Věčný život, smrt. To jsou témata, která lidstvo vzrušují od nepaměti. Zabývají se jimi nejen filozofové, lékaři, básníci nebo spisovatelé, ale i lidé, kteří ve svém životě prostě "jen" překonali mimořádné překážky.
Platón: Faidón
OIKOYMENH 1999
Kniha, která se stala jedním z milníků západního myšlení. Platón v ní svého učitele Sókrata na rozdíl od jiných děl nevykresluje jako historickou osobnost, ale jako čirého filozofa a dialektika, a používá formu dialogu. Faidón vypráví o Sókratově posledním dni, kterého byl přímým svědkem. Sókrates podle jeho slov v rozhovoru s ostatními přichází s moderními myšlenkami o moudrosti, životě i o smrti. Tvrdí například, že člověk nesmí sám sebe usmrtit, dokud mu bohové nenaznačí, že je to nutné. Kniha rozebírá i otázky, co je smrt a nesmrtelnost duše. Sókratův život končí, když filozof vypije jed.
Ivan Martin Jirous: Magorovy labutí písně
Torst 2007
„Sv. Martine z Tours, zbav mě od nočních můr!“ Intimní zpověď bouřliváka Jirouse, kterou skládal v dobách svého věznění v komunistických kriminálech, konkrétně po odsouzení roku 1981. Ve svých verších se zamýšlí nad smrtí, odpuštěním, křesťanstvím. Kniha se stala jedním ze zásadních děl, která v neoficiální kultuře v Československu vznikla. Básně se podařilo vynést z vězení spoluvězni Jiřímu Gruntorádovi.
Jiřina Šiklová: Vyhoštěná smrt
Kalich 2013
Jiřina Šiklová formou fiktivních rozhovorů, vyprávění i teoretických výkladů přibližuje smrt jako základní životní fakt. Zamýšlí se nad tím, proč západní civilizace odsunula smrt mimo svůj horizont, proč se o ní bojí mluvit a proč to neumějí ani lidé, kteří odcházejí. „V téhle knize jsem chtěla některé věci kolem lidského umírání a vztahu umírající – pozůstalí dostat zpátky do lidských rozhovorů, odkud naivně vymizely,“ popsala autorka svou knihu, která má společnost zbavit pocitu, že žije v bezbřehé nesmrtelnosti.
Wim Hof: Ledový muž
Jota 2020
Muž, který udivuje svět pokusy na vlastním těle, boří zaběhlé hranice toho, co je člověk schopen přežít. Běhá bez vody maraton na poušti, v letním oblečení vylezl na Mount Everest. Jeho otužovací metodu následují lidé na celém světě s vidinou upevnění zdraví. Většina knih je o něm, tuto však napsal on sám. Popisuje svou metodu, ale i zázemí a duchovní cestu.
Kateřina Sýsová, Anna Novotná: Aby po nás něco zůstalo
Práh 2021
Kniha s předmluvou Constantina Kinského a Karla Schwarzenberga je zpovědí novodobých zámeckých pánů. Nejde ovšem o genealogii šlechtických rodů, nýbrž o portrét dobrodruhů, kteří se rozhodli koupit si často ruinu šlechtického sídla a vracejí mu původní tvář. Uskutečnění svého snu od té chvíle věnují veškerý čas, peníze i fyzické síly. Často zámku podřizují i osobní vztahy. To všechno pod jediným společným jmenovatelem: „Aby po nás něco zůstalo.“
Reinhold Messner: Bílá samota
Brána 2004
Reinhold Messner vystoupal na všechny osmitisícovky světa a stal se jedním z nejznámějších horolezců. K nesmrtelnosti mu přesto něco scházelo: vyznání. Tato kniha je právě takovým vyznáním horolezce, jemuž jsou hory vším, ačkoli zavinily smrt jeho bratra a byly příčinou rozpadu jeho manželství. Od roku 1970, kdy poprvé stanul na úpatí Nanga Parbatu, popisuje svou dlouhou cestu k vrcholům Himálaje.
Milan Kundera: Nesmrtelnost
Atlantis 2006
První kniha nejslavnějšího českého autora určená pro francouzské publikum, i když rukopis byl napsán ještě česky. Sedm kapitol, v nichž se mění forma vyprávění, obsahuje podobně jako jiná Kunderova díla úvahy o umění a jeho významu pro současného člověka. Hlavní dějová linie představuje Agnes, Francouzku, která žije v tísnivém strachu z nevědomého otisku vlastní tváře v dějinách, a proto touží svůj obraz skrýt před svým okolím i před budoucností. Paralelně čtenář sleduje Bettinu von Arnim, současnici Goetha, a její sžíravou touhu po nesmrtelnosti v literatuře.
Petr Janeček: Černá sanitka a jiné příběhy
Plot 2006
Nesmrtelnost má mnoho podob – včetně příběhů, které se předávají ústní formou ve městech a vesnicích v Česku. Černá sanitka je jedním z nich a posloužila i jako název knihy. Fáma o voze, jehož posádka na ulici unáší lidi, oběhla snad každý kout země a všude jí někdo uvěřil. Autor sesbíral a zaznamenal i další nesmrtelné městské legendy. Jde celkem o 136 současných pověstí získaných od více než 60 vypravěčů z celé České republiky.
Raymond Moody: Život po životě
Pragma 2019
Bible všech, kdo chtějí věřit, že po smrti se otvírá další příběh. Kniha amerického lékaře, filozofa a spisovatele Moodyho vyšla v roce 1975 a ihned způsobila senzaci. Autor v ní zkoumá prožitky blízké smrti a díky vzpomínkám těch, kteří klinickou smrt přežili, došel k pozoruhodnému zjištění – vjemy při umírání bývají shodné a vesměs naznačují možnost jakési další cesty. Před čtyřmi lety byl Moody naposledy v Praze. Svěřil se, že mluvil s tisícovkami lidí po celém světě, přesto se vzorec všude opakuje, nehledě na náboženství, pohlaví nebo způsob, jakým člověk zemřel.
John Gray: Komise pro nesmrtelnost
Dokořán 2013
Filozof John Gray přináší poněkud děsivý popis snah dosáhnout nesmrtelnosti pomocí vědy a pokládá zásadní otázku, zda a jak takové úsilí ohrožuje samu podstatu člověka. Zabývá se výstřední společností, kde je populární okultismus a vyvolávání duchů, stejně jako ideologií Sovětského svazu, podle níž bylo za pomoci vědy možné přetvořit planetu, změnit lidstvo, osvobodit ho od smrti – a přivést revoluční vůdce, jako byl Lenin, zpátky k životu.
