Nemovitosti střídají majitele, v přízemí budov rotují obchodníci a ve vyšších patrech jsou k pronájmu tisíce metrů čtverečních kanceláří. Tak vypadá jedna z největších proměn pražského Václavského náměstí v porevoluční historii Česka. Novou podobu dostávají některé hotely, zmizely kultovní stánky s klobásami.
Řadu změn uspíšila pandemie. Po znovuotevření obchodů a restaurací na Václavském náměstí už podle informací deníku E15 neotevřou prodejna pánských oděvů Blažek či pizzeria Coloseum. Změn však může být více.
Záležet bude také na tom, jak dlouho současný stav potrvá a kdy se vrátí turisté a další zákazníci. Již loni uzavřel svou pobočku v horní části náměstí Burger King, o rok dříve vzdala svůj pokus prodávat na jednom z nejfrekventovanějších míst v zemi švédská IKEA.
Obchodníci se na Václavském náměstí snaží udržet i za koronakrize, věří v potenciál jednoho z nejprestižnějších míst v Česku, kterým běžně procházelo 36 milionů lidí ročně. I proto se tam nacházejí tři desítky „flagship storů“, tedy nejdůležitějších či největších prodejen daného obchodníka v zemi. Příkladem je knihkupectví Palác knih Luxor.
„Václavské náměstí patří k jedněm z největších nákupních, kulturních a společenských destinací v Česku. Najdeme tam zhruba sedmdesát tisíc metrů čtverečních obchodních ploch včetně restaurací, což je co do velikosti srovnatelné například s OC Nový Smíchov,“ popisuje Jan Kotrbáček, vedoucí týmu pronájmu maloobchodních prostor pro střední a východní Evropu poradenské Cushman & Wakefield.
Václavské náměstí je pro obchodníky přitažlivé jako celek, avšak mnohem atraktivnější pro ně dosud zůstávala spodní část, která sousedí s ulicí Na Příkopě, tedy s jednou z dvaceti nejdražších ulic světa z hlediska pronájmu obchodních ploch. Na atraktivitě teď nabývá horní část v okolí sochy svatého Václava.
Důvodem je podle poradců stavba Flow Building, která nedávno vyrostla na místě zdemolovaného domu č. 47. „Nová budova zafungovala jako katalyzátor změn v horní části Václavského náměstí. Registrujeme zvýšený zájem obchodníků o prostory v jejím okolí,“ říká Kotrbáček.
Na přitažlivosti získala také přilehlá Opletalova ulice, na jejímž rohu Flow Building stojí. Budova nabízí přes 14 tisíc metrů čtverečních kanceláří, kde budou pracovat stovky lidí, kteří se po celý den musejí někde stravovat. O maloobchodní prostory se tak již nezajímají pouze podnikatelé cílící na turisty či kolemjdoucí. Příkladem může být nová pekárna, která otevřela na místě někdejší směnárny.
Ve Flow Building se chystá otevřít první obchod v Česku prodejce oblečení Primark. To by mělo přilákat další kupní sílu. Zboží této značky část Čechů dosud kupovala v Primarku v německých Drážďanech a lze očekávat přesun této klientely do centra metropole. Tím se podle Kotrbáčka stává okolí budovy ještě atraktivnější.
Změnu přiveze tramvaj
Celé Václavské náměstí se teď dočká rekonstrukce. „To je příležitost pro zkvalitnění veřejného prostoru a také k úpravě náměstí tak, aby vyhovovalo aktuálním potřebám jeho obyvatel,“ říká mluvčí Institutu plánovaní a rozvoje hlavního města Prahy Marek Vácha. „Spodní část již proměnou prochází a Pražané se mohou těšit například na širší chodníky nebo zeleň. Pro horní část náměstí se aktuálně zpracovává projekt navazujících úprav včetně propojení Muzejní oázy a Vinohradské ulice novou tramvajovou tratí,“ dodává.
Ve chvíli, kdy bude jezdit do horní části náměstí tramvaj, stane se podle realitních poradců okolí sochy svatého Václava pro obchodníky ještě atraktivnější. Zhodnotí se tak i navazující Vinohradská třída.
Dalším silným impulzem pro proměnu Václavského náměstí a byznysu, který se na něm odehrává, bude dokončení paláce Savarin, který za zhruba deset miliard korun přestavuje developerská společnost Crestyl. Součást komplexu budou obchody, restaurace a kanceláře. Budova s odkazem na tradici václavských pasáží nově propojí ulice Na Příkopě, Jindřišskou a Panskou.
Stěhování na Václavském náměstí se však zdaleka neodehrává pouze v maloobchodech. V době pandemie zůstává prázdné velké množství kanceláří v horních patrech některých budov. Pro část svého sídla na rohu Štěpánské ulice nemá využití například Komerční banka, která se rozhodla několik tisíc metrů pronajmout. Sedět v nich mají například pracovníci České obchodní inspekce.
Starší budovy potřebují omladit
Přestože jsou kancelářské budovy na Václavském náměstí pro firmy atraktivní a po odeznění covidu a návratu lidí do práce o ně bude podle realitních firem opět zájem, výhodu v lokalitě začínají mít nové administrativní plochy – například ve zmíněných Flow Building či v paláci Savarin. Naopak pro některé starší budovy včetně Komerční banky se nájemci hledají hůře. Rekonstrukce či přestavba nemovitostí na náměstí bývají přitom mimořádně náročné.
„Přesto se na Václavském náměstí nachází několik budov, které mají potenciál redevelopmentu na kancelářský objekt,“ upozorňuje Radka Novák, vedoucí týmu pronájmu kancelářských prostor pro střední a východní Evropu Cushman & Wakefield.
Do takové proměny se pustila developerská společnost Sekyra Group miliardáře Luďka Sekyry. Loni na podzim od čtyř soukromníků koupila za 450 milionů korun Stýblův dům. Za 850 milionů korun jej kompletně zrekonstruuje a vytvoří v něm prostor pro obchody, služby a kanceláře. V části prostor vybuduje také luxusní ubytování.
Realitní holding Českomoravská Nemovitostní se před časem stal vlastníkem budovy v horní části Václavského náměstí. Nemovitost č. 62, kterou koupil od realitního magnáta Václava Skaly, chce rekonstruovat.
Přestavbou procházejí také některé hotely. V roce 2019 změnil majitele secesní hotel Evropa, který od společnosti Julius Meinl koupil zakladatel cestovní kanceláře Exim Tours Ferid Nasr. Budovu právě proměňuje na „nejluxusnější hotel ve střední Evropě“, o jehož provoz se postará celosvětový řetězec Marriot prostřednictvím své značky W Hotels.
Loni na podzim otevřel na Václavském náměstí první pražskou pobočku také Pytloun Hotels. Vybral si pro to prvorepublikový dům na Václavském náměstí 779/16.
