Doba bezobalová se blíží. Stále více Čechů nakupuje potraviny do vlastních sáčků | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Doba bezobalová se blíží. Stále více Čechů nakupuje potraviny do vlastních sáčků

Barbora Pánková

Barbora Pánková

Zhruba pětina veškerého obalového odpadu v Česku připadá na plasty. V roce 2017 to podle ministerstva životního prostředí bylo téměř 249 tisíc tun. S rostoucím objemem plastového odpadu z obalů však roste i tlak na jeho redukci. Většina firem se snaží obaly omezovat, a některé to dokonce zkoušejí úplně bez nich.

Trend potvrzuje ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová. „Roste jak povědomí o problému jednorázových plastů, tak snaha problém řešit komplexně a co nejzajímavější formou. I velcí obchodníci hledají řešení, jak zákazníkům nabídnout alternativu k jednorázovým obalům,“ vysvětluje. V západoevropských státech podle ní začal tento trend o tři čtyři roky dříve.

V Praze od roku 2015 působí organizace a obchod Bezobalu. Systém funguje tak, že si zákazník do určitých obchodů přinese vlastní nádoby, zváží je, opatří štítkem a přímo do nich nakoupí koření, pečivo, čokoládu či kosmetiku a drogistické zboží. „Počet našich zákazníků se zvyšuje,“ uvádí Anna Veselovská z Bezobalu s tím, že shání prostory už pro čtvrtou prodejnu.

Načepovat si prací gel

Obdobný systém zavedl letos v dubnu řetězec dm drogerií. V obchodních centrech na Černém Mostě a Chodově nabízí prodej čisticích a pracích prostředků značky Yellow & Blue, které si zákazníci mohou načepovat do opakovaně použitelných plastových nádob. Společnost do budoucna zvažuje rozšíření na další prodejny, uvedla jednatelka dm drogerie markt Martina Horká.

Prodej zeleniny, ovoce a pečiva do takzvaných ovosáčků zahájil letos jako první z obchodních řetězců Penny Market. „Opakovaně použitelné ovosáčky snižují množství plastů při nákupu,“ uvádí manažer komunikace Tomáš Kubík s tím, že si jej letos zakoupily desítky tisíc lidí.

Až třetina potravin v EU je dvojí kvality, ukázala analýza Evropské komise

Ovosáček není zdarma

Zatímco plastový sáček na jedno použití je zdarma, ovosáček v Penny Marketu stojí 19,90 koruny. Letos v srpnu se obdobnou cestou vydal řetězec Globus, ve kterém stojí látkový ovosáček 9,90 koruny. Makro začalo loni nabízet látkové pytlíky na Slovensku za 1,55 eura, v Česku se k tomu chystá před Vánoci.

„Na základě poptávky jsme nabídku sáčků rozšířili o další velikosti,“ uvedla vedoucí komunikace Makra Romana Nýdrle. Upozornila však, že Makro je velkoobchod, kde lidé nakupují spíše ve větších objemech.

Se zařazením podobného produktu do sortimentu počítají také Billa a Lidl. „Pracujeme na tom, abychom zákazníkům tuto ekologičtější variantu brzy nabídli,“ sdělila vedoucí komunikace Lidlu Zuzana Holá.

Kukuřičné řešení

Několik let už sáčky z vlákna na bázi kukuřičného škrobu nabízí start-up Frusack. „Měsíční výroba se standardně pohybuje kolem patnácti tisíc kusů. Brzy ji však budeme kvůli vyššímu zájmu razantně zvyšovat,“ uvedla Hana Fořtová z Frusacku.

České frusacky jsou k mání také v zahraničí, kromě Slovenska ještě v Německu, Norsku, Rakousku, Maďarsku a ve Francii. „Velkou příležitostí jsou pro nás Spojené státy americké, kde jsme získali obchodní zastoupení a i tam se těšíme zájmu řetězců,“ dodala Fořtová.

Rostoucí zájem nakupovat do opakovatelně použitých sáčků zaznamenaly všechny zmíněné řetězce. „Zákazníkům nebráníme využívat vlastní pytlíky či sáčky, které však musejí být průhledné, aby bylo možné identifikovat zboží na pokladně,“ řekl Kubík z Penny Marketu. „Lidé si vlastní sáčky nosí častěji než dříve. Totéž platí i o vlastních taškách,“ dodala Holá z Lidlu.

Zálohy na PET lahve? Nápojáři nápad neodmítají, mají ale pochyby o financování

Hygienické nejasnosti

Řetězec Billa upozornil na možnost potíží s přinesenými obaly. „Mohly by znamenat riziko kontaminace výrobku a změny kvalitativních parametrů, komplikovaly by i řešení možných reklamací, za které by nesla odpovědnost Billa,“ vysvětlila manažerka korporátní komunikace Dana Bratánková. Bylo by podle ní třeba legislativně upřesnit hygienické požadavky na výrobky určené pro styk s potravinami.

„Legislativa nezakazuje spotřebiteli vybrané ovoce, zeleninu nebo pečivo vložit při nákupu do přineseného obalu pro opakované použití,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Problematikou obalů, které si přinesou zákazníci, se zabývá ministerstvo životního prostředí a Státní zemědělská a potravinářská inspekce. „SZPI nevidí problém u potravin, které nepodléhají zkáze. Jedná se o ovoce, zeleninu, pečivo, ale třeba i oleje. U potravin podléhajících zkáze inspekce zvažuje hygienická rizika i možná řešení k jejich eliminaci, dále s ní o tom jednáme,“ vysvětlila Dominika Pospíšilová z MŽP bez dalšího upřesnění.

„Ministerstvo životního prostředí i SZPI pomáhají, abychom definovali pravidla pro to, kdy je možné vlastní obaly používat a kdy už ne,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Expertka: Kelímky k opakovanému užití nebývají ekologičtější variantou těch jednorázových

Obálky na padesát cest

Trend znovu použitelných obalů proniká také do doručování zásilek. Letos v červenci vstoupil na trh s odolnými obálkami start-up RepeteBox, který uspěl v projektu Rozjezdy pro začínající podnikatele. Ve zkušebním provozu jej teď využívají e-shopy Alza.cz, Ajdu.cz a e-půjčovna Ebuu.

„Obal je navržený tak, že jej lze znovu použít, aniž by se otevíráním roztrhl či nevratně zdeformoval. Způsob využití závisí na byznys modelu zákazníka,“ vysvětlil autor nápadu Richard Bystřický s tím, že jeden obal zvládne padesát cest. Start-up zatím vyrábí několik stovek RepeteBoxů a pracuje také na krabicích pro opakované doručování.

Konec plastových příborů
Plastové výrobky na jedno použití zakazuje směrnice, kterou letos schválila Evropská unie. Týká se to například jednorázových brček, nádobí, tyčinek do uší i některých dalších plastových výrobků, k nimž existují ekologičtější alternativy. Na evropskou iniciativu navazuje kampaň českého ministerstva životního prostředí Dost bylo plastu, která firmy vyzývá ke snižování množství obalů. Možností je mnoho, uvádí Jana Krebsová z ministerstva životního prostředí: „Za jediný rok se v Česku například spotřebuje až dvacet tisíc tun plastového nádobí.“
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!