jako dělník na chalupu, který přece zvládne všechno. A když náhodou vypovědělo službu, prostě ho majitel nechal sešrotovat.
Zkrátka a jednoduše, kdysi hojně rozšířená auta ze silnic téměř zmizela a nikdo se ani moc nepodivoval. Momentálně jak však situace taková, že Češi mají daleko větší kupní sílu, než dříve, a Husákovy děti se rovněž dostaly do věku, kdy jimi cloumá nostalgie.
Vzpomínky z dětství na dědečkovu zánovní škodu 1000 MB jsou mnohdy tím hlavním důvodem, který vede k nákupu vozu z dob komunismu. Svou roli také sehrávají stále populárnější setinové rallye, které lze brát jak velmi příjemný a ne úplně nákladný víkendový koníček.
Výše zmiňované a trend, kdy automobilový svět pomalu, ale jistě opouští poctivá mechanika, tedy manuální převodovky, pohon zadních kol a klasické samosvory, šponují ceny ještě nedávno téměř bezcenných aut opravdu vysoko. Podívejte se s námi na přehled těch nejznámějších socialistických aut:
Tatra 613
Nástupce Tatry 603, která sama o sobě stojí statisíce v předrenovačním stavu, postupně začíná nabírat na síle.
Limuzína komunistických papalášů byla nenáviděným a současně milovaným automobilem, protože představovala jak vrchol československého automobilového umu, tak nadřazenost jeho majitelů nad ostatními.
Tatra 603 totiž nebyla určena pro obyčejné smrtelníky, ale pouze pro vládní představitele a státní službu. V roce 2010 se ceny kousků ve stavu 2, tedy kompletní s minimálním opotřebením, pohybovaly okolo 150 tisíc plus, momentálně je to přes 400 tisíc.
Stejně jako Tatra 603, tak už i 613 se vyplatí v jakémkoliv stavu, protože jak známo, vyvařit a opravit lze vše. Bohužel, vzhledem k tomu, že bylo vyrobeno přes 4500 kusů, což z Tatry 613 činí raritní automobil, především v raných verzích od karosárny Viganle.
Škoda 1000 MB
Klasické embéčko je na vzestupu asi nevýrazněji. Před pěti lety se dala hezká „tisícovka“ koupit do 25 tisíc korun, dnes se prodávají předrenovační kousky minimálně za 50 tisíc korun. U tohoto vozu obzvláště platí, že záleží na roku výroby, protože skutečně cennými jsou rané kusy, kterým se kvůli větracím průduchům na bocích říká žábrovky.
Takové mají dnes cenu s papíry a v předrenovačním stavu 80 až 100 tisíc korun. Nejcennějším typem je dvoudveřové kupé MBX, které bylo původně určeno na export. Vyrobeno bylo zhruba 2500 kusů, takže cena 500 tisíc za originální a nezničený kousek je jednoduše současnou realitou.
Škoda 100/110
Stovka je asi nejrozšířenějším komunistickým strojem. Za osm let produkce vzniklo přes dva miliony kusů, což zrovna růstu ceny nenahrává. I přesto tento typ cenově roste. Bohužel to není ani tak jeho skutečnou hodnotou, jako spíše dojmem majitelů, že mají doma něco vzácného.
Ceny okolo 80 tisíc jsou podobně přestřelené, jako v případě čtyřválcového sedanu BMW E30, 50 tisíc za kompletní a nezrezlý kousek s dokumentací je odpovídající cena.
