Srbsko zatím nezná tankové pivo. Češi to chtějí změnit
Plzeňský Prazdroj chce změnit systém dovozních kontrol v Srbsku. Ty totiž znemožňují prodej tankového piva.
Umožnit export českého tankového piva i techniky, kterou k jeho prodeji potřebují restaurace. To je cílem jednání, jež na základě požadavku vývozců vedou diplomaté v Srbsku. Výrazně tam boduje Plzeňský Prazdroj se značkami Pilsner Urquell a Kozel. Loni zaznamenal meziroční růst prodeje o padesát procent a v Bělehradě otevřel restauraci Gvožďara.
„Dalším logickým krokem je uvedení tankového piva Pilsner Urquell na srbský trh,“ uvedla mluvčí Prazdroje Jitka Němečková s tím, že nejprve je nezbytná harmonizace pravidel.
„Srbská legislativa skladování piva v tancích nezná a dosavadní postup schvalování potravin jeho dovoz znemožňuje,“ vysvětlila mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Export českého piva do Srbska přitom dynamicky stoupá. Zatímco v roce 2014 činila jeho hodnota 31 milionů korun, loni to bylo přesně dvakrát tolik.
Srbský kontrolní úřad při dovozu odebírá vzorky piva a dělá zkoušky, které trvají zhruba sedm dní. Během nich je zboží v celním skladu. „Teprve pokud vzorky potvrdí zdravotní nezávadnost, je možné pivo uvést do prodeje,“ vysvětluje zemědělský diplomat v Bělehradě Pavel Svoboda. Po otevření tanku ovšem pivo už po třech dnech ztrácí na chuti a kvalitě. Svoboda odmítl komentovat, jak daleko jednání dospěla. „Jsem ale přesvědčen, že Srbsko bude první zemí mimo Evropskou unii, v níž si bude možné české pivo z tanku dát, a Češi budou vůbec první, kteří tuto technologii v Srbsku použijí,“ naznačil.
V Srbsku se kromě produktů plzeňské skupiny prodávají české značky piv Staropramen, Budvar, Lobkowicz nebo Krušovice. Zamířil tam rovněž pivovar Bernard. „Jsme spokojeni, nárůst prodeje je meziročně téměř o polovinu,“ potvrdil mluvčí Bernardu Zdeněk Mikulášek.
Srbskou pivovarskou jedničkou byla v roce 2015 podle Euromonitoru tamní společnost Apatinska Pivara. Držela 42 procent trhu při obratu kolem 160 milionů eur. Druhé místo s podílem 27 procent držel Carlsberg Srbija, na třetí Heineken Srbija připadala pětina trhu.
