Plus za rychlost a ráznost na začátku, minus za absenci možných scénářů vývoje a jasnějších plánů či vizí pro budoucnost blízkou i vzdálenější. Tak hodnotí čeští byznysmeni, které oslovil deník E15, prozatímní kroky vlády v boji proti koronaviru. Shodují se na tom, že stejně jako v jakékoliv jiné krizi je i v té současné nutné jednat rychle, rázně a dělat efektivní opatření.
„Až se začnou za měsíc dva projevovat a sčítat škody, musí se jednat také rychle a důrazně,“ říká šéf developerské skupiny Finep Tomáš Pardubický, který zároveň přichází s varováním: „Každá vláda, tu naši nevyjímaje, bude mít chuť regulovat. Krize, kterými jsme prošli, ale ukazují, že nejpružnější je soukromý sektor. Tedy zásadní bude ze strany státu jej naopak podporovat a investovat.”
Hrozba podle něj spočívá v celé společnosti. „Covid-19 se zcela jistě stane běžnou omluvou, výmluvou,” míní Pardubický. „Pandemie nás zasáhla v předrecesivní době. Fakt, že některé firmy či domácnosti po pěti letech konjunktury hospodařily s menší než měsíční, dvouměsíční hotovostní rezervou, byl hazard i bez virů. Teď se vše zamete pod koronavirus,“ obává se.
To, že vláda neumí zatím udělat věrohodnou predikci budoucího vývoje, považuje za problém bývalý poradce ministerstva financí a dnes majitel poradenské společnosti Red Signal Radek Šnábl.
„Ve vládě není žádný silný národohospodář s jakoukoliv strategií. Úplně selhalo strategické řízení státu. S několika lety prosperity jsme si nějak mysleli, že to asi není potřeba, ale opak je pravdou,“ říká.
Vláda podle něj řeší mikrověci, které by měla delegovat níž, a neřeší to, co řešit má – tedy strategické zásobování a řízení strategického materiálu, z čehož pak vyplývá nedostatek zdravotnických pomůcek a podobně.
Podobně – tedy jako problém neexistence dvou tří scénářů, podle kterých by se dalo odhadnout, jak velké ekonomické náklady boj proti koronaviru bude mít – to vnímá i bývalý viceguvernér ČNB a nyní ředitel poradenských služeb pro finanční sektor KPMG Mojmír Hampl.
Vedle optimistického, maximálně střednědobého scénáře, se kterými podle nejrůznějších vyjádření operuje vláda i krizový štáb a epidemiologové, jak vyplývá například z upraveného státního rozpočtu, občas zaznívá i to, že celá věc může trvat i déle.
Hampl tak virtuálně modeluje i takzvaný katastrofický scénář. „To by bylo trvání všech nebo podstatné části omezení po dobu roku a půl či déle, případně neustálé zapínání a vypínání restrikcí po stejnou dobu či déle. Pak bychom po skončení tohoto období měli už hodně jinou ekonomiku a naprosto jiný finanční sektor,“ popisuje.
Pak možná jedinou cestou, jak udržet jakoukoli rozumnou spotřebu, by bylo podle něj přímo financování obyvatel centrální bankou – takzvané helikoptérové peníze.
Jak říká člen představenstva Consequ Lukáš Vácha, rozhodl se domácí veřejný sektor pro velmi drakonické a pro ekonomiku nákladné řešení. „Veřejná správa zatím stále žije v módu ‚když jde o zdraví, jdou peníze absolutně stranou‘. Avšak brzo zjistíme, že v tomto režimu umí ekonomika i společnost fungovat velmi omezenou dobu,“ upozorňuje.
„ČNB navíc není Evropská centrální banka a ministerstvo financí není US Treasury ani německý Bund. Ani vyspělé státy takzvaný shutdown dlouho nevydrží,“ míní Vácha s tím, že Česko je střední otevřená rozvíjející se ekonomika s lokální měnou a omezenou finanční silou.
Naordinovaná řešení se budou muset pohybovat v rámci možností. „Tedy pokud chceme zabránit tomu, aby zdravotní krize plynule přešla v dlouhodobou krizi společenskou a ekonomickou,“ dodává.
Lidé i představitelé výkonné moci musejí mít na paměti, že kromě virózy se české zdravotnictví musí umět vypořádat i s ostatními lidskými neduhy a ekonomika na to vše musí vydělat. „Zdravotní krizi se jistě podaří vyřešit a až reálná zkušenost ukáže, zda šla řešit rychleji, levněji nebo s mírnějším zásahem do práv občanů,“ říká Vácha.
„Je důležité, aby místo takříkajíc válečného způsobu řízení v pravou chvíli nastoupily standardní tržní a demokratické mechanismy, a zabránili jsme situaci, trefně popsané americkým prezidentem, kdy léčba bude škodlivější než nemoc jako taková,“ uzavírá Vácha.
S tím v podstatě souhlasí i majoritní vlastník investiční skupiny Natland Tomáš Raška, podle nějž může ekonomický kolaps některých sektorů i domácností být stejně nebezpečný pro zdraví lidí jako virus samotný. „Kromě toho nejde o to slíbit hodně miliard, jde o to, jak je správným způsobem směrovat,“ říká.
Při standardním hospodářském zpomalení podle něj totiž může fungovat množství podpory bez ohledu na její určení, protože hospodářství injekci zpracuje a roztočí se kola ekonomiky.
„To ovšem není dnešní případ. Je nutné se dívat, jak udržet kriticky ohrožená odvětví, firmy v nich, jejich dodavatelské i odběratelské řetězce,“ je předsvědčen. „Daňové a poplatkové úlevy je třeba dělat ne formou odkladů, ale skutečných úlev. Odložení nezmenšuje tíhu, jen ji rozkládá v čase,“ poznamenává.
Hned vedle nekompetentních či nedostatečných ekonomických opatření vlády považuje bývalý ministr vnitra, lékař a právník Ivan Langer za největší hrozby prohlubování obchodu se strachem a přílišné omezování svobody žít, pracovat a podnikat.
„Ohrožení jsme všichni – zdraví, zdraví nemocní i nemocní –, a to zejména ekonomickými dopady epidemie. V tomto smyslu jsme (ekonomickými) pacienty všichni bez rozdílu. Co nás ohrožuje, je úspěšná léčba, při níž pacient zemře,“ říká Langer
Podle něj se problémům do budoucna vyhneme jen systémovým přístupem, tedy pečlivou analýzou toho co, kdy, kdo a jak udělal. „Rozhodnutím čeho se dál držet, co zrušit, co upravit a co změnit. Tedy odborností, profesionalitou, pokorou a respektem k tomu, že žijeme a chceme žít v otevřené, svobodné a demokratické společnosti, v níž nemůže existovat pravomoc bez odpovědnosti,“ dodává.
Jak dál, ptá se bývalý šéf Microsoftu či firmy Cisco a nyní investor Jiří Devát. „Zaznívají názory, že současná opatření mohou být prodloužena na řadu měsíců, možná i let. To ale není žádný plán! Plán není zamknout se doma a čekat, jestli zloději zabuší na dveře,“ říká rezolutně.
„Kolik času si zaslouží vláda na sestavení plánu, jak provede svou zemi a své občany do ,nového normálu‘, světa, kterého součástí možná už natrvalo bude COVID-19? Ne déle než v rodinách vypukne ponorková nemoc,“ uzavírá.
